03.05. 2019
Elektronika na Milan Design Weeku 2019
Novinky
Expozice menších firem a nezávislých studií v ulicích Ventura a okolí při příležitosti Milan Design Weeeku se pomalu stávají labutí písní. Stále se jich tu několik nachází, ale během posledních let se tu pomalu, ale jistě usazují velké nadnárodní korporace se svými velkolepými expozicemi.
Mezi jinými, které jsme tu letos mohli najít, tu byly i tři světoví hráči v oblasti elektroniky: jihokorejští Samsung a LG a japonské Sony. A právě u jejich způsobu prezentace na letošním „weeku“ bych se krátce pozastavil.
Všichni tři zmiňovaní východoasijští giganti podnikají (mimo jiné) v elektrotechnice. Jejich portfolia jsou pestrá, protínají se zejména v komunikačních prostředcích, audio a video technice, zaobírají se smart technologiemi. Právě ona produktová pestrost je zajímavou výzvou, jak v Milánu firmu prezentovat. Novinkou? Jedním produktem, řadou, ideou, firmou samotnou?
Firma LG vsadila na produkty. Ve dvou patrech Superstudia Piu na via Tortona jich bylo k vidění hned několik. Magnetem mělo být druhé patro s uměleckou instancí televize LED Signature OLED TV R. V temném prostoru byly umístěny tři kusy této novinky, které za doprovodu světla a hudby efektně ukazovaly své přednosti: dokonalý obraz, a hlavně možnost schovat nepoužívanou LED plochu televizoru. Ta se totiž při vypnutí začne rolovat do spodní části, kde úplně mizí. Minimalistické řešení produktu umocňují čistá geometrie a absence jakýkoliv drážek a vodítek, po kterých se displej roluje.Televize LG Signature OLED TV R vznikla za spolupráce s firmou Foster + Partners. Ve spodním patře stánku byl další kus tohoto modelu a několik kuchyňských spotřebičů, ale jak již bylo zmíněno, hlavní „show“ se odehrávala o patro výše.
Jiný způsob expozice zvolil Samsung Electronic. Jeho prezentace měla název „Resonance“. Nejednalo se o představení produktů, ale o jakousi uměleckou interakci mezi divákem a objekty. Samsung tak prezentoval svou vizi designu, který dokáže souznít (rezonovat) s člověkem. V několika bílých boxech mohli diváci za pomoci svých smyslů či tělesných funkcí ovlivnit danou instalaci. Dech, hlas, zrak spouští interakce, na jejímž konci byl pohyblivý strojek, vznášející se míčky nebo vlny na klidné hladině. Samsung se snažil o komunikaci mezi divákem a daným objektem tak, aby zážitek byl vždy individuální. Na samotném konci výstavy Samsung prezentoval sám sebe, svou historii i přítomnost.
Firma Sony představila v Milánu svou vizi budoucnosti (Affinity in Autonomy), přesněji, zaměřila se na fungování lidí a robotů, robotí autonomii i emoce. V několika samostatných sálech byly instalace, ve kterých hrály hlavní roli naprogramované stroje (robotické rameno, pohybující se kulové objekty…), které nějakým způsobem dokáží komunikovat s divákem. Na rozdíl od Samsungu, kde strojky na lidský podnět měly víceméně jasně danou reakci, Sony jim dopřálo určitou míru autonomie. Téměř na konci expozice byl vrchol současného snažení Sony v tomto oboru: Robotický pes Aibo. I ten je do jisté míry autonomní, dokáže se sám učit, odezírat lidské emoce a nějak na ně reagovat.
Sony prezentovalo svou vizi budoucnosti na poli robotiky, vizi, kdy je strojům ponechána určitá autonomie, kdy se dokáží učit a reagovat, ale také vize, kdy budou stroje reagovat i na lidské emoce a také je budou umět sami probouzet.
Na otázku, který způsob prezentace je nejlepší, nebo která ze zmiňovaných firem ji měla nejefektnější je těžké zodpovědět. Každopádně pro návštěvníka, diváka je právě tato různorodá pestrost lákavá a překvapivá a je tím důvodem, proč expozice navštívit.
Jiří Bartoš
