13.01. 2025
Českému designu do roku 2025
Design v souvislostech
Věříme, že i další specializovaná média přijdou se svými přáními oboru, na který jsou zaměřena. Naše přání pocházejí z diskusního think tanku Institutu inteligentního designu, jehož posláním je výměna nepovrchních názorů na situaci a vývoj designu v širších souvislostech.
Tím, že jde o soubor myšlenek různých lidí, věříme, že přání má velkou komplexnost, ale těšíme se na další podobné články, které nás užitečně doplní. Je evidentní, že český design postupně dosáhl dobrého všeobecného postavení jak ve výrobě, tak na trhu a učí se již na mnoha veřejných i soukromých školách. Úspěchy v zahraničí nechceme komentovat, neboť design je tu proto, aby funkčně sloužil široké veřejnosti, a ne hledal slávu pro své tvůrce a výrobce. Ceny typu Red Dot, které jsou součástí komerčního marketinku, je třeba chápat a respektovat jejich funkci, ale v odborných textech se jimi nezabývat. Pro odborníky totiž zbývá dost velká oblast aktuálních problémů, které stojí nejen za větší pozornost, ale i za intenzívní hledání řešení, a které marketinková kouzla umně zakrývají. Co tedy přejeme nejen českému designu?
● Aby vynikal vyváženými komplexními kvalitami, nejen estetikou.
● Aby tyto kvality byly objektivně odborně testovány a dokládány certifikáty, což vytváří obranu proti manipulující květnaté řeči marketinku.
● Aby tzv. designérský výzkum nepohrdal průběžnou komunikací s multioborovým vědeckým výzkumem.
● Aby se komise hodnotící design nebály být opravdu multidisciplinární.
● Aby výuka designérů vedla k profesionální univerzalitě, čemuž ve střední Evropě brání konzervativní ateliérový systém s vševědoucími mistry designu převzatý mechanicky z historie akademií volného umění.
● Aby se naplnila vize někdejšího rektora UMPRUM, že s vývojem doby musí být škola spíše průmyslovo-umělecká než umělecko-průmyslová.
● Aby byla i díky poznatkům postdigitální pedagogiky výuka teoretických předmětů pro designéry důsledně vyváženou soustavou přednáška – cvičení, jak je tomu na všech vysokých školách.
● Aby se umělecké školy konečně dočkaly skutečně odborné a komplexní výuky teorie barvy, která patří k nejdůležitějším základům znalostí vizuálních umělců.
● Aby se čeští ale i další grafičtí designéři přestali bát spolupráce s teoretiky vizuální komunikace, kognitivními psychology a oborem infology, které je povyšují ze stavu bohémsky naivních umělců do roviny spolehlivých profesionálů, jež obstojí v procesu objektivního laboratorního testování komunikativnosti své práce.
● Aby se zřizovatelé muzeí umění nepletli do personálních otázek institucí, ale plnili svou základní koordinační funkci zajišťující organizačně i finančně dostatečně komplexní akvizici designu.
● Aby muzea konečně překonala svou přežitou konvenci prezentovat design především ve formální vizuální podobě.
● Aby vláda nebo pražský magistrát při svých stále se rozšiřujících investicích udělaly finančně nepříliš náročný krok a odkoupily nevyužívaný chátrající objekt významné architektonické památky Domu uměleckého průmyslu buď pro užití Uměleckoprůmyslového muzea nebo obnovení činnosti Design centra ČR hloupě a nezodpovědně zlikvidovaného někdejším ministrem průmyslu.
● Aby design dosahoval svými možnostmi sériové tovární výroby jednoho ze svých podstatných původních cílů – byl snadno finančně dostupný i pro nejnižší příjmové vrstvy. Luxusní design se svými rádoby limitovanými edicemi tvoří zvláštní degenerovanou odnož, která patří spíše do oblasti tzv. originálové produkce uměleckého řemesla, jež v některých produktech (náramkové hodinky, dámské kabelky) koketuje bez zábran s podbízivým kýčem.
Připravila Bohuslava Nekolná, IID
