Design Cabinet CZ

12.06. 2024

Deutsches Design

Historie a osobnosti

Ve vídeňském muzeu nábytku Hofmobiliendepot založeném císařovnou Marií Terezií původně k uskladnění přebytečného nábytku z císařských zámků, později, především díky největší evropské kolekci nábytku z období biedermeieru přeměněné v muzeum, vrcholila koncem roku 2023 výstava z depozitářů Vitra design Muzea v německém Weil am Rheinu s názvem Deutsches Design. Výstava se v jiné podobě představila v roce 2014 díky Českým centrum také v Praze.

V dnešní době díky globalizaci, provázanosti ekonomiky a volnému pohybu designérů se „národní specifika designu“ vytrácejí. Pamětníci ale vědí, že právě německý design má za sebou ponurou poválečnou historii, kdy stavba berlínské zdi způsobila v této otázce schizofrenní atmosféru.

Rozdělené Německo se na obou stranách hranic začalo vyvíjet odlišně. Ve druhé světové válce poražená strana – Německá spolková republika (NSR) se silně devastovanou infrastrukturou upřela veškeré úsilí na co nejrychlejší odstranění škod s precizností typickou pro Němce a využitím nejnovějších materiálů a technologií v duchu svého označení jako motoru společenského zázraku. Vítězná strana – Německá demokratická republika (NDR) - ji nemohla s nejlepší vůlí dohonit. Nůžky se pomalu rozevíraly. Přitom právě silné subjekty, které určovaly směr vývoje architektury a designu v předválečné Evropě se díky železné oponě ocitly na východní straně barikády.

Zázrak tehdejší doby plast přinesl jako nový materiál i zcela nové tvarosloví a způsobil revoluci zejména v oblasti sedacího nábytku i drobných bytových doplňků.

Pro SRN byla 60. léta přelomová. Definovala totiž vlastnosti dobrého designu. To zjednodušilo jeho hodnocení a je dodnes uznávané. Uplatňuje se prestiž instituce Rat fǜr die Formgebung – rady pro navrhování. Začíná se hovořit o unifikaci prvků úložných systémů, které tímto měly být variabilnější. Vzniká legendární hliníkový systém 606. Autor Dieter Rahms, známý formulovaným designérským desatarem a návrhem spousty elektrických přístrojů, mezi nimi gramorádia „Sněhurčina rakev“ navrhl proslulý holicí strojek Braun Sixtant. Ten pronikl až za železnou oponu a každý, kdo chtěl něco znamenat (a to i vysoce postavení soudruzi), museli nutně tuto malou, dokonalou věcičku mít. Najednou si i na Východě uvědomili, jak je pro image úspěchu nutná i estetika banálního objektu.

Rahmsův systém žije déle než půl století, a to díky naprosté jednoduchosti a lehkosti. Dlužno přiznat, že ani na druhé straně opony nelenili. Výstava představila jeden z východoněmeckých úložných stavebnicových systémů. I když je méně nadčasový, postihl ho stejný osud, jako stavebnicové (sektorové) nábytkové řady prodávané u nás. Socialistický obchod s nábytkem totiž ze systémů zpravidla vytvořil pevné sestavy, které neumožňovaly řádné variabilní řešení v případě potřeby. O to snáze se ale prodávaly.

Podobné výstavy, jako byla prezentace německého designu e Vídni i u nás rozšiřují obzory a umožňují zajímavá srovnání nejen milovníkům nábytku a designu.