09.03. 2011 - 30.04. 2011
František Vízner – Ateliér
Výstavy
Výstava představuje pozoruhodné dílo světoznámého sklářského umělce Františka Víznera, jenž právě oslavil 75. narozeniny. Je vzácnou příležitostí vidět poprvé u nás v uceleném souboru jeho ateliérovou tvorbu, tj. unikátní sochařské objekty z ručně broušeného skla. Celkem ukazuje 75 skleněných skulptur od roku 1962 až do současnosti.
Fukncionalistický interiér Nové síně ideálně koresponduje s minimalistickou tvorbou a filozofií F. Víznera a díky rozptýlenému dennímu světlu vyhovuje působivé prezentaci skleněných soch. V čisté bílé instalaci jsou rozehrány nekonečné variace umělcových geometrických sochařských forem, jež mají univerzální tvar mísy, vázy či talíře, jsou však tvarově jednoduché a zároveň neobyčejně tvarově rafinované.
Instalaci graficky doplňují Víznerovy citáty a nazvětšované fotografické detaily umělcovy osamělé práce v ateliéru. Je tím dosaženo zajímavého kontrastu mezi dokonalými objekty a náročným způsobem jejich realizace, při níž je sochař tesá ve své dílně za pomoci ručního broušení z bloku skla.
Výstava je reprezentativní přehlídkou Víznerových děl od raných kouřových, modrých a zelených odstínů
škrdlovického skla a sytých barev bývalé jablonecké bižuterie přes vrtané čiré křišťály a neprůhledné opály až po nejnovější jasné tóny i nesmírně elegantní temnou čerň, pro niž Víznera inspirovalanedávnáretrospektiva francouzského malíře Pierra Soulagese v Centre Pompidou. Instalace nové černé kolekce na ústředním soklu vyznívá zároveň jako jakási architektonická krajina (jako by tu byly ztělesněny autorovy oblíbené architektury - mrakodrap Seagram Building od M. van der Rohe v NY i Niemeyerova Brasilia). Ikonický objekt Mísa se špičkou na výstavě září v různých barvách. Pod vizuální styl výstavy se podepsal významný grafický designér Zdeněk Ziegler (*1932).
František Vízner (*9. 3. 1936), absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, se řadí ke špici světového sklářského umění. I v době, kdy se věnoval především designu, tedy od samých počátků své kariéry, současně odbíhal ke své volné sochařské tvorbě. Zatímco v 60. letech sehrál zásadní roli v oboru sériově vyráběného lisovaného skla (pracoval jako návrhář v Sklo Union Teplice), v dalším desetiletí vytvořil jako vedoucí výtvarník dnes již zavřené Škrdlovické sklárny výjimečnou kolekci ručně foukaného hutního
skla. Je rovněž autorem několika realizací v architektuře, například skleněných obkladů stanic pražského metra (Jinonice a Karlovo náměstí, 1981) a impozantního stropního svítidla v Pražském kongresovém centru
(1981). Loni navrhl pro Bohemia Machine Glass nápojový soubor. K vrcholům jeho díla však patří právě ateliérové ručně broušené sklo, jemuž se intenzivně věnuje od 70. let a které mu vyneslo mezinárodní věhlas.
Loni byl F. Vízner uveden do Síně slávy Cen Czech Grand Design.
