13.08. 2020
Florence Knoll Bassett: významné ženy v historii designu a architektury
Historie a osobnosti
Obvykle upozorňujeme na architekty a designéry, kteří zásadně ovlivnili vývoj těchto oborů. Po jejich boku však často stály ženy, které svojí prací výrazně přispěly k rozvoji architektury a designu a jejich projekty získaly velké uznání a ocenění. Především se ale zasloužily o budoucí profesní rovnoprávnost. Připomeňme si jejich význam, úsilí a odkazy, které stále rezonují i v současnosti.
Florence Knoll Bassetová (*1917-2019†), přezdívaná „Shu“, byla jedna z nejvlivnějších architektek a designérek v poválečné Americe. Věnovala se bytovému interiéru, nábytku, textilu a podnikala v oblasti divadelní a hudební produkce. Pocházela z Michiganu a již ve 12 letech osiřela. Navštěvovala dívčí školu Kingswood. S místní ředitelkou Rachel de Wolfe Raseman vytvořila projekt domu, ve kterém se vzájemně propojoval exteriér s interiérem. Návrh vzbudil pozornost i u finského architekta Eliela Saarinena. Setkání s ním bylo pro Florence Bassett klíčové a přineslo jí řadu významných kontaktů. Strávila léto s jeho rodinou ve Finsku, kde se spřátelila se synem Eliela, Eerem Saarinenem. Společně se věnovali historii architektury. Architekturu studovala na Cranbrookské akademii umění a později na Kolumbijské univerzitě urbanismus. V letech 1936-37 zkoumala výrobu nábytku u Eera Saarinena a Charlese Eamese. V létě v roce 1938 se potkala v Londýně na Architectural Association s finským architektem Alvarem Aaltem, který si již v té době vydobyl světové uznání svým poetickým či organickým funkcionalismem. V této době ji také velmi ovlivnil švýcarský architekt Le Corbusier.
Po propuknutí druhé světové války pracovala krátce jako neplacená stážistka pro zakladatele proslulé a již v té době významné architektonické a designérské školy Bauhaus Waltera Gropia a pro původně studenta a posléze pedagoga této školy Marcela Breuera. Studovala také u Ludwiga Miese van der Roheho, jehož vliv se v jejích návrzích odráží zejména v čistém designu a v přísné geometrii. Po návratu do New Yorku, potkala budoucího manžela Hanse Knolla. Patřil do třetí generace rodiny, která vyráběla nábytek ve Stuttgartu. V jeho zájmu bylo přenést evropský modernismus na scénu ve Spojených státech. Proto vznikla společnost pro moderní nábytek Hans G. Knoll Furniture a následně Knoll Associates, která se rychle rozšiřovala do dalších zemí. Florence Knoll byla hybnou silou designu a Hans Knoll byl podnikatelský a charismatický. Výraznou grafickou identitu firmy vytvářel Herbert Matter. Navrhoval reklamu, tiskoviny i značku společnosti.
Na konci války založila Florence Plánovací sekci Knoll, neboli sekci interiérového designu nábytkové společnosti, čímž nastolila standard pro design moderního interiéru přelomu 20. století. Mezeru na trhu viděla i v oblasti textilu, a proto zřídila i Knoll Textiles. Její používání malých tkaninových vzorníků vedlo k vývoji značkového modelového systému, jenž se stal průmyslovým standardem. První Knoll Showroom byl otevřen v roce 1948 v New Yorku a další v Dallasu, Chicagu, San Franciscu, Paříži, Los Angeles, Southfieldu a Michiganu. Florence Knoll cítila, že by architekti měli přispívat svou konstrukční schopností také k nábytku a díky mezinárodním kontaktům přivedla do firmy významné architekty jako již zmíněného Eera Saarinena, Marcela Breuera, Hanse Bellmana nebo bratrance a spolupracovníka Le Corbusiera Pierra Jeannereta. Po tragické smrti Hanse Knolla v roce 1955 společnost převzala a vedla Florence až do roku 1971, kdy byla uzavřena. Plánovací sekce začala již v druhé pol. 50 let spolupracovat s První národní bankou v Miami pod vedením Harryho Hooda Bassetta. Zanedlouho se stal druhým manželem Florence.
Florence Knoll transformovala „interiérový design“, který byl často spojován se ženami na prostorovou architekturu. Ta byla v 50. letech 20. století výhradně mužskou záležitostí. Do prostoru (především kancelářského) členěného nábytkem vkládala především dynamiku a rozmanitost materiálů. Vyvrcholením její kariéry byl velký projekt pro budovu CBS Eero Saarinena v New Yorku. Definovala estetiku amerického modernismu a ženu postavila do pozice inovátorky v americké kultuře a designu. Ačkoliv se společnost Knoll Company změnila, stále navazuje na estetické a marketingové vize Florence Knoll.
V roce 2003 jí prezident George W. Bush udělil nejvyšší národní cenu za umělecký přínos, Národní medaili umění. Zemřela v minulém roce v úctyhodných 101 letech. Zařadila se mezi nejdůležitější postavy v oblasti moderního designu.
Andrea Vaňourková
Zdroje:
https://www.knoll.com/story/shop/fkb-100 https://www.knoll.com/knollnewsdetail/florence-knoll-bassett-dies-at-101; https://www.nanovo.cz/cs/projekty/florence-knoll-48; https://pioneeringwomen.bwaf.org/florence-knoll-bassett/
