08.02. 2009
Cena za ergonomii
Novinky
International Institute for Informartion Design se sídlem ve Vídni sdružuje specialisty, kteří se podílejí na výzkumu a výuce v oblasti informačního designu. V ČR funguje česká pobočka od r. 1990. Česká ergonomická společnost (vědecká společnost pro ergonomii) sdružuje vědce oborů medicíny, psychologie a inženýrské obory, kteří se zabývají multioborovou problematikou ergonomie. Obě vědecká sdružení se rozhodla udělovat od roku 2009 inspirační ceny za ukázkové ergonomické řešení návrhů či realizací projektů designu a architektury na podporu a propagaci kvalit ergonomie.
V prvém roce odborníky zaujaly práce studentů VŠUP - Michalela Havlíka a Petra Háka.
U obou návrhů jde o řešení, které mohli výrobci užívat již léta, ale běžný nezájem o skutečné ergonomické kvality je k tomu zatím nedovedl. Až na výjimky je totiž ergonomie často využívána jen formálně jako reklamní slogan. Studentské práce by mohly být významnou inspirací pro výrobu.
Cena za ergonomii 2009 byla udělena Petru Hákovi za návrh trojkombinace kancelářského nábytku.
Jde o promyšlené řešení běžné kancelářské stoličky, kterou lze jednoduchým zásahem změnit na klekačku nebo pult pro notebook pro stojícího pracovníka. Nábytek nejen umožňuje ergonomicky optimální střídavý pracovní režim v kanceláři, který nenahradí sebedokonalejší konstrukce pro trvalé sezení, ale také šetří místo v interiéru, suroviny při výrobě a v důsledku i finanční náklady.
Cena za ergonomii byla udělena Michaelu Havlíkovi za návrh komunikační čtyřkombinace
Jde o promyšlený návrh kombinace notebooku, telefonu, náhlavní soupravy a hodinek, který maximálně eliminuje většinu známých nedostatků projevujících se při běžném užívání vzájemně ergonomicky nesladěných přístrojů. Hlavními přednostmi řešení jsou kvality tzv. organizační ergonomie, tedy snadné obsluhy různých sestav uvedené soupravy a také praktická skladnost.
Pokud dnes chtějí designéři upoutat pozornost, mají na vybranou dvě cesty. Buď provokovat nezvyklou formou, nebo nalézt nápadité spojení formy a funkce. V dnešní překotně se rozvíjející civilizaci je běžné stále hledat něco nového. Často však zjišťujeme, jak jde o samoúčelný proces, který nejvýše produkuje rychlejší oběh peněz a surovin, což je známá slepá ulička soudobé ekonomiky. Při tom všem si často návrháři i výrobci nestačí všímat, kolik nedostatků při zrychleném tempu své práce přehlédli, a proto neřešili. Za záslužné je proto třeba považovat spíše „zpětné funkční inovace", které konečně nabídnou uživatelům odstranění tradičních chyb. V tomto směru je hodně co konat, ne jen propagačně tlachat, jak to často předvádí „Velký Bill".
Ergonomie: Telefon - komunikátor je vsunutelný do notebooku, což umožní nejen komunikaci bez výdaje energie z telefonu, ale také jeho dobití. Náhlavní souprava je podle potřeby složitelná do malých rozměrů a rozložitelná postupně podle požadovaných funkcí. Stupně: 1. sluchátko 1 ucho + mikrofon do ruky, 2. sluchátka na hlavu, 3. sluchátka + mikrofon na hlavu, 4. Sluchátka + jeden okulár s obrazovkou, druhé oko volné pro kontrolu reality, 5. Oba okuláry s obrazovkami umožňují virtuální realitu.
Student VŠUP Michael Havlík, se zaměřil na nejužívanější pracovní sestavu posledních let - notebook, mobilní telefon, náhlavní soupravu a náramkové hodinky. Navrhl jednotlivé přístroje nejen v jednotném stylu, což dnes ve vyšší estetické kvalitě stále není na trhu k dispozici, ale zejména systémově zpracoval jejich funkční vztahy a ergonomické vlastnosti. Nemusel při tom myslet na žádné mimořádné nedostupné technologie. Šlo především o to, zbavit uživatele všech zbytečných funkčních problémů, s nimiž se opakovaně při práci s uvedenou čtveřicí setkává, a jejichž řešení nestojí výrobcům za pozornost. Zahlcují nás stále novými funkcemi, které většina z nás nevyužije namísto toho, aby zdokonalili funkce existující. Jde o téma tzv. organizační ergonomie, která je bohužel středem skutečně odborného zájmu jen některých vysokých škol, ale praxe se o ni příliš nezajímá. Mnoho uživatelů techniky se proto často neprávem cítí jako hlupáci, kteří nepochopili „geniální" postupy konstruktérů, namísto toho, aby sebevědomě zkritizovali velkou lhostejnost a ergonomickou neschopnost výrobce. Havlíkova sestava je harmonizována také ekonomicky. Musíme mít při tom ale na vědomí, že často existuje dvojí typ hospodárnosti, které se navzájem poněkud vylučují: hospodárnost výrobce a hospodárnost uživatelů. Havlík potěší samozřejmě uživatele, například tím, že mnohé funkční části jsou v sestavě užity v menším množství, neboť mohou být užívány při propojení jejích prvků z kteréhokoliv místa, s čímž souvisí například i problematika síťových napáječů, akumulátorových zdrojů a jejich nabíječek.
