Design Cabinet CZ

MatériO

Inspired by Nature by MatériO Výstava Inspired by Nature připravena společností MatériO, představila letos na podzim v Praze zajímavé příklady moudrosti přírody - například materiály kopírující princip včelích pláství, tkaniny s perleťovým efektem napodobující šupinkatou strukturu motýlích křídel, barvy a textilie se samočisticími schopnostmi na principu lotosového listu, lepidla inspirovaná přilnavými schopnostmi mušlí či suchý zip imitující lopuchové kuličky. MatériO je evropská síť nezávislých informačních center pro materiály a nové výrobky. Byla založena v roce 2001 v Paříži a svým členům poskytuje rozsáhlou databázi komerčně dostupných materiálů, jež chápe jako klíčový prvek v tvůrčím procesu. Cílem je vytvářet vztahy mezi zástupci různých oborů – architektury, průmyslového designu, scénografie, módního návrhářství, knižního průmyslu či výtvarného umění – a výrobci, techniky či vědci. Příroda během 3,8 miliard let evoluce vyvinula řadu vysoce účinných řešení, jež se nyní dostávají do hledáčku výzkumníků. Vědce zajímá nejen to, jak dosáhnout nových materiálů o lepších technických parametrech, ale také například to, jak rostliny a zvířata hospodaří s energií či odpadními látkami. Doufají, že tak vyvinou ekologičtější, materiálově méně náročné a finančně úspornější výrobky. Příklady z praxe Velcro (suchý zip) Suchý zip vynalezl v roce 1940 švýcarský technik George de Mestral, který si všiml, že semena lopuchu se zachytávají na šaty či na srst zvířat. Mestral zjistil, že povrch nažky lopuchu je pokrytý drobnými háčky. Tento princip využil pro spojovací materiál VELCRO®, jehož název vznikl z francouzských slov ‘velour’ (samet) a ‘crochet’ (háček). Povrchy se samočisticími schopnostmi Německý botanik Wilhelm Barthlott, který se na bonnské univerzitě věnoval studiu rostlinných povrchů, zjistil, že list lotosu má mnoho miniaturních hrbolků krytých vrstvičkou vosku. Tento povrch odpuzuje vodu a brání usazování nečistot, které „balancují“ na hrbolcích listu. Kapka vody pak snadno tyto částečky spláchne. Jinými slovy, lotos má samočisticí schopnost. Tento takzvaný lotosový efekt využil německý výrobce fasádní barvy Lotusan. Nyní se pracuje na využití lotosového efektu i u jiných výrobků, například samočisticích oken. Samočisticí sklo by mohlo najít uplatnění mezi jinými i v automobilovém průmyslu. Gecko tape Americký biolog Robert J. Full objevil princip, na kterém je gekon schopný zlézat nejstrmější povrchy či dokonce lézt po skle. Tajemství tkví v mikroskopických chloupkách na spodku polštářků jeho nohou. Každý chloupek se dostává tak blízko k povrchu, po kterém se gekon pohybuje, že jeho molekuly a molekuly povrchu na sebe vzájemně elektrostaticky působí (tzv. van der Wallsovy síly). Na noze gekona jsou miliony takových chloupků a jejich kombinovaná adhezní síla je pak neuvěřitelná – teoreticky by se na gekona dalo zavěsit asi 45 kilogramové závaží. Tímto principem se inspiroval tým vědců z univerzity v Manchestru, který v roce 2003 vyvinul nový typ adheziv, tzv. gecko-pásky. Jeden čtvereční centimetr gecko-pásky obsahuje miliony jemných plastových chloupků a může udržet až 1 kg zátěže. Jejich využití bude široké – například jako pomůcky čističů oken, nové pneumatiky s unikátními vlastnostmi nebo roboti lezoucí po stěnách. Lepidlo z mořských měkkýšů Nohy některých druhů měkkýšů obsahují žlázu, která produkuje tzv. byssová vlákna. Pomocí nich se přisedlé druhy, jako jsou například mořští mlži slávky jedlé, mohou pevně ukotvit k hrázím a skaliskům. Byssová vlákna jsou neobyčejně pevná a přitom pružná, čímž se podobají šlachám. Tato lepkavá látka na bázi proteinů má vysokou přilnavost, dokonce i ve slané vodě či jiných náročných prostředích. Zatímco se z byssových vláken mlžů kyjovek už ve starověku vyrábělo tzv. „mořské“ či „byssové“ hedvábí, nyní hledají odborníci možná využití pro lepidlo z mořských měkkýšů. Tato zdravotně nezávadná, vodě odolná a mimořádně účinná lepící látka nalezne uplatnění například v lékařství při spojování zlomených kostí či zubů či k výrobě zdravotně nezávadných MDF desek, prostých toxického formaldehydu. Efekt motýlích křídel Motýlí křídla jsou taškovitě pokryta šupinkami, jejichž lesklé zbarvení je způsobeno nejenom pigmenty, ale také lomem světla. Do určité míry jde tedy o optickou hru přírody. Na principu odrazu světla na šupinkách motýlích křídel a zároveň lidské schopnosti takové světlo vnímat vyvinula společnost Qualcomm Company elektronické displeje Mirasol. Více informací na www.appymaterials.com