09.06. 2024
Ergonomie - věda o člověku jako uživateli technologií na české technické univerzitě
Ergonomie
Na jednom ze setkání vědecké společnosti pro ergonomii sídlící na půdě ČVUT vyslovili účastníci z výrobních podniků přesvědčení, že věda o interakci lidského těla a stroje se jistě vyučuje ve všech oborech technické univerzity. Když jim pedagogové oponovali, že ne, nedokázali to pochopit. Byli přesvědčeni, že kontakt člověka s jakoukoliv technologií je tak podstatný, že navrhování strojů, přístrojů nebo staveb se neobejde bez odborné znalosti ergonomie, ve světě nazývané výstižněji jako „Human factors“. Pravdou bohužel je, že inženýrské profese trpí často starým předsudkem, že o organismu obsluhujícím nebo užívajícím technologie „přeci ví každý projektant dost“ díky přirozené znalosti svého těla. Tento předsudek dokázali zatím překonat jen na nejlepších univerzitách, k čemuž mělo ČVUT v 80. létech 20. století dobře nakročeno.
Ergonomii totiž na strojní fakultě příkladně pro další školy rozvíjel prof. ing. Lubor Chundela, CSc. Podařilo se mu postupně vytvořit systém přednášek a praktických cvičení doplněných řadou učebních textů. Pro výuku vybudoval tři nezbytné laboratoře. Ergonomie je přirozeně obor, který nelze vyučovat jen slovy. Jeho práce vzbudila takový respekt, že postupně iniciovala podobné snahy na VUT Brno, STU Bratislava, VŠB v Ostravě, Vysoké škole dopravní i na TU v Košicích. Chundela vyučoval také designéry na UMPRUM, kde technicky užitečně podpořil předchozí snahy průkopníka ergonomie, designéra prof. Zdeňka Kováře. V 90. létech ještě před odchodem do důchodu stačil přivést na ČVUT první software pro ergonomii, užívaný zejména v automobilkách a u výrobců letadel. Jak to ale často bývá, po Chundelově odchodu škola nepochopila, jakým způsobem je nutné obor udržovat a došlo k jeho podstatnému útlumu. Rozhodující prvek výuky – laboratoře - byly zrušeny. Naštěstí byla opakovaně vydávána Chundelova nadčasová skripta, která jako jediná v republice sloužila i všem dalším školám, kde se ergonomie vyučovala.
V současnosti na Chundelovu výuku navázali na strojní fakultě mladí pedagogové Martin a Jiří Kynclovi. Mají však zatím pro výuku jen jednu dílčí laboratoř. Před deseti léty začala s human factors logicky také Fakulta architektury. Tomáš Fassati zde učinil první krok k vytvoření výukové laboratoře, ale nedostatek prostor více zatím neumožnil. O výuku ergonomie se přirozeně zajímali také progresívní pedagogové sousední stavební fakulty. V učebních plánech ČVUT pak můžeme tento obor jako přidružený k další výuce najít i na dalších místech. Zásadně se pak týká Fakulty biomedicínského inženýrství, kde výuku připravoval prof. MUDr. Ivan Dylevský. Při nedostatku vlastních výukových laboratoří by bylo možné využít spolupráci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou. Bylo by to ale jen provizorní řešení. Velká technická univerzita potřebující podmínky pro výuku interakce člověka a technologií by měla buď rozvíjet různě specializované výukové laboratoře na jednotlivých fakultách, které by byly k užití pro celou školu, nebo naopak vybudovat komplexní prostory centrálně.
Pro výuku je také rozhodující podpora vydávaných učebních textů. Skripta profesora Lubora Chundely byla tak nadčasová, že by se s úspěchem mohla využívat i dnes. V tom se shodli členové vědecké společnosti pro ergonomii. Bohužel se však nepodařilo včas ošetřit jejich autorskoprávní souvislosti, což je nyní po úmrtí pana profesora mimořádně komplikované. Ostatní české univerzity si natolik zvykly po léta spoléhat na Nakladatelství ČVUT, že v jejich produkci podobné učební texty nenajdete. Proto je velmi přínosná snaha Fakulty architektury, která připravila v roce 2022 skripta k laboratorním cvičením z ergonomie a nedlouho před tím vydala e-knihy k vizuální kognitivní ergonomii, která se zabývá problematikou vizuální komunikace se stroji a prostředím. Tyto texty jsou zásadně užitečné také pro studenty například strojní, dopravní nebo elektronické fakulty a samozřejmě těchto oborů na jiných školách.
Ze současného stavu výuky pro českou technickou univerzitu vyplývá, že rozvoj oboru propojujícího studijní programy všech fakult by užitečně podpořila centrální koordinace jak z hlediska realizace a využití laboratoří, tak z hlediska vydávání učebních textů. Dílčí roztroušené aktivity jsou totiž méně efektivní.
Jiří Horák