Myšlenka nutnosti vzniku čtyřkombinace vychází z běžné praxe, kdy většina lidí pracujících s digitální technikou užívá tuto základní sadu přístrojů, přičemž výrobci zaměření především, a někdy jen na zisk, ignorují potřebu jejich jednoduché bezproblémové kombinovatelnosti. Důležitým principem čtyřkombinace je také ekonomická úspora, kdy některé z důležitých prvků, například přijímač signálu přesného času nebo GPS signálu aj. jsou užity jen jednou a poskytují svá data ostatním prvkům soustavy. Při pohledu na „vývoj" digitální techniky je opravdu úsměvné, jak pomalu a liknavě přicházejí výrobci s řešeními, která jsou technologicky i ekonomicky dávno reálná, jen proto, aby využili tuto pohodlnou taktiku pro zisk prostřednictvím opožděných inovací.
Dalším aktuálním místem současné civilizace je pracovní křeslo. Točí se kolem něj nejen pozornost designérů a ergonomů, ale také velký byznys spojený s klamanou reklamou. Uživatel je proto někdy skálopevně přesvědčen, že když investoval do sezení v kanceláři dostatečný obnos, jsou jeho záda zachráněna a nemusí se už starat. Pravda je ale někde zcela jinde a odpovězte si sami poctivě, kolikrát v životě jste o ní slyšeli. Sebelépe ergonomicky vytvarovaná sedačka není zárukou zdravotní kvality osmihodinové každodenní práce u počítače. Tou může být jen promyšlený režim střídání sedu, kleku, stoje a chůze. Klečet mohou někteří lidé v kancelářích na klekačkách, které ovšem musí zaměstnavatel přikoupit a někdy mohou zabírat příliš místa, čímž vytvářejí prostorový problém. Pultíky k občasné práci s notebookem nebo papíry ve stoje existují jen výjimečně a často právě tam, kde se naopak nedá vůbec sedět. Vtipné řešení spočívající v univerzálním kusu nábytku se nabízí už dlouhou řadu let. Designéry nebo výrobce mohlo po pravdě řečeno napadnout už dávno. Brání jeho zavedení do praxe omezená ekonomická motivace výrobců tak dokonale, jako užití automatických počítadel ceny hovorů v telefonech? Komu se podaří prolomit tuto zakletou hradbu? Designérsky se to právě letos podařilo studentu VŠUP Petru Hákovi. Vytvořil univerzální nábytkový prvek použitelný jako židli, klekačku i stolek pro stojící obsluhu notebooku. Představuje zcela zásadní řešení úspory místa, při výrobě pak energie a materiálu, při nákupu také finančních prostředků. Pokud se vtipné, zcela průlomové řešení dostane do výroby, nezbytně způsobí rozruch na kvalitativně stagnujícím trhu kancelářského nábytku. Práce byla včetně kvalitní projektové dokumentace předložena k závěrečné zkoušce z ergonomie, která potvrdila její funkční kvality. Sedák, opěrák zad a opěrka pro nohy jsou vytvořeny integrací pevné kostry a pružné na povrch anatomicky netvarované pěnové hmoty. Kontaktní ergonomie je pak postavena na tvarování skryté konstrukční kostry.
Pouze jedna třetina oboru ergonomie se zabývá problematikou spojenou s pohybovým ústrojím člověka. Mnohé z vlastností předmětů užívaných člověkem ani nelze v této rovině uspokojivě vyřešit. Je proto nezbytné užívat také další oblasti ergonomie, ke kterým patří zejména ergonomie organizační. V ní se řeší postupy užití, které jsou pro lidský organismus přínosné. V modelové situaci počítačového pracoviště, stejně jako klasické kancelářské práce, jde zejména o střídání poloh těla při nutnosti delší práce. Organizační ergonomie proto jakoby paradoxně nabízí řešení, která krátkozraká ergonomie minulosti považovala za nedokonalé - např. umístění tiskárny počítače mimo dosah sedícího pracovníka, aby bylo nutné vstát a změnit polohu těla. Z tohoto pojetí vychází také projekt kancelářské židle, která umožňuje střídavě práci ve třech polohách. Není nutné dodávat, že ve stoje a vkleče stráví člověk méně času, tyto polohy jsou však nezbytné k prostřídání zátěže pohybového ústrojí, snižují dopad tzv. statické únavy. Ke klasickým funkcím kancelářské židle s klasickými možnostmi nastavení sedáku a opěráku i nastavitelnými područkami jsou přidány další dvě - klekačka a stolek pro práci ve stoje. Sedák se dá sklopit tak, že umožní použití židle jako klekačky. Opěrka pro kolena je součástí židle, dá se vyklopit do užitné polohy. Třetí pracovní poloha, kterou židle umožňuje, je poloha pro občasnou práci ve stoje, kdy je k dispozici malá pracovní deska umožňující bezpečné položení notebooku nebo listu papíru. Samozřejmá je fixace pojízdného charakteru stoličky.
Tomáš Fassati, International Institute for Information Design,
česká pobočka (kontakt: fassati@atlas.cz)
