27.04. 2017 - 27.04. 2017
Fuorisalone 2017, co se nedostalo do top 15
Festivaly a veletrhy
Na webu dezeen byl během letošního Milan Design Weeku uveřejněn článek s výběrem 15 nejlepších instalací. Tento článek svým způsobem určoval i návštěvnost určitých instalací, protože na některé se čekaly až hodinové fronty a na některé expozice se téměř zapomnělo...
Tímto článkem bych ráda upozornila na instalace, které nebyly vybrány do top 15 a přesto stojí za připomenutí...
Karpeta
Firma, která vyrábí především koberce a tapety s nápadnými a originálními vzory. Letos využila především prostor, který pouze vymalovala v tmavých barvách, a vytvořila tím originální atmosféru a prostor ke kultivované ukázce vlastních produktů. Ačkoliv byla prezentace minimalistická, dala vyniknout různým vzorům koberců i tapet.
Panerai a Slice of time, Nendo
Značka luxusních hodinek Panerai se rozhodla oslovit pro svou prezentaci studio Nendo, které na letošním Milan Design Weeku ohromovalo návštěvníky více instalacemi. Možná i proto nebyla tato instalace tak navštěvovaná jako Jellyfish vases pro Jil Sander. Přitom je to škoda, neboť Slice of time byla expozice se skvělým konceptem. Celé se to točilo kolem 16m extrudovaného profilu hodin, který byl postupně odřezávám a v laboratoři, která byla součástí, se z jednotlivých kusů postupných leštěním a dodáním hodinového stroje stávaly hodiny. Ty si mohl návštěvník odnést a symbolicky navrátit svůj ztracený čas. Postupně byl takto extrudovaný profil zpracováván, dokud nezbyl poslední kus, a tím byl i demonstrován průběh celé výstavy v čase.
Keio University a Design beyond awareness
Hravá a interaktivní prezentace Keio univerzity zaujala na první pohled. Jednalo se o koncept budoucího nakupování, které spočívá v naskenování zákazníka a následném doporučení výrobků.
Keio univerzita to pojala po svém. Uprostřed zatemnělé místnosti se nacházel stůl plný skleněných misek s barevnými prstýnky. Když si člověk stoupnul na určené místo, počítač ho naskenoval a podle oblečení, účesu a obličeje se rozsvítila doporučená barva prstýnků. Mezitím, co byl člověk počítačem analyzován, ostatní návštěvníci mohli na obrazovkách sledovat, jak taková analýza probíhá.
Daniela Dallavalle
Souhrnná výstava této výtvarnice, která se sama označuje za experimentátora mezi uměním a designem, dala prostor k veřejnému experimentu, jenž okamžitě vtáhl návštěvníka do zájmu o její dílo.
U vchodu do prostor výstavy obdržel každý návštěvník nálepky s informací, že je má přilepit na to, co se mu líbí nejvíc. S tímto vybavením se vydal do expozice, kde se prolínaly exponáty s běžným vybavením místnosti. Nálepky byly umístěny všude, od země po samotnou autorku, která po výstavě provázela.
Preciosa
Na co bych chtěla poukázat není firemní expozice na letošním Salone del Mobile, která spíš zapadala do průměru expozic světel, ale výstava ve čtvrti Brera.
Zde bych především chtěla zmínit spolupráci s letošním držitelem ceny Czech Grand Design za ilustraci Michalem Bačákem, a snahu předvést lustry způsobem, který by na veletrhu nebyl možný. Tak vznikla malá expozice s lustry, které ukazují historické trendy, osvícené klasickými svícemi a doplněné výše zmíněnými ilustracemi. Celek byl neobvyklý a velmi poetický.
Hochschule Hannover university of applied sciences and arts
Německá univerzita se ve své expozici zabývala otázkou, jak moc může být produkt zredukován až na abstrakci.... Studenti vytvořili provizorní kávový bar, kde bylo možné ochutnat ztracenou, ironickou, klimatickou kávu (a mnoho dalších), nebo se rovnou napít z dlaní kávy kapající z konstrukce stánku. Expozice ale cílila na více smyslů, káva voněla po celé hale, na zemi byla rozsypaná drcená káva a stoličky byly též z kávových zrn.
LG
LG si jako velká společnost mohla dovolit velkolepou expozici, na které ukázala, že je lídrem na poli nových technologií a zároveň předvedla své nejnovější technické novinky. Oslovila totiž japonského designéra Tokujina Yoshioka pro své první představení na Fuorisalone a zároveň tak oslavila 70leté výročí založení značky.
Minimalistická expozice, kterou tvořily skleněné židle s projekcí a stěna z prosvícených profilů vytvářely atmosféru a jedinečnou podívanou. Byla podkreslena jemným kouřem, aby vynikla světelná show, které různě se svítící židle vytvářely. Z textů jsem se dozvěděla, že na židle měli návštěvníci volně usedat a mělo jít o jistou interakci s expozicí, bohužel reálně to pak možné nebylo, ale na kouzlu atmosféry to neubralo.
Tereza Drobná
Foto: Jana Vychytilová
