19.12. 2022 - 08.01. 2023
Ergonomie pro designéry na výstavě Fragilités v Galerii Rudolfinum
Výstavy
Mezi pedagogy vyučujícími design se stále více šíří zajímavé heslo inspirující studenty: „Nejlepší knihy o designu jsou ty, které nejsou o designu.“ Podobně by se dalo mluvit o výstavách. Pražská galerie Rudolfinum nyní připravila výstavu volné tvorby, která se soustředěně věnuje vztahu lidského organismu a prostředí, tedy ergonomii, která patří k základním kamenům kvalifikace designérů. Zabývá se konkrétně pojmem křehkosti, u níž se snaží upozornit, že ji nesmíme vnímat jen jako slabost, ale také jako přínosnou vlastnost člověka.
„Křehkost se v posledních letech dostala do popředí jako klíčový koncept, jehož prostřednictvím lze vytvářet nové představy o lidských i ekologických poměrech.“ Uvádějí kurátorky Elena Sorokina a Silvia Van Espen „Výstava fragilités rozvíjí obavy, vize a citové odezvy tvůrců, kteří se křehkostí hluboce zabývají a reflektují její napětí, spletitosti i paradoxy. Zpochybňuje tradiční význam křehkosti ve smyslu slabosti, bezmoci či pasivity, a naopak ji považuje za zdroj síly a dění, aktivně podporující vzájemné provázanosti.
Smyslná, hloubavá a transformativní křehkost přináší alternativy k dominantním představám o lidském těle jakožto celistvé a integrované entitě. Hranice mezi celistvostí a roztříštěností, smyslností a bezútěšností, mužstvím a ženstvím, zůstávají rozostřené a v proměnlivé organické formě. Novátorské průzkumy vystavujících přijaly za své něco, co bychom dnes nazvali écologie du sensible (ekologie cítění) – hlubokou, intuitivní pozornost a reakci na naše prostředí.
Současní autoři zastoupeni na výstavě sdílejí přístup zejména ve vztahu ke zvýšenému povědomí o vzájemných závislostech mezi tělem a měnící se přírodní rovnováhou. Pracují s objekty, procesy a ekosystémy a přicházejí s představami nových, spletitých vztahů k našemu prostředí, přičemž navrhují neotřelé a bezpříkladné způsoby naší spoluexistence. Usilují o ztvárnění nestálosti lidské povahy osvojením transfigurace a metamorfózy.
Vědomí závislosti všech živých tvorů na životním prostředí a sobě navzájem ještě posílilo v kontextu současných krizí. Tyto myšlenky již dříve rozvinuli umělci a myslitelé, kteří už léta poukazují na neviditelné vazby spojující nás s ostatními bytostmi a na nesčetné způsoby, kterými jsme provázáni s ekosystémy. Výstava fragilités v reakci na tyto myšlenky předkládá křehkost jako prizma a jazyk. Upozorňuje, že ani síla, ani zranitelnost nepřicházejí v očekávaných podobách, a že v křehkých spojeních mezi těly a zemí tkví skutečná síla.“
Výstava v galerii Rudolfinum potrvá ještě do 8. ledna a je díky schopnostem managementu přístupna bezplatně.
Šárka Zahajská
Foto: Martin Polák
