09.01. 2009
Giorgetto Giugiaro
rozhovory
Interview s italským produktovým designérem Giorgettem Giugiarem
Uhodnete jméno italského designéra, který za více než 35 let navrhl 120 modelů automobilů pro téměř všechny významné světové automobilky, ať už jsou to evropské firmy Alfa Romeo, Audi, BMW, Fiat, Ford Europe, Lamborghini, Lancia, Lotus, Maserati, Renault, Saab, Volkswagen, Volvo, PSA Group, japonské Daihatsu, Isuzu, Mazda, Mitsubishi, Nissan, Subaru, Suzuki, Toyota, korejské Hyundai a Daewoo, rostoucí čínský gigant China Automotive Company Ltd. nebo americké American Motors, Chrysler, Ford, General Motors? Miluje motocykly, proto jich navrhl řadu pro firmu Ducati. Výrazně zasáhl do mnoha průmyslových odvětví – jeho ruka udala nový směr fotoaparátům prostřednictvím firmy Nikon, navrhoval pro telefonní společnosti Telecom Italia a Swatch, firmu na domácí spotřebiče Merloni, firmu na výrobu elektroniky Siemens, firmu na vrcholu informačních technologií Apple, v hodinářském průmyslu pro firmu Seiko, interiérové firmy Cinova, Del Tongo, Fiam, kosmetické L’Oreal a Shiseido a italské televizní stanice Rai, Telepiú a nyní Sky. Vedle automobilového průmyslu zanechal také výrazné designové stopy v železniční dopravě – jeho studio navrhlo vlaky Pendolino, Cisalpino nebo vlaky pro podzemní dráhu bez strojvůdce pro dánskou Kodaň. Navrhl však také nový druh italských těstovin pro firmu Marille! A také řadu významných logotypů – u nás známe například loga Ferrero nebo Indesit.
Ano, jde o Giorgietta Giuiara, s nímž přinášíme dnes rozhovor o fotoaparátech Nikon a o designu vůbec. Příště se dozvíte, jak vypadal automobil Škoda 720, který navrhl tento italský tvůrce pro Škodu Mladá Boleslav.
Lenka Žižková
Fotodokumentaci vybíral Jiří Toman
Pane Giugiaro, od té doby, co jste vytvořil první design fotoaparátu – šlo o Nikon F3, který byl uveden na trh v roce 1980 – již více než 20 let úspěšně spolupracujete se společností Nikon. Na co přesně myslíte při tvorbě designu fotoaparátu?
Snažím se vyloučit vše zbytečné. Fotoaparáty Nikon měly již od počátku vždy vysoce funkční a estetické provedení. Protože jsem tehdy pracoval v oblasti designu automobilů, firma mě požádala, abych stejným způsobem přidal ergonomické vlastnosti a vizuální atraktivitu fotoaparátům.
Nicméně v mnoha případech jsou designová rozhodnutí prováděna společně s konstruktéry fotoaparátů. Je to nutnost daná používanými technologiemi. Technologie si vynucuje provádění mnoha malých změn designu, jde tedy o tvůrčí konstrukční proces. Vizuální krása výrobku je výsledkem spolupráce profesionálních konstruktérů a produktového designéra.
U profesionálního fotoaparátu Nikon F3 jsem přidal jako stěžejní designový prvek červenou linku přístroji, který je jinak celý černý. Usiloval jsem o vytvoření charakteristického znaku přístroje Nikon F3 pomocí trochy designérské intuice. Jinými slovy, přidal jsem výrobku trochu na humoru. Naštěstí se firmě přidání červené linky líbilo. Jsem velmi potěšen, že tento grafický prvek firma stále široce používá jako společný prvek série fotoaparátů Nikon.
Jak Vás to napadlo?
Nejprve jsem chtěl vytvořit fotoaparát snadno identifikovatelný uvnitř brašny. Je-li fotoaparát celý černý, může být obtížné jej rychle nalézt. Proto jsem si vymyslel výraznou červenou linku.
Myšlenka přidávání barev je pro mě něco zcela přirozeného. Automobily se v určitém období vyráběly také všechny v černé barvě, a jak všichni víme, nyní jsou k dispozici v záplavě barevných odstínů. Cítil jsem, že stejné vizuální potěšení je důležité také u fotoaparátů. Rovněž jsem chtěl zamezit přílišnému důrazu na „profesionální" určení fotoaparátu. Nechtěl jsem, aby si amatérští fotografové říkali: „To je pro profesionály, takže nic pro mne eventuálně mimo mé možnosti".
Kromě toho Italové velmi dobře vnímají módní, stylové kontrasty. Myslím, že to s tím rovněž souvisí. I když si pouze vybíráme jaké oblečení budeme celý den nosit, vždy myslíme na kontrasty. Chtěl jsem proto nějak zakomponovat tuto koncepci v designu fotoaparátu.
Na co obvykle myslíte při návrhu designu produktu? Co je výsledkem procesu návrhu designu?
Myslím, že designérská práce je jako trvalé soutěžení. Je to stejné jako u sportu: ten, kdo dosáhne cíle nejrychleji, vyhrává. „Cílem" je v tomto případě zcela nová forma designu, kterou dosud ještě nikdo nevymyslel a nepoužil. Vždy existuje nespočet možných forem designu produktů. Mezi těmito možnostmi musím určit, které nové prvky mohu do designu přinést. Nalézání těchto nových možností je pro mě výzvou.
Při návrhu designu produktu se pokouším mít na paměti velikost mechanického zařízení, jehož design vytvářím, resp. si přímo vytvořím model produktu ve stejné velikosti. Při této práci zjišťuji, že je třeba přidat něco nového - malý kousek mé ideje - jako součást procesu tvorby designu. Designéři, kteří nic takového necítí, říkají: „Byly vzaty v úvahu všechny možnosti. Nenalezl jsem nic nového, co bych měl přidat". O takových lidech s určitou ironií říkám, že „pokud tyto věci nezaznamenají, neměli by pracovat jako designéři".
Stále cítím, že musím vyzkoušet nové formy, hmatové vjemy, grafické prvky a barevná provedení dříve než ostatní designéři. Tento cíl je pro mě trvalou výzvou.
Starověký řecký filosof Aristoteles jednou řekl, že "umění je napodobování". Umělec je každý, kdo napodobuje mistrovské výtvory přírody, která nás obklopuje, včetně lidství a scenérií reálného světa. "Napodobování" zde není totéž jako "kopírování". Nevytváří dvě identické věci, ale spíše něco nového přidáním tvůrčí originality. Proto si myslím, že designér může být umělec, pokud vytváří nové formy hledáním zdrojů inspirace v přírodě.
Je zde ještě jeden důležitý prvek designérské práce. Designér si musí být vždy vědom toho, že populární vzhled závisí velkou měrou na správných proporcích. Například tvar pyramid je geometricky zcela jednoduchý. Vytvoříte-li čtvercovou pyramidu 20 cm vysokou, je příliš jednoduchá na to, aby vzbudila něčí pozornost. Každý však ocení egyptské pyramidy v Káhiře, které jsou téměř 200 m vysoké, rčením: „To je úžasné". Některé proporce jsou v malých rozměrech příliš jednoduché a nevýrazné. Ale lidé zjišťují, že stejné proporce působí úžasně při postavení v rozměrech, jako mají egyptské pyramidy. Proto si designér musí být při své práci stále vědom důležitosti správných proporcí.
Vaše každodenní okolí je stále plné podnětů.
Kde získáváte inspiraci pro tvorbu svých designů?
Inspirace je neodmyslitelně pravidelný proces, který přichází pomocí podvědomí. Například může dojít k jejímu záblesku při pozorování něčeho, čemu ostatní lidé nevěnují mnoho pozornosti, během každodenního života - například během hovoru s někým, při koukání z okna, při prohlížení výstavy uměleckých děl nebo při sledování filmu. Je mnoho věcí, které vás podněcují v případě, že jste designérem.
Není pro získání citlivosti k takovýmto podnětům nutný nějaký druh tréninku?
