16.05. 2010
Architecture and inclusion
Recenze
…co nového do života současné společnosti přináší?
Výstava nazvaná „Architecture and inclusion" v Galerii Jaroslava Fragnera nám nabízí pohled na současnou evropskou architekturu zabývající se sociální tematikou. Na výstavě spolu s galerií spolupracuje EUNIC cluster Česká republika a kulturní instituty či velvyslanectví zúčastněných zemí. Projekt vznikl v rámci Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
Autoři výstavy se nám snaží ukázat, co je možné si představit pod poměrně neznámým pojmem „architektura inkluze". V galerii můžeme shlédnout deset projektů z deseti evropských zemí, z nichž každý po svém tento pojem reprezentuje. Vystavujícími zeměmi jsou Velká Británie, Slovensko, Švédsko, Rumunsko, Portugalsko, Norsko, Nizozemí, Německo, Česká republika a Rakousko. Podle garanta projektu, sociologa Jiřího Ryby, se jednotlivé vystavované projekty od sebe v mnohém liší, je jim ale společné široce pojaté „sociální", komunitní či ekologické zacílení. Společná je jim podle něj ještě jedna věc - ve vystavovaných projektech se setkává „osvícená myšlenka" s inovativní a skvělou architekturou.
Ještě před vstupem do výstavní síně nás úvodní texty seznámí s pojmem „architektura inkluze" a záměrem výstavy. Výstava samotná je omezená malým prostorem galerie; představuje nám „pouhých" deset projektů. To však není na překážku, je totiž koncipovaná velmi přehledně. Návštěvník si díky vhodnému členění prostoru i děl samotných může získané informace snadno utřídit a zapamatovat. Pokud mluvím o získaných informacích, je tomu tak proto, že hlavní roli na této výstavě hraje spíše myšlenka než vizuální prezentace projektů. Řada z nich je stále v realizaci, proto nás s nimi seznamují nákresy a trojrozměrné simulace. Každý projekt je prezentován dvěma závěsnými plakáty s textem a fotografiemi. Další informace můžeme získat z televizních obrazovek, na kterých běží další nákresy, modely, fotografie ze stavby či rozhovory. Na některých obrazovkách běží pouze velmi ztišené rozhovory, kterým není rozumět, a jsou bez titulků. To je zřejmě jediná drobnost, kterou můžu výstavě vytknout. Vybrané projekty doplňuje ještě trojrozměrný model.
Jedním z významů slova „inkluze" je zahrnutí. Přesně o to se snaží řada projektů; zahrnout do společnosti i opomíjené sociální skupiny. Jejich cílem je spojit lidi různých generací či etnik nebo nově pojmout způsob jejich bydlení. Rumunské komunitní centrum například integruje staré lidi, sirotky, mladé rodiny s finančními problémy, bezdomovce a etnické menšiny. Jeho cílem je, aby lidé navazovali vztahy mezi sebou a k tomu jim má pomoci architektura, formálně vystavěná na obrazu středověkého města. Nizozemský projekt představují dva bytové domy pro alternativní obyvatele (doprovodný text je popisuje jako dřívější vyznavače punku, dnes anarchisty ze střední třídy). Domy byly smontovány za deset dní a na procesu plánování se podíleli sami jejich obyvatelé. Portugalský projekt je zvláštní tím, že nepřišel s novostavbou. Vzal již existující nepoužívanou budovu na školním pozemku a proměnil ji v méně formální místo k výuce, místo setkávání a organizování nejrůznějších akcí. Její částí je otevřený prostor pro venkovní aktivity školáků. Téměř u každé stavby pak také najdeme ekologický zřetel. Střechu švédského pavilonu pro EXPO 2010 pokrývá ekologicky odbouratelný umělý sníh, slovenský komplex bydlení pro seniory v českých Bojanovicích tvoří nízkoenergetické stavby, budova českého Centra Sluňákov využívá alternativní zdroje energie.
Podle Jiřího Ryby by výstava chtěla napomoci tomu, aby se podobné projekty rozšířily i v České republice. Jeden takový už je ovšem na výstavě zastoupen. Je to zmíněné Centrum ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov na Hané. Jejím autorem je společnost Projektil Architekti. Jedná se o komplex zaměřený na vzdělávání školní mládeže. Nachází se v těsné blízkosti chráněné krajinné oblasti. Příroda je oživena drobnou architekturou - můstky, rozhlednou, divadelním pódiem, vyhlídkou nebo meditační zahradou. Samotná hlavní budova je koncipovaná jako terénní vlna, se střechou porostlou trávou, a výborně souzní s okolní krajinou. Jistě stojí za zmínku, že tento projekt získal první cenu v soutěži Grand Prix architektů za rok 2007.
Výstava „Architecture and inclusion" nabízí bohatý doprovodný program.
Veronika Rollová
Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a
Otevřeno: úterý až neděle od 10 hodin do 18 hodin
Vstupné: studenti a senioři 20 Kč, dospělí 40 Kč, školní skupina: žák 10 Kč/ pedagog zdarma
Zdroje: www.gjf.cz; http://www.projektil.cz/cz/
