23.03. 2017 - 23.03. 2017
imm Kolín nad Rýnem 2017
Festivaly a veletrhy
Jednou z mála věcí, které člověk nemůže ovlivnit, byť by se snažil sebevíc, je čas. Ani jsme se nenadáli a byl zde opět lednový mezinárodní veletrh nábytku IMM v Kolíně nad Rýnem. Člověk sem jezdí s velkým očekáváním, ale často musí čelit i takovým nástrahám, jako je vrtošivé počasí. Kdo vydržel letošní střídání sněhových bouří a mrazivých ataků, určitě si v tom labyrintu tisíců vystavovatelů a statisíců produktů přišel na své.
V loňském roce žila celá Evropa kauzou „uprchlíci a teroristé“, což se projevilo i na IMM, a to minimálně zvýšenou viditelnou ostrahou areálu policisty se psy. Letos tu zjevně nebyli, zato byl každý návštěvník podroben kontrole zavazadel. Přesto se do areálu infiltrovala skupina demonstrantů. Měla jsem také pocit, že je mezi návštěvníky více žen s šátkem, ale možná je to jen můj dojem. Že však lze hledat souvislost mezi designem nábytku a kulturou, na to si budeme muset zvyknout. Vždyť i doprovodná přednáška o barevných trendech obsahovala uštěpačnou poznámku na adresu nového amerického prezidenta.
Nábytek skutečně reflektuje dobové klima ovlivněné politikou, a to ve světovém kontextu. Vždyť jde o výstavu se silným mimoevropským obsazením. Budeme si zřejmě muset zvyknout na stále sílící asijskou prezentaci, ale i na skutečně konkurenceschopné firmy z evropských zemí s minimální nábytkářskou tradicí. Dnes jsou tady a nemají se za co stydět.
Protože je IMM vzhledem k silnému zastoupení tuzemské produkce zrcadlem úspěchu německého nábytkářského segmentu, nelze nevnímat dobrou náladu místních průmyslníků i obchodu. Trh se totiž v posledních letech stabilizoval a v posledním období došlo k dalšímu nárůstu výroby o 3,5–4 %. Produkce v objemu 18 miliard euro vystřelila SRN na třetí místo hned za USA. V čele žebříčku je Čína.
Latentní riziko teroristických útoků, které v závěru roku postihly i Německo, nenápadně stimuluje naši touhu ukrýt se v bezpečí svého domova. Celý svět zřejmě proti své vůli vstoupil do války se zákeřným nepřítelem. Bezpečný a funkční domov představuje pro všechny výrobní a obchodní subjekty velkou šanci nabídnout produkty, jež mohou zlepšit společenské klima v naději, že se situace uklidní. Vizionáři předpovídají, že právě rok 2018 by v tomto smyslu mohl představovat velký zlom.
Trendy na IMM
Vystavovatelé IMM opět vyrukovali s novými trendy, aby vzbudili touhu spotřebitelů dopřát si možná místo dovolené v rizikových oblastech příjemnější bytové zařízení.
Jednou z markantních změn bývá zpravidla barevnost. Projevuje se totiž napříč celým sortimentním spektrem a v jisté míře odráží právě společenskou náladu. V tiskových materiálech byla zmínka o tom, že by letošní nosnou barvou měla být červená. Je to barva z hlediska jejího psychologického působení spíše komplikovaná, a tak mi nevadilo, že se drala na povrch velmi ztuha, nicméně byla čitelná na úložném nábytku, textiliích i usních a nechyběla ani na nábytku lehacím. Převážná část nabízeného zařízení ale používala i jiné barvy, a to celou paletu od okrově červenohnědé přes šedomodro zelenou a některé firmy se odkazovaly přímo na barevnou řadu světově proslulého francouzského architekta Le Corbusiera. Tmavé lomené barvy nepůsobily nijak optimisticky, tím spíš že k dosažení lepšího působení byly mnohé expozice ponořeny do šera, což způsobilo problém i s kvalitním fotografováním. Protipól elegantního barevného ale poněkud ponurého světa tvořily skandinávské firmy s tradičním dřevěným nábytkem přírodních odstínů.
S barvami souvisí také používání materiálů. V tomto smyslu panuje naprostá volnost. Vedle tradičního použití dřeva a textilií je možné narazit na neobvyklé využití usní třeba na pracovní desce stolu, mramor či betonový nástřik kuchyňských ploch nebo stále častější používání kovu na podnožích odpočivného nábytku, lůžek či židlí a nikdo si nedělá vrásky ani s materiálovými kombinacemi. V expozici lze potkat třeba stůl z vykartáčovaného masivního dřeva doplněný plyšovými židlemi s kovovou konstrukcí.
Co se týče tvarosloví, zaznamenala jsem tendence o objemové zlehčení nábytkových objektů, ať už to byl nábytek čalouněný, nebo „bednovitá“ lůžka se zvýšenou lehací plochou, případně kuchyňské sestavy. Objevovaly se zde často šikmé kovové podnože, lůžka byla často řešena se spodním podsvětlením, stejně jako masivní kuchyňské levitující sestavy. Oblíbeným tématem byly nízké úložné solitéry na šikmých nohách s posuvnými dvířky nebo subtilní vertikální roletou. Úložné systémy do obytných prostor byly spíše úsporné, solitéry převažovaly, oblíbeným tématem byla „dvojčata“ skříněk.
Dětské pokojíky se nesly naštěstí spíše v optimističtějších barevných odstínech, značná pozornost byla věnována teenagerům. K zajímavým detailům patřila kreslicí tabule na bočnici lůžka, rafinované otevření skříňky včetně spodní zásuvky, stále pokračující trend minišaten a potěšil i výrobce dětských divadélek. Jako kdyby skutečně lidé chtěli trávit více času doma, a to nejen sledováním sociálních sítí, ale aktivnější zábavou. To potvrdilo i značné množství dětských doplňků a hraček vytvořených háčkováním. Oblíbeným doplňkem byly různě pojednané parohy a další prvky hraničící s kýčem, jako postel tvaru policejního auta nebo indiánského stanu.
Samozřejmě se vystavované zboží stylizovalo do požadavků důsledků tzv. megatrendů, které ovlivňují život všech obyvatel planety. Velkým tématem zůstává urbanizace. Zvýšená hustota obyvatel v městech s sebou nese nedostatek obytné plochy a vysoké nájemné. Z toho vyplývá požadavek na menší nábytkové produkty a systémy. Prostorově úsporná nábytková řešení nutně nemusejí být levná. Movití spotřebitelé disponující malou obytnou plochou ale s vysokými požadavky na kvalitu, dali vznik zařizování v duchu „luxusního minimalismu“. Ten se už v minulosti uplatnil na dílčích objektech. Tentokrát se týká celého interiéru.
S tímto trendem souvisí i problematika inteligentního bytu, který využívá stále dostupnější informační technologie. Příkladem může být ovládání přístrojů a otevírání nábytku gestikulací, sledování obrazu pomocí zobrazovací fólie na přední ploše nábytku nebo informace o předpovědi počasí rovnou v předsíňovém zrcadle. Barva květináče na ulici nás informuje o tom, jaký typ tříděného dopadu se bude dnes odvážet, když upadneme z lůžka na zem, zavolá koberec sám lékařskou pomoc. Nejvíc mne oslovila projekce monitoru PC na kuchyňský pult nebo jinou rovnou plochu a jeho ovládání rukou i ušpiněnou od těsta. Během vaření je tak možné rovnou vedle krájení zeleniny přečíst maily, nebo rovnou vařit „on-line“. Největší „vychytávkou“ je ale „skrytá“ indukce. Působí jako z pohádky „Hrníčku vař!“. Indukční hnízda jsou totiž skryta pod pracovní deskou a vypadá to, jako kdyby kuchyně vařila sama.
Velkým tématem zůstávají senioři. Vedle dvojlůžek s různými způsoby naklápění pro lepší ulehání a vstávání se tato lůžka objevují také jako samostatná. Trend zvýšené lehací plochy setrvává. Zajímavostí bylo umístění šatní tyče za zadním čelem dvojlůžka, například pro odvětrání oděvů, než je uložíme do skříně. V ložnicích se také objevovala spousta úložných prvků kruhového nebo oválného půdorysu, například na nočních stolcích, které ale činí komplikovanějším běžný úklid a výjimkou nebyly ani velmi nízké nohy komod, které úklid zcela znemožňují. Zdá se, že to nikomu nevadí.
Stále pokračuje trend obytných kuchyní. Někteří výrobci reagují na stále oblíbenější společné vaření návštěv novým pojetím nábytku pro stolování. Konzumace jídla opouští odpočivnou zónu a stále více se odehrává v blízkosti varného centra. Jídelní židle střídají pohodlnější křesla a čalouněné lavice, několik výrobců předvedlo kulatý stůl s otočným talířem uprostřed pro lepší dostupnost pokrmů v mísách. Kuchyňský nábytek tvarově, materiálově i barevně koresponduje s okolním prostředím.
Co se týče společenské zóny, velkoobjemové odpočivné sestavy určené do velkého prostoru mají konkurenci v malých variabilních pohovkách a stále oblíbenější je i lehátko nebo chaiselongue. Není nezajímavé, že je v interiéru myšleno i na psí a kočičí mazlíčky, kteří zlepšují stav našich duší. Jejich pohodlný odpočinek je tématem i pro výrobce nábytku.
Designérské celebrity
IMM není ale jen o zákaznících, velkou radost mi dělá potkat nějakou designérskou celebritu, která ovlivňuje evropskou bytovou kulturu. Je mi velkou ctí, že můžu touto cestou pozdravit čtenáře časopisu Dřevařský magazín (potažmo webu designcabinet.cz) od Wernera Aisslingera (čestný host Mobitexu 2008) a Petera Malyho (čestný host Mobitexu 2006). Právě tento veleslavný rodák z Trutnova nedávno oslavil svoje 80. narozeniny. Jsem přesvědčena, že ho v Kolíně ještě mnohokrát potkám.
Organizace výstavy letos prošla změnami. Severní vstup do areálu byl poněkud potlačen a akcent byl kladen na haly č. 10 a 11, kterým vyrůstá velká konkurence v dříve tak trochu zapomenutých halách 2 a 3. Zde našla svoje místo řada zvučných italských firem, které v krizových dobách Kolín nad Rýnem opustily, ale také „konceptuální dům“ navržený tentokrát americkým designérem Toddem Bracherem. Velmi dobrou pozici si vydobyly i firmy TON, nebo Todus, které s dalšími třemi českými subjekty vytvořily malé tykadlo českého nábytkářství ve velkém světě, ale o tom někdy příště.
I když ani letos kolínský IMM nepřinesl revoluční a převratné změny, je rozhodně výpovědí o našem životním stylu a snahách o naplnění tužeb každého člověka po harmonickém, funkčním a zdravém bydlení.
Ludvika Kanická
Foto: autorka
Převzato z Dřevařského magazínu 1-2/2017
