06.10. 2014
Dva prosluněné dny architektury ve Finsku s YIT
Designéři na cestách
Do Finska mě pozvala finská stavební společnosti YIT (čti: vajajtý) díky tomu, že jsem vyhrál soutěž na fasádu bloku domů KOTI Hyacint. Dva nabité dny, které za to stály! Pojďme se na ně společně podívat. Na první den firma připravila komentovanou prohlídku s milým a ochotným průvodcem Paulim z YIT. Objel s námi tři místa, kde YIT staví. Každé místo je jiné a něčím zajímavé.
Co se architektury týče, první projekt YIT Jaakari je tím nejpůsobivějším. Jak by ne. Jedná se o aktuálně nejprestižnější obytnou výstavbu YIT v Helsinkách. Výjimečné je umístění domů přímo na pobřeží. Některé nejluxusnější byty ční přímo nad hladinu moře. Jednotlivé bloky jsou z ušlechtilých materiálů: skla, oceli, mědi, dřeva a betonu. Dřevo je využito na prostorných balkónech, kde hřeby pobitá prkna dodávají těmto moderním bytům teplo venkova. Druhá ukázka YIT Tähystäjä je neméně zajímavá. Poprvé zde na vlastní oči vidím tisk do betonu, využitý na fasádě. Aplikace je provedena v celé ploše fasád všech příslušných bloků domů. Motiv vodního světa je zde prostřídán v pozitivním a negativním řešení. Toto téma se váže k původnímu účelu tohoto místa. S technikou tisku do betonu jsem se poprvé setkal na výstavě skandinávského designu v Praze před několika lety. Technika mě natolik zaujala, že jsem si o ní tehdy dohledal další podrobnosti. Od té doby jsem se s ní znovu setkal až zde ve Finsku, odkud také tento poměrně mladý objev pochází.
Cena tisku do betonu vychází překvapivě na srovnatelnou částku jako pokrytí omítkou. Zhruba 60 € za jeden rozměrný panel. Na třetím místě YIT Linnunrata vidíme nový úspěšný koncept miniaturní bytové jednotky s rozlohou 26,5 m². Všechny YIT ukázky bytových komplexů hodnotím pozitivně pro jejich velké prosvětlení interiérů a prostorné balkóny. Všechny tři ukázky YIT mají hojný počet balkónů běžně o velikosti malého pokoje. Obyvatelé tak mohou být venku — i doma. Všechny balkóny mají praktické, posuvné, skleněné tabule, které umožňují celkové uzavření, polootevření anebo úplné otevření balkónů. Standardem tu je inteligentní ventilace šetřící 2/3 energie spotřebované na vytápění. Prakticky každý byt, kromě těch miniaturních, má svoji saunu. Standardní, nejpopulárnější velikost bytů v Helsinkách je 45 – 55 m². To je o něco málo méně než v Praze, kde se pohybuje okolo 60 m². Důvodem je samozřejmě cenová náročnost. Běžná cena bytu v Helsinkách se pohybuje okolo 5 000 €/m².
Vedle staveb od YIT jsme v omezeném čase navštívili i několik jiných staveb, které stojí za zmínku! Především to je skalní kostel Temppeliaukio v centru Helsinek. Prošel jsem mnoho kostelů a poutních míst a tento patří mezi ty nejlepší. Originální vsazení do hrubé skály, kombinace s pohledovým betonem, měděný dóm vznášející se na bezpočtu hubených pilířích, krystalické varhany, stékající praménky vody po stěnách bez problémů mizí v sofistikovaném odtokovém systému, fialové sezení dotváří atmosféru. Nevšiml jsem si jediného obrazu či sochy. Prostor působí vznešeně a přesto útulně. Pilíři ve střeše pronikají paprsky ostrého světla míchající se s polostínem. Střecha chrámu přechází v park rozprostírající se po většině plochy celého náměstí. Obývá ho tlupa králíků. Rázem se člověk cítí jako v Divoké Šárce. Z leteckého pohledu vypadá čnící kupole chrámu ze skály jako by vypadla z legendárního sci-fi Luka Skywalkera: Star Wars.
Krásná je také celodřevěná Chapel of silence. Celkově vytváří dojem oblého kamene. Uvnitř je absolutní ticho, tedy pokud se tam zrovna někdo nehýbe. Stejně jako v předchozím skalním chrámu zde není žádný přebytečný dekor, je tak ponechán maximální prostor pro vyznění ušlechtilého a precizně zpracovaného dřeva. Podélné dřevěné latě tvořící stěny kaple se sbíhají v centru, za kazatelnou. Dále můžu doporučit cestu lodí kolem pobřeží. Zprostředkuje zcela jiný pohled na Helsinky obklopené vodou. Centrem města prochází mimoúrovňová magistrála pro pěší. Inteligentní řešení městské infrastruktury. Můžeme se tak dostat pěšky či na kole z jedné strany na druhou, bez jediného přerušení, napříč několika rušnými ulicemi. Můj návrh na fasádu modřanské stavby KOTI Hyacint v Praze vychází z motivu ležícího kmene břízy. V počáteční fázi navrhování jsem však vůbec nemyslel na záměrné spojení Finska s břízou, která je tam tak hojná.
Před několika lety jsem se podobným motivem zabýval v malbě interiéru našeho bytu. Byla to kompenzace „vykáceného“ březového lesa z dětství, který rostl naproti naší chalupě v Orlických horách. V sezóně byl spolehlivě plný hub – křemenáčů. Křemenáč je fascinující houba, kterou jsem od té doby neviděl. Má sytě červenooranžový klobouk a mohutnou tvrdou nohu. S abstrahovaným motivem břízy jsem byl spokojený a hledal jsem pro něj uplatnění. Věděl jsem, že se dříve nebo později najde. Grafické zpracování fasád mě zajímá a věnuji mu svou pozornost. Architektura KOTI Hyacint byla svou formou ideální. Nové zpracování břízy je od původního samozřejmě nadále posunuté a vychází z rozložení konkrétní architektury. Po příletu do Finska pro mě bylo úsměvným překvapením, když první věc na letišti, které jsem si všiml, byla právě velkoplošná tapeta abstrahované břízy. Rád bych takto oficiální cestou poděkoval finské stavební společnosti YIT, že mě jako vítěze vyhlášené soutěže na návrh zpracování grafického motivu na fasádu bloku domů KOTI Hyacint, hostila ve své domovině. Ať se daří finské kvalitě i u nás v Česku!
Adrian Jansa
