14.03. 2020 - 11.10. 2020
Gae Aulenti: A Creative Universe ve Vitra Design Museu
Výstavy
Do 11. října 2020 je možné vidět ve Vitra Design Museu v Weil am Rhein výstavu Gae Aulenti - jedné znejvlivnějších architektek a designérek poválečného období. Již v 60. letech 20. století sehrály její ikonické výtvory významnou roli v budování italské převahy na poli produktového designu. Italská designérka si vytvořila mezinárodní renomé díky přeměně pařížského vlakového nádraží na muzeum Musée d’Orsay (1980-1986).
Ačkoli Aulenti zrealizovala přes 700 projektů, mimo rodnou Itálii zůstává poměrně neznámá, což se snaží změnit Vitra Design Museum. Výstava objevuje mnohovrstevnaté dílo, které obsahuje nejen architektonické projekty a designové předměty, ale i návrhy interiérů, divadelních scén a kostýmů i výstavy. Budova Schaudepot ve Vitra Design Museu představuje asi 35 objektů napříč její kariérou, doplněné o fotografie, skici a kresby, ale také promítání diapozitivů, dokumentární filmy a rozhovory.
V úvodní části výstava představuje rané návrhy Gae Aulenti pro společnost Poltronova. Sem patří Sgarsul, její první návrh nábytku z roku 1962, který se vyznačuje jedinečným a moderním využitím tvarů stejně jako série zahradního nábytku Locus Solus (1964). Pohovka Stringa (1963) a mnoho dalších kusů, které Gae Aulenti navrhla, se staly součástí vybavení jejího vlastního domu.
Gae Aulenti vyvíjela pro firmu Zanotta výrobky z ocelových trubek i extrémně lehké, snadno skladovatelné skládací židle Aprilina (1964). V letech 1970-71 tuto židli rozvinula do robustnější postranně skládací verze s nožní opěrkou. Výrobky, které ve stejnou dobu navrhla pro FontanaArte ukazují její schopnost využít různorodé materiály a inovativní přístup k práci. Například stínidlo skleněné lampy Giova (1964) lze použít i jako vázu. Hybridní lampa-váza-popelník Rimorchiatore (1967) z lakovaného kovu má kvality sochařského díla.
Gae Aulenti kromě skla a kovu pracovala i s dalšími materiály. Například stůl Jumbo (1965) navržený pro firmu Knoll je z mramoru. Tento masivní kus vyzařuje autorčin jasný a architektonický způsob práce, který byl patrný již v jejích raných návrzích.
Jako interiérová designérka si uělala jméno díky práci pro výrobce psacích strojů Olivetti’s, pro něhož navrhla showroom v Paříži (1966-67) a v Buenos Aires (1968). V Paříži použila laminovaný plast a nerezovou ocel, aby tak podtrhla moderní kvalitu vystavovaných výrobků. Využila i svou lampu Pipistrello z roku 1965, která se stala jedním z jejích ikonických předmětů, který dodnes vyrábí firmaMartinelli Luce. V Buenos Aires vytvořila stropy ze zrcadel, čímž dosáhla efektu kaleidoskopu, který ještě posílila lampami King Sun (1976) navrženými speciálně pro tento showroom, což je ostatně případ mnoha jejích předmětů. Toto předimenzované svítidlo, jehož přítomnost může na první pohled překvapit, se odráží v jejích dalších designech, například v lampách Ruspa a Oracolo (obě z roku 1968).
Přeměna vlakového nádraží Gare d’Orsay v Paříži na muzeum provedená v letech 1980-1986 je jedním z nejznámějších architektonických projektů Gae Aulenti, který jí a jejímu architektonickému studiu přinesl mezinárodní věhlas. Následovaly zakázky na přepracování interiérů MNAM – Centre Georges Pompidou v Paříži (1982-85), renovaci paláce Palazzi Grassi v Benátkách (1985-86) a přestavbu Palau Nacional v Montjuic v Barceloně. Aulenti v rámci práce pro Gare d’Orsay navrhla i předměty, které byly později poupraveny pro domácí využití, například rámy obrazů s doprovodnými podpěrami. U návrhů zařízení a nábytku pro Palazzo Grassi Aulenti vycházela ze scény pro Rossiniho operu Cesta do Remeše (1984-85), kterou navrhla v rámci své dlouholeté praxe scénografky a kostýmní výtvarnice.
Díky zápůjčkám od Gae Aulenti Archive v Miláně a dalších zahrnuje výstava A Creative Universe i výběr méně známých prací této italské designérky, například design obalů líčidel pro francouzskou firmu Rochas z roku 1978, vázy pro výrobce muránského skla Venini navržené v letech 1995 až 2008, či Toaster (1996) a Blender (1998) pro výrobce elektroniky Trabo. Tyto práce poukazují na jejíi úžasnou mnohostrannost a citlivost k jedinečným potřebám každé jednotlivé situace.
Gae Aulenti se moc nezajímala o udržení jednotného stylu; víc ji zajímalo řešení vizionářských problémů. Přesto však téměř všechny její návrhy sdílí výrazný formální jazyk a emblematické siluety. Její předměty upoutají oko a nesmazatelně se zapísují do paměti.
