Design Cabinet CZ

06.09. 2024

Jaké umění patří do veřejného prostoru?

Recenze

Profesor Jan Michl je uznávaný teoretik designu, který během života působil na univerzitách v Norsku. Jeho velký přínos spočívá v tom, že klade velmi užitečné nezvyklé otázky směrem k zavedeným zvykům světa umění. Chceme upozornit na jeho nový podnětný článek ve slovenském časopisu DESIGNUM č. 1/2024. Michl v něm položil sobě a odborné i laické veřejnosti otázku:

Má veřejný prostor fungovat jako vnější galerie umění?

 

Text navazujícího článku se pak zamýšlí nad tím, jak se stalo, že umělci a designéři začali v posledních třiceti, resp. čtyřiceti letech považovat veřejný prostor za jakýsi rozšířený prostor galerie umění nebo, jednodušeji řečeno, že umělci si začali veřejný prostor privatizovat. Takový prostor byl totiž tradičně určen pro všechny, zatímco galerie byla a stále je prostor především pro zainteresované. V západní Evropě je tato tendence k vymazání rozdílů mezi oběma typy prostor viditelná již dlouho, ale v postkomunistickém Česku i na Slovensku je to poměrně nový fenomén.

Z hlediska umělců obou zemí však takový vývoj na první pohled vypadá jako něco jednoznačně pozitivního. Umění se ze čtyř stěn galerií konečně dostává ven, na svobodu, do veřejného prostoru - po předchozích desetiletích, kdy bylo umění ve veřejném prostoru dlouho pod detailní politickou kontrolou tehdy vládnoucí komunistické strany, resp. když si komunistická strana veřejný prostor privatizovala pro své politické potřeby.

 

Je ale stírání rozdílů mezi uměním pro galerie a uměním pro veřejný prostor něčím, z čehož mohou mít radost a potěšení nejen výtvarní umělci (plus my, lidé od umění), ale i tzv. většinové publikum? Jinými slovy, nejen asi to jedno procento dospělého obyvatelstva, ale i těch zbývajících devadesát devět procent, pro které je těžké, ne-li nemožné, těšit se z umění galerijní povahy ve veřejném prostoru.

Jan Michl pak přináší na otázku svou verzi odpovědi, ale především podněcuje k diskusi, které dosud chyběl tento úhel pohledu. Stále totiž řešíme jen, kdo má umění do veřejného prostoru schvalovat, kdo platit nebo jak zabránit průniku kýčů. Další úhel pohledu může mít užitečný vliv na všechny ostatní. Přečtěte si Michlův článek v některé z odborných knihoven, například UPM, UMPRUM nebo Moravské galerie.

 

Tomáš Fassati

 

Připojené obrázky

Naši partneři:

  • Slovenské centrum dizajnu