18.11. 2022
Článek: Rozhovor se zakladateli Muzea umění a designu - manžely Annou a Tomášem Fassatiovými k jejich významnému ocenění
rozhovory
V úterý 2. listopadu 2022 mezi státním svátkem vzniku Československé republiky a následným Dnem válečných veteránů udělila česká ministryně obrany paní Jana Černochová další řadu uznání bojovníkům proti komunismu, kterých bylo od vzniku zákona o 3. odboji (262/2011 Sb.) oceněno již přes dva tisíce. Tentokrát byli mezi nimi i dlouholetí pracovníci benešovského muzea umění Anna a Tomáš Fassatiovi. Byli oceněni za protikomunistická tvůrčí sympozia, samizdatové publikace a výstavy připravené v 80. létech v době totality. Režim je potrestal likvidací galerie, ve které pracovali, a zákazem výkonu kvalifikovaného povolání. Benešovská veřejnost, která pravidelně navštěvovala muzeum umění, ví, že v protikomunistických akcích pokračovali i po roce 1989, protože tato ideologie nebyla dodnes u nás zcela potlačena.
České ministerstvo obrany oceňuje účastníky třetího odboje pravidelně, jako vyjádření úcty a vděčnosti ženám a mužům, kteří v období komunistické totalitní moci s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie. Ministryně obrany při slavnostním aktu výstižně zdůraznila: „Vás mlátili pendreky, zavírali do vězení, vyhazovali ze škol či z práce, vy jste však vytrvali. Díky vám se dnes můžeme těšit svobodě, po které jste tehdy toužili. Komunistický režim padl, protože jste nepolevili, a nebylo vás málo.“
Oceněným jsme položili několik otázek.
S jakými pocity jste se vrátili ze slavnosti na ministerstvu obrany?
Fassatiovi: Původně jsme si ani nebyli jisti, zda tam jít, ale pak jsme byli rádi, protože jsme se tam potkali s mnoha zajímavými lidmi, kteří měli na dobu totality podobné vzpomínky, a tak jsme si krásně popovídali. Sympatické bylo zjištění, jací ti „hrdinové boje proti komunismu“ byli obyčejní, skromní lidé. Prostě dělali to, o čem byli přesvědčeni. Samozřejmě, že mezi oceněným jsou i slavné osobnosti, jako například Karásek, Prečan, Boučková, Vodňanský, Gruntorád, Topol, Rejžek, Halík, ale většina jsou skutečně neznámí řadoví občané.
Od doby totality už uběhla dlouhá doba, proč se ocenění udělují až nyní?
Fassatiovi: Zákon o protikomunistickém odboji byl přijat až v roce 2011, před tím na něj nebyl čas. A právo na udělení ocenění musí v archívech prostudovat komise historiků, což trvá řadu měsíců. Takže není divu, že za deset let bylo vyznamenáno jen dva tisíce lidí. Důležité ale není, kdy stát své občany ocení, ale že to fakticky udělá, neboť tím dává najevo, že existovala i jiná možnost životního postoje než kolaborace s Husákovým režimem.
Za co jste byli vy oceněni?
Fassatiovi: Založili jsme v krajském městě pod Tatrami takovou galerii mimo tradiční struktury. Nebyla ilegální, ale nepatřila pod tradiční zřizovatele, proto jsme měli pocit, že si můžeme dělat akce podle svého přesvědčení, komunikovat s demokratickými zeměmi a vydávat necenzurované knihy a časopisy. Se státní bezpečností jsme měli málo zkušeností, proto ta odvaha. Brzy ale na nás začali tlačit, a když jsme se nepřizpůsobili, přišel výstražný signál a po něm likvidace galerie a zákaz výkonu kvalifikované práce. Ocenění se dotýkalo zejména toho, že jsme vystavovali tvorbu umělců, které neměl režim rád, nebo je dokonce zakazoval a zavíral.
V galerii jste pracovali s fotografií a grafickým designem.
Fassatiovi: Ty dvě tvůrčí polohy spolu hodně souvisí. V grafickém designu jsme dělali například výstavy plakátů, kalendářů, pohlednic, knižních publikací, obalů zboží... Založili jsme například pravidelnou celostátní přehlídku obrazových kalendářů. Výstavy byly provázeny inspiračním hodnocením, aby se veřejnost učila srovnávat.
Po sametové revoluci jste na tuto práci navázali v benešovském muzeu umění a designu, které jste založili.
Fassatiovi: Hlavně oborem grafického designu, ke kterému brzy přibyl i design produktový. Zejména v 90. létech design sbíral a vystavoval málokdo, bylo třeba tomu pomoci. Například cyklus autorských výstav „Osobnosti českého grafického designu“ neměla žádná galerie ani muzeum. Slavní autoři, jako třeba Rathouský, Bláha, Ziegler, Solpera, Šalamoun, Vaněk, Týfa ad. si toho velmi cenili a věnovali nám do sbírky velmi kvalitní kolekce svých prací. Sdružení Bienále Brno pak přispělo do naší sbírky i velkou kolekcí prací mezinárodních osobností.
Vy jste ale pokračovali i v protikomunistických akcích.
Fassatiovi: Když se poslanci neměli k tomu zakázat komunistickou stranu, tak jsme jako vzdělávací zařízení považovali za svou povinnost dělat přednášky a výstavy o zvrácenosti tohoto totalitního režimu. Někteří ředitelé muzeí nám říkali, že by to nedělali, že by se zejména na malém městě báli, ale my jsme byli furianti – vždyť máme přece už demokracii!
A pak stačilo nouzové spolčení Babiše a sociální demokracie s komunisty a vaše muzeum nepřežilo jejich politický útok.
Fassatiovi: Bylo to přeci jen nečekané, lidé z profesních sdružení říkali, že to silou překročilo i Rathův útok na České muzeum výtvarných umění. Bylo krásné, jak velké množství lidí z celé republiky projevilo svou solidaritu, ale jako podpora nepomohla ani intervence náměstkyně ministra kultury. Muzeum samozřejmě nebylo jedinou obětí tehdejšího benešovského politického převratu, šlo o všechny městské instituce a v nich zejména o postižené ženy. Vyznamenání za boj proti komunismu by si zasloužila zejména jedna svobodná matka, která se odvážila politickým útočníkům do očí říci, že se jí jejich převrat nelíbí. Přesto, že byla samoživitelka rodiny, dostala okamžitou výpověď, v městských institucích ji nikdo nesměl zaměstnat a musela se stěhovat z Benešova. Byla to dobrá ukázka, že totalitní manýry se mohou bez možnosti obrany opakovat i v demokracii.
Jestlipak jste se po pádu komunisty podporovaného režimu v Benešově setkali s pokusem o omluvu nebo snahou o nápravu způsobených škod?
Fassatiovi Dvě politické strany o omluvu všem poškozeným, nejen nám, opakovaně bojovaly, ale nezískaly dostatek hlasů proti těm, kteří prohlásili: Jdeme dál, dozadu se neohlížíme!
Když to benešovská politická reprezentace nezvládla, musely manžele Fassatiovy ocenit celostátní instituce, jako např. Rada galerií ČR za mimořádné výsledky při dlouholetém budování muzea a jeho sbírky umění, International Institute for Information Design za rozvoj vzdělávání v oblasti 2. gramotnosti, nebo vědecká společnost pro ergonomii za výzkumnou aktivitu v oboru ergonomie designu a jejím zprostředkování ve výukové laboratoři veřejnosti.
Jana Kloudová
Zdroj:
https://3odboj.army.cz/ucastnici-odboje-odporu-proti-komunismu
