16.07. 2023
Ergonomic thinking
Ergonomie
Toto slovní spojení vyplynulo na debatě think-tanku Institutu inteligentního designu nejen ze zamyšlení nad stále se šířícím povrchním design-thinking, ale také z pozorného sledování činnosti uživatelů. Ergonomové vědí, že člověk je od přírody nesmírně pohybově přizpůsobivý, a proto zvládá mnohé překážky, které mu kladou neergonomické výrobky nebo prostředí. Někdo rychleji a snadněji, někdo hůře a pomaleji. Ale nakonec víceméně všichni dospějí s uspokojením k cíli. A v tom tkví příčina, že se nad ergonomií nebo jen prostou praktičností nikdo dostatečně nezamýšlí. Když se potom vytváří návrhy předmětů, dochází často k silně nepraktickým řešením, kde dominuje estetika, která je přímo hned ověřitelná, zatímco praktické používání potřebuje dlouhodobé testování ve více rovinách. Je opravdu dobré se občas soustředit a vidět, kolik výrobků je neskutečně nepraktických.
Proto je třeba se snažit o kvalitní ergonomickou výuku, které se klade na školách naprosto nedostatečná pozornost. Designéři i studenti očekávají od přednášek z ergonomie především praktické ukázky konkrétních řešení. Teoretické úvahy umělci ani studenti moc nemilují. Ergonomii přitom bývá přidělována jen hodinová dotace na přednášení, o praktikách nikdo nechce nic slyšet.
Řekněme si ale podstatu problému. Nemá cenu, aby se designéři naučili vypořádat se s nejrozšířenějšími problémy, je nutné, aby získali schopnost ergonomického myšlení, které je přivede ke správnému řešení jakéhokoliv problému. To vyžaduje neustále promýšlet souvislosti toho, co dělám, se všemi dalšími modalitami praxe. A samozřejmě se učit vnímat své tělo a chápat jeho signály. A pak je tu ještě mnohem složitější problém – schopnost vžít se jiného typu lidí. To je všeobecně důležitá věc a pozorujme na svém okolí i na sobě, jak málo lidí to opravdu umí.
Ergonomie je v tomto smyslu vlastně velmi náročná disciplína a spousta lidí si to neuvědomuje. Včetně vedení těch škol designu, které komplexní ergonomii s psychologií vůbec nepovažují za důležité učit stejně na produktovém jako grafickém designu (u nás například „Sutnarka“), nebo ji zařadí a nemají kontrolu přes obsah a kvalitu výuky. Jednou z účinných kontrol je ergonomický test u každé semestrální práce, nebo alespoň bezpodmínečně u prací diplomních.
Skutečnou kvalitu a pokrok na uměleckoprůmyslových školách nepředstavuje výuka soudobých technologií nebo schopností uspět v náročném tržním prostředí, ale vedení studentů k poznání potřeb uživatele.
Gábina Trávníčková
