23.01. 2010
Aukce designu 20. století
Historie a osobnosti
Pokud si snad někdo myslí, že zájem o historický nábytek a starožitnosti obecně v poslední době poklesl, je na omylu. Stačí prolistovat katalogy předních světových aukčních síní nebo nahlédnout na webové stránky obchodníků se starožitnostmi a zjistíme, že opak je pravdou. Dnes se sice obchoduje méně než dříve s uměleckým řemeslem doby baroka či biedermeieru, v nabídkách se však objevují unikátní autorsky určené předměty z počátku 20. století, žádaný je nábytek a užité umění z období moderny, kubismu a funkcionalismu – a také autorské práce z doby poválečné.
Pomyslná hranice vymezující časově pojem starožitnost se v posledních letech posouvá a předměty, které byly ještě nedávno vyhazovány a bezstarostně likvidovány, najednou získávají na ceně. Jestliže před dvaceti lety byla v módě secese a historismy konce 19. století, v první polovině devadesátých let se zájem odborníků i obchodníků soustředil na osobitý český kubismus a posléze na dekorativní art deco dvacátých let. O něco později pak trh se starožitnostmi ovládl strohý meziválečný nábytek, sklo a porcelán ve stylu funkcionalismu. V posledních několika letech se pozornost přesunula do poválečných desetiletí a módním zbožím se staly průmyslově vyráběné produkty z padesátých, šedesátých a dnes i ze sedmdesátých let.
Impulsem k orientaci na určité období, sloh nebo osobnost může být například výstavní projekt nebo publikace mapující téma dosud opomíjené a všestranně neznámé. Vzpomeňme příkladu dvou výstav věnovaných dílu Ladislava Sutnara a Jindřicha Halabaly. Obě byly zaměřeny na design meziválečného období a meziválečnou bytovou kulturu, představily dvě výrazné osobnosti v širších souvislostech, konaly se přibližně ve stejnou dobu. Už v době jejich trvání se prodejny starožitností a bazarů naplnily pestrou nabídkou předmětů, o nichž prodávající skálopevně tvrdili, že jde o „pravého“ Sutnara nebo Halabalu. Jaká byla skutečnost, není těžké uhodnout…
Absence jednotného slohu umožnila kombinovat v interiéru stylově různorodé artefakty: současné produkty s novodobými replikami i starými předměty, historicky hodnotnými starožitnostmi i drobnostmi často bezcennými. K historii se pro inspiraci obracejí návrháři i výrobci; v jejich představách a realizacích dostávají následováníhodné designérské návrhy moderní podobu. Módní tzv. retro styly těšící se dnes mimořádné popularitě tyto historizující trendy jen potvrzují. Nejpevněji se v současném světě uchytil funkcionalismus, k němuž se designéři vracejí vždy po určitém období jako k hodnotě, z níž lze čerpat stále. Jednoduchý nadčasový nábytek kubických tvarů působí i v kombinaci s moderním mobiliářem přirozeně a vkusně.
Dokumentací uměleckého řemesla, užitého umění a designu se systematicky zabývají především uměleckoprůmyslová a technická muzea – a také soukromí sběratelé, nadšenci a specializovaní odborníci, kteří své sběratelské vášni podřizují celý život. V daném oboru mají své pevné místo též profesionálně organizované aukční síně. V oblasti uměleckého řemesla a designu se u nás těší dobrému jménu Aukční dům Sýpka vedený Irenou Velkovou. Nedávno získal silného konkurenta – Jana Jaroše a jeho Cohnstudio.
Jan Jaroš je sympatický mladý designér; zaměřuje se především na sklo a užitkové předměty a své návrhy pravidelně vystavuje také na Desigbloku. Jako milovník starých předmětů se pustil do poměrně náročné akce – přípravy aukce designu 20. století. Projekt, na němž se podíleli i jeho přátelé, se poprvé konal v říjnu loňského roku a sklidil značný ohlas. Předměty vybrané do aukce byly vystaveny po dobu Designbloku v Paláci Corso, vlastní aukce proběhla v neděli odpoledne. K úspěchu nepochybně přispěl kvalitní výběr kolekce, v níž byly zastoupeny práce slavného architekta Josefa Hoffmanna (sedací souprava pro vídeňský kabaret Fledermaus), Otto Wagnera (varianta křesla pro Postsparkasse ve Vídni), Jindřicha Halabaly (pohovka Modela, polohovací křeslo, hnízdové stolky ad.), Karla Pragra (křesla navržená v šedesátých letech 20. století pro Federální shromáždění a realizovaná ve firmě TON), Karla Koželky, Antonína Kropáčka nebo Miroslava Navrátila, ze zahraničních například nábytek manželů Eamesových nebo lampa Joe Colomba. Tolik stručný výčet nejzajímavějších položek z oblasti nábytku; stejně kvalitní bylo i sklo, porcelán, užitkové předměty pro domácnost a další sběratelské lahůdky.
Aukční nabídka
I podruhé uspořádalo Cohnstudio aukci designu 20. století v době Designbloku. Vybrané výrobky, převážně nábytek, lampy, sklo, porcelán a keramika, zaplnily v suterénních prostorách Superstudia Classic 7 plochu podstatně větší, než před rokem; aukce se tentokrát uskutečnila v Centru pro současné umění DOX. Také letos připravil Jan Jaroš velmi hezký výběr kvalitních výrobků z různých období. Kdo hledal zvučná jména, našel v aukčním katalogu Otto Wagnera, Josefa Hoffmanna, Marcela Breuera, Josefa Franka, Jindřicha Halabalu, Jaroslava Anýže, Miloslava Prokopa, Ladislava Sutnara, Adolfa Loose, ale také George Nelsona nebo Oliviera Mourguea. Kdo se zajímal o ohýbaný nábytek, nalezl sedací garnitury s elegantními půlkruhovými křesílky z období tzv. vídeňské secese, řady sedaček a pracovních židlí, zájemce o meziválečnou produkci si mohl vybrat z výrobků brněnských Spojených uměleckoprůmyslových závodů, zakoupit oblíbené polohovací křeslo od Jindřicha Halabaly nebo pružící židle z ocelové trubky podle Marcela Breuera. Neméně zajímavá byla také nabídka poválečného typově rozmanitého sedacího nábytku.
Mezi loňskými návštěvníky aukční expozice se pohybovali také odborníci z muzejních institucí (např. ředitel Neue Sammlung v Mnichově), někteří dokonce vybírali akvizice do svých sbírek. Všichni se shodli, že aukce je přínosná jak pro odbornou veřejnost, tak pro laiky a mladou generaci, kterou snad navede k bližšímu poznání historie.
PhDr. Dagmar Koudelková
Foto: autorka
Převzato z časopisu Stolařský magazín 12/2009
www.stolmag.com