07.09. 2024
Encyklopedie podněcující kritické myšlení
Recenze
Napsat recenzi na tak rozsáhlý text jako Encyklopedické listy pro ergonomii a design vyžaduje přinejmenším spolupráci ergonoma s teoretikem designu. Ti druzí, až na výjimky, u nás téměř neexistují, protože většina vědců se v oblasti designu zabývá především jeho historií a estetikou. Encyklopedie má ale jednu svébytnou rovinu, na kterou stojí za to se zaměřit. Jde o problematiku kritického myšlení, které je v naší odborné „designérské“ publicistice stále vzácné. Tento typ myšlení spojuje řadu míst Encyklopedických listů.
Najdeme je již v přehledné kapitole nazvané „Ergonomie obecně“. Jeden z úvodních článků „Ergonomie“ poukazuje kriticky na veřejný předsudek, který vnímá ergonomii jen jako rozměrovou antropometrii a její důležitější, například psychické roviny ignoruje. Málo známé heslo „Ergonomické myšlení“ se velmi potřebně vymezuje vůči populárnímu, ale povrchnímu „Design-thinking“, jehož akceptování k běžné praxi je příčinou mnoha neodborných řešení. Článek o lidských právech a svobodě člověka kriticky připomíná velmi opomíjený fakt, že práva nemohou existovat bez povinností, a že existuje nejen charta práv, ale také povinností, která ovšem přirozeně není tak populární, takže o ní mnozí vůbec (raději) nevědí. Také heslo o vývoji jedince a lidského druhu zdůrazňuje omyly veřejného povědomí. Spočívají v nepochopení specifik rychlosti vývoje a faktorů, které jej mohou ovlivňovat. Namísto všeobecně známého pojmu „gen“ encyklopedie nabízí charakteristiku jeho kulturní formy zvané „mem“, která právě ve vývoji lidského druhu sehrává podstatnou úlohu, aniž si toho je většina z nás vědoma. Článek o lidské inteligenci je důležitým vyvážením současné publicistiky o inteligenci umělé. Bez dobrého poznání lidské inteligence nemůžeme tu umělou optimálně tvořit ani užívat. A opět je tu velká mezera ve všeobecném povědomí, které bere na vědomí jen dílčí prvek zvaný IQ, a v praxi jej nedostatečně užívá. Možnost soustředit se na různé typy lidské inteligence je v zájmu každého vzdělaného člověka, pro designéry a architekty představuje východisko ke skládání tvůrčích i hodnotících týmů. Skupina hesel „Rodové rozdíly“, „Rodová studia“ (tzv. gender-studies), „maskulinismus“ a „feminismus“ se kriticky vymezuje proti zneužívání této oblasti vědění pro různé zájmové a politické účely. I závěrečné články kapitoly - „digitální demence“ a „fyzická degenerace“ se vymezují proti ignorování jimi popsaných rizik v technologické společnosti.
Je dobře, že mnoho kriticky pojatých hesel je i v dominující kapitole druhé části encyklopedie nazvané „Design a souvislosti“. Jde třeba o heslo „Design thinking“, které je u nás vnímáno jen velmi povrchně a pak podobně aplikováno nejen mezi studenty, ale i mezi absolventy v praxi. Je nesmírně důležité, jak uvádí encyklopedie, nedovolit vnášet do navrhování a testování designu povrchní marketinkové metody, které namísto analýzy kvalit podporují tržní populismus.
V dobré návaznosti je pak také obsah hesla „Marketink“, které neztrácí zbytečný čas s podrobným opěvováním dnes uctívaných metod, ale soustřeďuje se především na odkrytí manipulativní funkce většiny trh podporujících procesů. Zde je také důležité upozornění na zaměňování a míšení forem odborné a marketinkové komunikace, ta druhá stále více ovládá veřejný prostor. Aniž jsme si toho dostatečně vědomi, pod každodenní masáží reklam mluvíme už i sami mezi sebou jejich formou. A bohužel nejen mluvíme, ale zejména uvažujeme. Marketink totiž nepotřebuje na dokládání svých tvrzení seriózní zdroje, samozřejmě se jim dokonce brání, protože by málokdy mohly fungovat v jeho prospěch. Odvolá se vždy jen obecně na „vědce, kteří něco objevili“, zaplatí si jako herce některého z nich, který nenásilným způsobem sdělí, že proti obsahu nic nemá atd.
Encyklopedické heslo „hrubý prakticismus v designu“ přesvědčivě shrnuje, co vše v designérské praxi zjednodušujeme, nebo podvolujeme byznysu a vynecháváme tak řadu odborných přístupů, které vedou ke kvalitě produktu a její kontrole. Týká se to i profesní etiky, jíž je věnován samostatný článek.
Kritické myšlení silně inspiruje skupina hesel připravených na rozdíl od běžného užívání v negativní podobě: „design pro málokoho“ (protiklad hesla design pro všechny), uživatelsky nepřátelský design, neparticipativní design, nekomunikativní design, velmi hezky zní „neudržitelný design“.
Jestliže kladnou hodnotu, byť ne žádnou komerční atrakci, představuje slow-design, pak jeho negativní formou je fast-design – rychle navržený, rychle vyrobený a rychle opotřebovaný. To souvisí s problematikou, jež podtrhává heslo „konzumerismus“, na které se dobře váže „overturismus“ a „planý turismus“.
Heslo „design služeb“ důrazně upozorňuje na skutečnost, že jej musejí dělat designéři kvalifikovaní spíše na ekonomických školách, protože na uměleckých se nic podobného nemohou komplexně naučit.
Jestliže architekti mají stále ještě problém vzít na vědomí syndrom nemocných budov (SBS), o to méně snadné je vnímat totéž v interiérech vlaků, busů či tramvají. Jde o „syndrom nezdravé dopravy“, který je podrobně popsán v samostatném článku.
Článek „materiály pro design a architekturu“ upozorňuje na nedostatek výuky. S materiály se designéři nemohou seznamovat jen prohlížením v „knihovnách materiálů“, ale především při testování ve výukových laboratořích. „Testování designu“ je samostatné téma jednoho z hesel, které upozorňuje, že jde o seriózní vědeckou činnost prováděnou pomocí přístrojů a nelze ji nahradit oblíbeným prohlížením modelů produktů na klauzurních výstavách nebo soutěžními komisemi.
Hesla podněcující kritické myšlení samozřejmě najdeme i v dalších, menších kapitolách. Za pozornost stojí zejména články „Školy vizuálního umění“ a „Galerie umění“, které komplexně vypočítávají vlastnosti, jež by tyto instituce v současnosti mohly mít. Snadno tak negativně vyniknou ty konvenční, jež se spokojí s činností, která byla přiměřená už před půl stoletím.
Kritické myšlení stojí proti prvoplánovému, marketinkovému. Je součástí tzv. čtenářské gramotnosti, která má prioritu v současném vzdělávání, jež mladou generaci připravuje proti populistické manipulaci.
Jana Kolářová
