Design Cabinet CZ

10.06. 2011

Fenomén IKEA

Historie a osobnosti

„Billy und Ivar – najde se byt, ve kterém nestojí tyto nekonečně variabilní regálové systémy?“ Toto heslo dostala do vínku jarní výstava „Fenomén IKEA“ v muzeu Hofmobiliendepot ve Vídni. Heslo ale platí beze zbytku pouze v zemích bývalé Západní Evropy.

Na území ČR a SR vstoupila IKEA pochopitelně až po revoluci. V Praze se v roce 1991 usídlila v provizoriu několika pronajatých podlaží tehdejšího Domu bytové kultury, aby se posléze přemístila do dvou nových objektů a odtud expandovala do Brna a Ostravy. Zpočátku činili značnou část její klientely cizinci. Tuzemští zákazníci odkojeni masivními bytovými stěnami a čalouněnými soupravami odcházeli nejprve s drobnými bytovými doplňky, ale za několik let i oni fenoménu IKEA doslova propadli.

Vídeňská jarní výstava vypráví prostřednictvím stovky exponátů dějiny firmy založené jako podnik jednoho muže, Ingvara Kamprada. Ten v roce 1943 jako sedmnáctiletý mladík pochopil, že může vydělávat na prodeji tak banálních produktů, jako jsou zápalky, psací potřeby, punčochy a jiné drobnosti denní potřeby. V roce 1948 přibyl do sortimentu nábytek a jeho prodej pomocí katalogového prodeje zaznamenal raketový vzestup. V roce 1970 už IKEA vstoupila mezi největší světové nábytkové koncerny. Co je příčinou neopakovatelného úspěchu žlutomodrého gigantického impéria?

Že je jeho název odvozen od iniciál zakladatele, ke kterým byla přidána počáteční písmena otcovy farmy Elmtaryd a švédské rodné vesnice Agunnaryd, to je v nábytkářském světě notoricky známo. Stejně se vryl do podvědomí spotřebitelů fakt, že švédská obchodní společnost svým zákazníkům tyká a oslovuje je jmény. Vyplývá to totiž z její filosofie. Nabízí jim takové bytové zařízení, ve kterém se budou cítit skutečně jako doma.

IKEA není obchodem pro elitu

IKEA je nasměrována na masového spotřebitele a cíleně naplňuje svoji zásadní teorii: nabízet maximálnímu množství lidí kvalitní design. Patří k několika málo podnikům, které si daly za úkol ovlivnit globální vkus zákazníků a může se pochlubit tím, že se jí to posledních padesát let skutečně daří. Design stojí v podnikatelské a ekonomické strategii na prvním místě a takto koncipované produkty se nabízejí skutečně v gigantických objemech. Výrobní principy jako jednoduché spoje, prostorově úsporné ploché balení a vlastní montáž přitom připomínají koncept prvního masového světového producenta 19. století - firmy Thonet.

V pozadí tohoto úsilí stojí vedle Thoneta i koncept „Krása pro všechny", který prosazovala švédská feministická spisovatelka Ellen Key. Inspiraci nacházela v anglickém hnutí Arts- and Craft. Ingvar Kamprad s tímto programem přivedl podnik jednoho muže až do podoby multimiliardového eurokoncernu.
Výstava „Fenomén IKEA" předvádí na mnohých příkladech specifické tvarosloví a paletu produktů vyvinutých IKEA - designéry (není bez zajímavosti, že jedním z nich je i Thomas Jelínek, český emigrant), ale i renomovanými evropskými tvůrci všech období existence firmy, k těm patří například James Irvine, Hella Jongerius a jiní. Přirozeně spojuje různé tvůrčí směry - skandinávskou modernu s její oblibou dřeva s přírodním povrchem a organickými tvary, mezinárodní proudy jako např. „demokracie zespodu" - styl 60. let, domácí tradice tzv.„Swedishness", ve stylu akvarelů Carla Larssena 19. století, ale i neotřelé návrhy mladých švédských tvůrců.

Výstava je členěna do 14 okruhů a témata jako stavebnicový nábytek, švédské kořeny, stálost, skandinávská moderna, inspirace, materiál, koncept plochého balení jsou zde předvedena na řadě zajímavých produktů pocházejících z šedesátileté produkce firmy. Vlastní výrobky jsou představeny i v historickém kontextu 30 exemplářů, které z produkce IKEA nepocházejí, což umožňuje zajímavé srovnání s návrhy jiných, často renomovaných designérů. Protože IKEA nabízí i bytové zařízení všeho druhu, je zajímavým osvěžením samostatný okruh „IKEA-Hacks" věnovaný problematice osvětlení.

Vybrané objekty šedesátileté historie firmy zřetelně nastiňují faktory jejího úspěchu. Tím rozhodujícím je design jako nástroj k realizaci myšlenky funkčního zařízení dosažitelného pro maximální množství lidí. IKEA tak volně navazuje na filosofii firmy Thonet, ale i myšlenky Werkbundu a Bauhausu.

Popisky k fotografiím:

1 IKEA nspirace Thonetovým sortimentem je ukázkou toho, jak lze s použitím progresivních technologií změnit užitné vlastnosti výrobku, aniž by byla zasažena podstata jeho design.
2 IKEA křeslo Ellan, design Chris Martin, 2005 je vyrobeno z kompozitu s využitím dřevěného odpadu. Je stohovatelné a montuje se bez použití kovových součástek
3 IKEA lamelové křeslo Pöang (design Noburu Nakamura) bylo vyrobeno v roce 1977. Patří do kolekce IKEA - klasiků a je dosud v nabídce
5 IKEA proutěné křeslo s podnožkou, Hjältön, design James Irvine, 2001
6 IKEA zahradní nábytek Skopa (design Olle Gjerlöv-Knudsen a Torben Lind) vznikl pro IKEA v roce 1974. Na rozdíl od ostatního sortimentu není demontovatelný

Zdroje: www.hofmobiliendepot.at, encyklopedie wikipedia, tiskové materiály výstavy

Ludvika Kanická
Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně