Design Cabinet CZ

22.07. 2014

Hudební zážitek, zorbfotbal a industriál aneb Colours 2014

Designéři na cestách

17. - 20. července se otevřely brány famózního komplexu památkově chráněných hutí, dolů a železáren, aby přivítaly fanoušky všemožných hudebních žánrů.

Ve čtvrtek v podvečer, po pěti hodinách v autě a po boji o poslední metry čtvereční v kempu na postavení stanu, s pohledem upřeným na železná panoramata procházíme vstupní branou a dostáváme do rukou program na nadcházející čtyři dny. Teď přijdou muka, koho si vybrat a koho obětovat. V některých případech máme jasno - MGMT, Trentemoller, Darkside, Emiliana Torrini - to vše musíme slyšet! Na co se ale opravdu těšíme, je objevování. A Ostrava takových možností nabízí opravdu pestrou (nejen hudební) škálu.

Na Colours se totiž nejezdí jen za hudebními zážitky. Pohnula námi i emocionálně nabitá instalace v galerii Plato přímo v areálu festivalu. Finský sochař a multimediální umělec Markus Copper výtvarně zpracoval kauzu potopené ruské ponorky Kursk. Velmi citlivě ve svém díle přibližuje hodiny marného čekání námořníků na záchranu. V budově Gongu najdete i výstavu Vladimíra Houdka: Kanoucí šíře a kousek odtud, přímo v netradičních prostorách pod vysokou pecí se v rámci výstavy Industriální revoluce 2 představili se svými site specific instalacemi umělci Achrer, Šimera, Nepraš a Hladil.

Nám to ale nestačilo a vydali jsme se objevovat umění i přímo do centra Ostravy. V Galerii výtvarného umění, kde měli všichni návštěvníci Colours vstup zdarma, právě probíhá výstava přemístěná z Galerie Rudolfinum - Viktor Pivovarov a Ged Quinn. Dále zde prezentuje své náčrty a koncepty architekt a urbanista Rafi Segal. O patro výš si můžete prohlédnout „černo-bílou" výstavu Proměny německé grafiky a v posledním patře je citlivě instalován často oceňovaný cyklus Autoportréty české fotografky Dity Pepe.

Ne jen uměním je ale člověk živ a tak jsme uvítali nedalekou Raw restauraci, kde jsme si na příjemné zahrádce dopřáli odpočinku od smažených langošů, hranolek a nudlí a vychutnali si takové speciality, jako polévku gazpacho, avokádový tatarák nebo kuskus.

Zpátky ale do areálu festivalu. Novinkou byl letos WTF market (výraz WTF by zde seděl především na špatnou navigaci a podivnou lokaci, jejíž izolovanost nejlépe dokládalo překvapeně zvednuté obočí dalších návštěvníků festivalu, kterým jsem o marketu vyprávěla). Market byl věnovaný mladým designérům, kteří zde prezentovali své výrobky. Návštěvníci tak měli možnost popovídat si přímo s tvůrci originálních šperků, módy, bytových dekorací a mnoho dalšího. Ani já jsem neodolala a odnesla si malovaný hrnek s mečounem a mořskými koníky z dílny Jany Krejčovské a peněženku od Rebago - polské dílny, která vyrábí všemožné „bagy" z recyklovaných materiálů jako jsou plachty z kamionů a automobilové pásy.

Pro ty, které neumořily vysoké teploty panující během celého festivalu, byl připravený i sportovní koutek. Neodolali jsme a nasoukali se do zorbingových koulí a zahráli si tzv. zorbfotbal, beach volejbal a dokonce jsem se nechala přikurtovat do postroje obří trampolíny a (v šatech!) předvedla několik salt.

Člověk se v areálu Dolních Vítkovic opravdu za celé čtyři dny neměl možnost ani chvilku nudit a já už teď vím, že příští rok se mezi železné trubky vydám znovu.