23.10. 2020
Inovace designu balení léků vedou často k horší kvalitě
Ergonomie
Zatímco vychvalování krásných, ale jinak netestovaných exponátů různých výstav designu je věcí marketinku, který je doma především v podnikatelské sféře, úlohou společensky přínosné kritiky užité tvorby je zabývat se různorodými kvalitami běžných předmětů všedního života.
Stranou pozornosti stojí zbytečně například široká produkce farmaceutického průmyslu. Jde o odvětví, jež prošlo mimořádným rozvojem, který je ve více rovinách dostal, jak známo, až za hranice únosnosti. V prostoru farmacie rotují velké finance, které podporují její nezdravě dominantní postavení, nejen ve vztahu k laické veřejnosti, ale i vůči medicíně. Má významný podíl na mnoha negativních jevech, jako je škodlivé nadužívání chemie při léčení člověka nebo nebezpečná kontaminace životního prostředí komplikovanými látkami. Protože je logicky ozářena aurou léčebného spasitele, nežádá se od ní ani finanční podpora při nápravách škod, které způsobuje. Farmaceutičtí magnáti si často raději dělají reklamu při sponzorování sportovní a kulturní zábavy.
Proto je nezbytné posílit kritický postoj vůči různým kvalitám její produkce. Patří k nim i design balení léků. Jeho problematika je podobná jako u produkce potravin. U léků ale téměř není slyšet kritika o předimenzovanosti balení, převážení zbytečných krychlových metrů vzduchu po zeměkouli, nutnosti zbytečně velkých staveb skladových prostorů, špatné funkčnosti lékovek nebo o kýčovitých přehlídkách grafického designu v nabídkách lékáren.
U balení farmaceutických produktů je také zajímavé sledovat problematiku „inovací“. Funkční tradiční obaly jsou mnohdy nahrazovány nefunkčními, z nichž čiší touha tvářit se především atraktivně. K typickým projevům současného vývoje patří třeba zvětšení komůrek, v nichž jsou na společné paletce uloženy tablety. Původní menší komůrky zabíraly méně místa a šly lépe otevírat, a to bez rizika „vystřelení“ tablety na zem. Inovované jdou otevírat hůře, zabírají větší plochu, a ještě jsou k nim přidávány další centimetry zbytečných rozměrů, které potom vedou ke zbytečně zvětšenému objemu krabičky. Nesetkal jsem se s tím, že by někdo v lékárnách kritizoval nešvar známý z potravinářství, kdy jsou pro zvýšení dojmu množství používány poloprázdné obaly. Přitom tento jev zde má podobné příčiny – za léky platíme stále více a potřebujeme si vytvářet dojem, že jsme za investované peníze dostali obstojné množství. Kritiku by si zasloužily také různé dávkovače kapek. Pokud se nějakému výrobci podaří vyvinout mimořádně funkční produkt, nikdy to není příkladem pro ostatní, ti si budou stále vyrábět různě nemožné ampulky s nepraktickými kapátky.
Jistě by návrhy obalů léků byly také dobrým studentským cvičením. Čím lepších výsledků by ale mladí designéři dosáhli, tím by se zvýšila zřejmě pravděpodobnost jejich odmítnutí výrobci. Je logické, že pojem kvality různé zájmové skupiny vnímají podle svého prospěchu.
Nemylme se ani, že by odborné kritika měla sílu zásadně ovlivnit kvalitu produkce. Jakmile totiž někde posílí diskuse o skutečných hodnotách, komerční sféra s dostatkem finančních prostředků snadno zorganizuje funkční obrannou protiakci. K typickým patří například i mnohé komerční soutěže, kde si výrobci v rámci různých cechů a rezortů navzájem udělují atraktivní ocenění, jimiž potom propagačně označují obaly svých výrobků.
Tomáš Fassati
Institut inteligentního designu
