07.10. 2021
Česká technika vydala slovník praktické globální vizuální komunikace
Recenze
Při dnešním rozvoji užívání praktické globální vizuální komunikace by měly být její slovníky běžně dostupné v elektronické podobě na webu. Namísto toho má dnešní obyvatel planety k dispozici jen nepříliš praktické elektronické či papírové přehledy některých skupin grafických symbolů, zatímco vysvětlivky ke zbývajícím může být velký problém někde nalézt. Ověřil jsem si to čerstvě, když se mi na přístrojové desce zapůjčeného auta rozsvítil barevný symbol, jehož význam jsem neznal. Pokusil jsem se jej nalézt na internetu a ukázalo se, že ani tak aktuální skupina komunikačních prvků, jakými jsou symboly sdělovačů a ovladačů dopravních prostředků, nemá na webu přiměřeně kvalitní a snadno dostupnou databázi s vysvětlivkami.
Za této situace se vydání nového Česko-anglického slovníku globální vizuální komunikace nakladatelstvím Česká technika, které by jinak vůbec nemuselo budit zvláštní pozornost, stává významným průkopnickým činem. Jeho autor, známý český teoretik vizuální komunikace Tomáš Fassati navazuje na svou předchozí práci, kdy se mu v 90. létech minulého století podařilo sestavit první český slovník tohoto typu. Ten současný je aktualizovaný nejen z hlediska vývoje, který od konce 20. století proběhl, ale i rozsahem, neboť obsahuje mnohé další komunikační soubory, jež v prvém vydání chyběly.
Vydání slovníku uzavírá komplexní ediční počin nakladatelství Česká technika, který spočíval v přípravě tří dílů učebnice Praktické globální vizuální komunikace podrobně seznamující s principy vizuální gramatiky. Jde o druhou – vizuální gramotnost člověka navazující na slovní. Vinou nesystematického užívání termínu si mnoho lidí neuvědomuje, že gramotnost nepředstavuje jakoukoli vzdělanost, ale spočívá ve znalosti principů kódování. První gramotností je schopnost kódovat mluvenou řeč formou textového zápisu (hláskové znaky), druhou gramotností je schopnost převádět řeč do grafických symbolů. Zatímco první gramotnost se lidé učí v rámci národního jazyka ve školách, výukou druhé gramotnosti se zabývají zatím jen nejprogresívnější školy. Rozvoji výuky brání mj. předsudek o možnostech rozeznání významu symbolů bez učení a také nepochopení faktu, že znalost vizuální gramatiky komunikaci zásadně zrychluje a zkvalitňuje.
Přesto, že se v průběhu 20. století rozvojem praktické globální vizuální komunikace zabývali mnozí vědci, např. Charles Bliss nebo Otto Neurath, světovým průkopníkem tvorby skutečně funkčních slovníků se stal až v 60. létech americký teoretik a designér Henry Dreyfuss. Jeho výzkumnému týmu se podařilo do jedné publikace shromáždit nejkomplexnější soubor grafických komunikačních prvků a vyzkoušel v ní také funkční lexikografické metody. Autorů, kteří na něj dokázali navázat, nebylo mnoho. Patřila k nim například i známá německá dvojice grafika Otla Eichera a teoretika Gerda Arntze, kteří vydali publikaci spojující slovník s učebnicí praktické vizuální komunikace.
Také o Fassatiho slovníku je třeba říci, že je určen především k výukovým účelům. Bez přehledu komunikačních prvků totiž obsah předchozích učebnic nemůže být dostatečně funkční. Slovník je samozřejmě také dobrou příručkou do každodenní praxe, ale papírová podoba, jejíž rozsah a forma je dána dnem vydání nemůže z hlediska funkčnosti a možných aktualizací nahradit elektronickou. Digitální slovník pro web představuje tedy výzvu současnosti, která by právě v prostředí ČVUT, coby nejvýznamnější české technické univerzity mohla mít šanci naplnění.
Tomáš Jílek
