Design Cabinet CZ

20.10. 2021

David Ondroušek

rozhovory

Rozhovor k Národní ceně za studentský design 2021

Jak ses dostal k produktovému designu? Byla cesta k tomuto oboru pro Tebe snadná nebo obtížná

Od malička jsem rád kreslil. Moc mi nešly kreslit lidi ani příroda. Takže mě to příliš nebavilo. Našel jsem se v kreslení aut, a pak všech možných předmětů. To mi bylo asi 10 nebo 11 let. Taky jsem si často stavěl vlastní věci z Lega nebo Chevy, to ani nevím, jestli pořád existuje. Časem jsem zjistil, že existuje design, kde si můžu kreslit, tvořit a dokonce se tím snad i jednou živit. Od nějakých 16 let jsem měl docela jasno, že chci studovat design. Hledal jsem možnosti, kam bych mohl po maturitě jít a design na FA ČVUT se mi líbil. Baví mě na tom ta rozmanitost oborů, které ČVUT má, a tím nabízí různé spolupráce. Takže cestu k designu jsem si našel poměrně snadno.

Jak Tě napadlo zpracovávat zrovna téma nekonečného pravítka Skrolla? Co byla „poslední kapka,“ kterou přetekl pohár Té trpělivosti s běžným pravítkem?

V ateliéru jsme měli zadání zpracovat prakticky jakékoliv měřidlo. Věděl jsem, že chci udělat něco menšího se zajímavým nebo vtipným řešením. A tak jsem se rozhlédl po pokoji, kde mám všemožná pravítka. Začal jsem přemýšlet, jak bych si mohl svoji vlastní práci ulehčit. S sebou nosím neustále několik typů pravítek, a tak jsem si začal hrát s myšlenkou, jak je propojit. Jednou chci jen pár centimetrů a jindy desítky. Na to jsem vždy potřeboval víc než jeden nástroj.

S jakým největším problémem ses při návrhu produktu potýkal?

Určitě to byl princip, jakým to celé bude vlastně fungovat. Hledal jsem mechanické řešení, které na první pohled řekne, jak pravítko používat. A taky aby měření bylo co nejpřesnější.

Budeš dále rozvíjet téma projektu? Například navrhovat další pomůcky pro rýsování?

Rozhodně mě téma bavilo. Na první pohled možná jednoduché téma, kde je ale široké pole možností. Aspoň tak to vidím já. Měření a rýsování má designér a architekt pořád dost, i když moderní doba to celé docela ulehčuje. Ale až zase narazím na něco, kde uvidím prostor pro zlepšení, určitě se dalšímu návrhu nebráním.

Kde hledáš inspiraci pro svoji práci?

Je to různé. Baví mě pozorovat svět kolem sebe. A občas mě to přivede na nějaké tvarové nebo koncepční řešení. Zároveň se koukám i na věci, co byly navrženy již dříve. Je to inspirace a zároveň pomoc, aby se designér při návrhu neopakoval. Někdy se nápady zrodí z takového až bezmyšlenkovitého skicování. Ale to bývá docela náhoda. Rád témata, na kterých pracuji, probírám s kamarády, a je jedno, jestli design nebo něco podobného studují. Možná mi paradoxně pomáhají debaty, které s mnou aktuální prací zdánlivě nesouvisejí, ale přivádí mě na nové myšlenky.

Na čem momentálně pracuješ?

V tuhle chvíli to mám dost různorodé. Mám více projektů, které souvisejí spíše s interiéry. To mě baví, protože spolupracuju i s architektkou, která má zase odlišné názory a přístupy. Také jsem součástí studentského projektu Uniqway, který poskytuje carsharing pro studenty VŠ. Jako vedoucí týmu designu mám na starosti celý brand visual. Teď se chystám na Erasmus a těším se, co nového mi to přinese. Snad si tím rozšířím obzory a načerpám novou inspiraci.

Co Tě kromě práce / designu naplňuje? Jak trávíš volný čas?

Volného času příliš nemám. Moc nedokážu sedět na jednom místě a pořád na něčem pracuji. Poslední dobou se ale snažím více vypnout. Rád sportuju, protože mi to pomáhá od častého sezení. Baví mě taky všemožné výlety skoro kamkoliv. Bydlím ve městě a tak výlety do přírody bývají vítanou změnou. U čeho si hodně odpočinu, jsou různá odvětví kultury. Nejraději mám divadlo nebo film. To mě vlastně i dost inspiruje poslední dobou.

Naučil ses v poslední době něco nového?

Řekl bych, že ano. Hlavně asi co se týče postoje k designu a přemýšlení o něm. Za těch několik let na vysoké, jsem si vyzkoušel dost přístupů a setkal se s mnoha zajímavými názory, nejen, co se oblasti designu, architektury a umění týče. Byl jsem z toho donedávna dost zmatený, ale právě poslední dobou se moje osobnost designéra a směrování tvorby začíná profilovat. To vnímám teď jako nejdůležitější posun.

Jak si prožíval pandemii? Pomohl ti například lock-down k soustředěnější tvorbě, nebo naopak?

Asi jak se to vezme. V určitých fázích navrhování byla izolace přínosná. Měl jsem více času, jelikož jsem nemohl nic moc jiného dělat. Tak se můj pokoj stal prostorem, kde jsem trávil snad celé dny. Takže z časového hlediska jsem asi byl efektivnější. Na druhou stranu jsem mnohem méně chodil ven a trávil méně času s přáteli. Celkově jsem měl méně podnětů, které by rozvíjely myšlení. Nové impulzy mi hodně scházely. Teď už to snad bude lepší a zase budu poznávat nová místa i nové lidi.

Děkuji za rozhovor.

Kristýna Fabiánové

Více informací v příloze a na:

https://www.studentskydesign.cz/cs-cz/detail/500/

https://youtu.be/xKRZiGCN3_k