17.07. 2011
Česká architektura 2009-2010
Recenze
Pokud je něco tématem letošní ročenky z nakladatelství Prostor, tak je to přestavba a povznesení a zvýraznění prostoru. Výběr Pavla Hniličky jakoby si notoval s heslem z rozhovoru s Alenou Šrámkovou: „Co nesmíš? Ubližovat prostředí, tomu, co je v něm dané. Nesmíš rušit život kolem sebe. A co musíš? Přidat k tomu trochu síly a samozřejmosti.“
Tak najdeme ve výběru revitalizaci středu města v Havlíčkově Brodě, s přírodou a Bohem splývající rekonstrukci bývalého ovčína na dům pro hosty kláštera Matky boží v Novém Dvoře, nebo třeba administrativní komplex Classic 7 v pražských Holešovicích. Dále jsou to přestavby starých prostor designových firem mmcité a mminiterier. Vše může být zakončeno na první pohled triviální stavbou Obecního domu v Lukovečku, která naplňuje sklenku výroku Aleny Šrámkové z počátku. Tolik alespoň představení několika ze zástupců bloku 1.
V další řadě nelze nezmínit Národní technickou knihovnu v Dejvicích, která, ač s některými funkčními kontroverzemi, působí v českém prostoru veřejných zakázek jako zjevení. Z edukačních prostor můžeme ještě zmínit budovu Přírodovědecké fakultu UP v Olomouci nebo pražskou gymnaziální tělocvičnu.
Třetím blokem jsou různá administrativní centra, firemní a kancelářské objekty, obchodní domy a bytové komplexy. Zde se každý rok najdou lepší i horší projekty. Často se hovoří například o chrudimském centru Port, kde se zajímavě bije architektura s nájemníkem, jak poznamenává Pavel Hnilička. Bez zajímavosti není ani ohromný obytný soubor Na Lhotách v Praze s 58 domy.
Posledním blokem, a to doslova, jsou rodinné domy. Zde výběr ročenky přináší několik velmi pěkných vilek, avšak všechny kopírují styl prosazovaný v posledních letech, ploché střechy, velká okna, víceblokové uspořádání, často neofunkcionalistická vizáž. V zásadě se jedná o velmi pěkné domy, jen je trošku škoda, že dnes nikdo nepostaví zajímavý dům se sedlovou střechou.
Pokud bych měl obsahově shrnout letošní ročenku, tak jsou zajímavé rekonstrukce, které byly vyzdvihnuty. Jinak samozřejmě platí některá tvrzení, která se opakují každý rok: málo státních zakázek s akcentem na architekturu (i když letos s velkou výjimkou), poměrně uniformní vzhled většiny projektů, žádná organická architektura.
Za to však ročenka nemůže. Ta je totiž limitována stavbami minulého roku. Co se ale týče informačního servisu, designu, rozhovoru a zpracování, je ročenka opět na velmi vysoké úrovni a listovat si v ní je potěšením.
Daniel Zeman
