05.04. 2010
e-book Kotěra rulez!
Novinky
Kotěrovo centrum – Trmalova vila vydává výrazně rozšířenou verzi svého bulletinu Kotěra rulez! v podobě internetové publikace. Bulletin rozšiřuje poznání života a díla Jana Kotěry, zakladatele české moderní architektury.
Každý zájemce o moderní architekturu by neměl přehlédnout nový e-book Kotěra rulez, který je prvním ročníkem bulletinu Kotěrova centra. V tomto svazku se dozvíme o svítidlech v královéhradeckém muzeu, o sochařské výzdobě Peterkova domu, o méně známé spolupráci Jana Kotěry a Tomáše Bati ve Zlíně a porovnáme Trmalovu vilu s Kotěrovými dvěma nerealizovanými domy. Kromě toho se zde nachází také text o konceptu domu-muzea a otázka Kotěry jako svobodného zednáře. Nechybí bohatá obrazová příloha.
Jan Kotěra
Jan Kotěra je právem označován za zakladatele české moderní architektury. Na vídeňské akademii absolvoval studia architektury u Otty Wagnera, jedné z nejvýznamnějších postav středoevropské architektury 20. století. Otto Wagner vychoval znamenité generace architektů, mezi něž patřily tak různorodé osobnosti, jako byli třeba Jože Plečnik, Josef Hoffmann, Josef Urban, Leopold Bauer, na krátkou dobu i Pavel Janák a právě Kotěra. Ten v roce 1897 absolvoval stipendijní cestu po Itálii, která ho ohromila a z níž si pořídil sérii skic a poznámek. Kotěra hned v roce 1898 získal místo pedagoga na pražské umělecko-průmyslové škole. V roce 1899 se oženil a začal se stavbou Peterkova domu na Václavském náměstí, který byl nejen první průlomovou realizací mladého profesora, ale první vlaštovkou nové městské zástavby ve stylu lehké secese s vzdušným parterem. Po přelomu století navrhl sérii obytných domů a vil, mezi něž patří i vila Trmalova. Díky osvícenému starostovi Hradce Králové se Kotěra dostává do této východočeské metropole, kterou dlouho neopustil a kam nasměroval i svého žáka Josefa Gočára. Kotěra zde vyprojektoval nejprve secesní Okresní dům a o dva roky později začal s přípravami snad svého nejmonumentálnějšího díla - budovy královéhradeckého muzea. Ještě předtím navrhl do detailu propracovaný Národní dům v Prostějově, kde začal spolupracovat s malířem Janem Preislerem. Na budově muzea v Hradci Králové /1909-12/ se Kotěrovi obdivuhodně podařilo skloubit prvky geometrické secese a národně laděných ornamentů. Díky bravurní hře s materiály vytvořil dodnes ohromující a plně funkční budovu koncipovanou v asymetrických proporcích záoceánské lodi.
Na konci první dekády 20. století a začátku dekády druhé, vyprojektoval Kotěra obchodní hudební dům Mozarteum, kde používá čím dál geometričtější konstruktivistické prvky a dává větší důraz na přirozenost materiálu, stejně jako při stavbě Palmové zahrady v Hradci Králové či Zámečku v Ratboři u Kolína. Nejvýznamnější realizací závěrečné fáze Kotěrovy tvorby je tradicionalistická a trochu těžkopádná budova Právnické fakulty, která měla být doplněna zrcadlovou stavbou Teologické fakulty, do však čehož zasáhl nedostatek financí a Kotěrova smrt. Jan Kotěra zemřel 17. dubna 1923 v nedožitých třiapadesáti letech.
Jan Kotěra je tvůrcem mnoha vil a rodinných domů, jejichž realizace se táhnou napříč Kotěrovou tvorbou. Mezi nejvýznamnější můžeme řadit Trmalovu vilu, Máchovu vila v Bechyni, vilu s ateliérem sochaře, přítele a spolupracovníka Stanislava Suchardy, vlastní vilu na Vinohradech, Charvátovu vilu ve Vysokém Mýtě, Fröhlichovu vilu v Černošicích, vilu F. Tondera v St. Gilgenu, Götzovu vilu v Chrustenicích, Krausovu vilu v Bubenči, Markovu vilu v Holoubkově, Lambergerovu-Gombrichovu vilu ve Vídni a další.
Editor bulletinu
Editorem bulletinu je Ladislav Zikmund-Lender (*1985), ředitel Kotěrova centra a kurátor muzea Trmalova vila.
Zabývá se gender studies v dějinách umění, teorií prezentace umění a architektury. Na kontě má sborníky Gender a umění 19. století (2007) a Gender a umění 19. a 20. století (2009), knihu Ochránkyně pražských ulic, spolupracoval na architektonických monografiích Slavné stavby Prahy 10 a Slavné vily Plzeňského kraje. Od roku 2009 je ředitelem Kotěrova centra - Trmalovy vily. Momentálně připravuje monografii architekta Václava Rejchla a obsáhlou část o galerii J. Karáska ze Lvovic pro monografii o homosexualitě v české kultuře. V roce 2010 připravuje cyklus článků Tvoření prostoru: periferie díla Jana Kotěry pro internetový časopis EARCH.CZ.
Bulletin je možno objednávat na www.prodej.foibos.cz