Ano, citlivost lze kultivovat každodenní praxí, stejně jako u sportu. Ale není to nic speciálního. Pokud vytváříte například design televizoru, pozorujete každý centimetr provedení existujících televizorů a získané informace si shromažďujete v hlavě. Poté k této směsi informací přidáte vlastní ideu nebo podnět. Tímto způsobem můžete vytvářet tvary schopné zaujmout pozornost lidí a překvapit je. Důležité je zde, že musí jít o něco atraktivního.
Co však je to „atraktivní"? Lidé jsou zaujati věcmi, které jsou nové, nebo novými proporcemi dobře známých věcí, i když osoba vůbec nerozumí této nové koncepci.
Lze to snadněji pochopit například porovnáním s hudbou. Hudební odborníci rozumí kráse harmonie not v partituře. Mohou, například jako Beethoven, komponovat překrásnou hudbu i v případě, že nemohou slyšet. Naopak lidé, kteří nemají žádné hudební znalosti, nechápou, proč jsou určité souzvuky krásné. Přesto je mnoho lidí zaujato hudbou. Věřím, že posláním designéra, jako odborníka na design, je poskytovat něco, co vezme lidi za srdce.
Víme, že jste v době, kdy jste zahájil spolupráci se společností Nikon, začal rovněž sám fotografovat. Jaké typy snímků nejraději pořizujete?
V době, kdy jsem se chtěl stát malířem, upřednostňoval jsem portréty. Objektem mého fotografického zájmu však nejsou lidské tváře, ale příroda: hory, pouště, řeky a oceány. Ale když kreslím, stále rád zobrazuji lidské bytosti. Proč? Sám si nejsem zcela jist.
Když fotografuji, obvykle vezmu motorku a jedu sám do hor. Miluji fotografování hor s jejich různými tvary, za jasného počasí, v dešti, mlze a sněhu. Motorka, na které jezdím do hor, se občas objevuje rovněž na mých snímcích. Díky ní na snímku vystoupí velikost a majestát hor. Možná tak podvědomě trénuji vnímání proporcí.
Vytvářel jste design nejrůznějších objektů, malých i velkých, včetně automobilů, fotoaparátů, hodinek a také třeba makarónů. Pokud byste získal zakázku vytvořit design čehokoli, co by se Vám líbilo, co byste si vybral?
Bylo by skvělé vytvořit design budovy. Na celku stavby se prostě podílí ohromné množství faktorů. Pro mě by to znamenalo nutnou imaginaci obdobnou té, které by bylo třeba při tvorbě designu kosmické lodi. A to by bylo nádherné.
Jsem člověk, který má radost při tvorbě designu reálných věcí. Když jsem pracoval u firmy Fiat, viděl jsem v jednom americkém časopise skici budoucích měst a produktů. Od té doby však uplynulo více než 50 let a žádná ze zobrazených vizí nebyla realizována. Není-li vize realizována, jde jen o pouhý obrázek, ne? Bez ohledu na to, jak hezky je nakreslený, obrázek je stále jen obrázek. Sám od sebe neprodukuje nic dalšího.
Proto se vůbec nezajímám o design věcí, které nemohou být realizovány. Stále cítím, že chci pracovat na něčem co je proveditelné, fyzicky i ekonomicky. Například bych chtěl vytvořit design komplexních staveb jako americký architekt Frank Gehry. Vzniká mnoho stylových staveb, zejména v amerických městech. Mým snem je tvorba designu takovéto stavby.
Jaký produkt byste tedy chtěl navrhnout při tvorbě budoucích designů fotoaparátů Nikon?
Pokud by zde nebyla žádná technická omezení, chtěl bych vytvořit něco s fantastickým tvarem a designem - něco, co by překvapilo lidi způsobem „Ach, to je krásné umělecké dílo! Co je to? Opravdu s tím lze rovněž fotografovat?" Nejsem si ale jistý, jestli by mi Nikon dovolil něco takového udělat (smích). Potěšilo by mě, kdybych tento sen mohl někdy realizovat.
Zpracováno za pomoci agentury Ogilvy PR
http://www.media.italdesign.it/press.html
http://www.italdesign.it/dinamic/pressandvideo/article.php?id=68
http://www.giugiarodesign.it/
