24.01. 2023
Jan Šleger - zapomenutá osobnost české oděvní tvorby a šperku
Historie a osobnosti
Zkoumat dějiny designu dostatečně nedokumentované oficiálními sbírkami a médii není snadné. Například k české oděvní tvorbě 70. let 20. století byla vydána obsáhlá monografie (Hlaváčková, Konstantina: Kytky v popelnici, Praha, 2007), která mnohé domácí dění nezaznamenala. K opomenutým osobnostem té doby patří třeba oděvní návrhář a designér Jan Šleger. Pamětníci (samozřejmě s notnou dávkou subjektivity) komentují: „Znala jej celá Praha, protože kdekdo k němu chodil pro zakázkově šité džínsy, případně celé soupravy kalhot s bundou, kterými zázračně vykrýval absolutní nedostatek trhu.“ Méně už lidé věděli o jeho originální tvorbě kovových, kožených a plastových šatů a šperků.
O Janu Šlegerovi se bohužel nedochovalo mnoho dokumentů. A ani pamětníci nejsou „ti praví“. Nestýkal se totiž s pražskými oděvními tvůrci a designéry, pouze s mladými fotografy a filmaři z Dia-Filmu Praha. Proto jen z náhodných ústních vzpomínek je známo, že pocházel z Ostravy, kde absolvoval střední průmyslovku. Počátkem 70. let (kdy mu mohlo být kolem 25 let) přišel do Prahy, kde si pronajal podkroví starého domu pod Plzeňskou třídou u košířské Klamovky. Interiér bytu a ateliéru upravil ve stylu své tvorby. Byl ve stylizovaných geometrických tvarech s povrchem hliníkové fólie. Produkce z džínsoviny mu vynášela, ale nežil luxusně. Vydělal si snadno i na auto, ale ho brzy prodal, protože neměl čas ani chuť si udělat řidičák. Bohužel se nedochovaly žádné vzpomínky na něj po konci 70. let. A rovněž ani jeho produkty, pouze jejich fotografie. Pamětníci nevylučují, že vzhledem ke své podnikavosti, kterou brzdil totalitní režim, mohl i emigrovat. Účelem tohoto textu je tedy také pokusit se hledat další dokumenty o životě a tvorbě této zajímavé osobnosti.
Materiálem a stylem jej inspirovala doba. Slavného francouzsko-španělského návrháře kovových šatů – Paco Rabane – však neznal. K němu jej přirovnávali až postupně obdivovatelé jeho tvorby. Šaty a šperky z kovu, plastu a kůže vytvářel pro módní show připravované v pražských klubech, zejména ve známém Dynacord clubu na Vinohradské třídě, kde je doprovázela hudba dj Skalky a Jakoubka. Ti si ovšem bohužel na další podrobnosti také nevzpomínají. Šlégrovy kovové šaty mohli vidět například také návštěvníci pražské mezinárodní přehlídky fotografické techniky Interkamera, kde s nimi studenti FAMU připravili show prezentující ateliérovou osvětlovací techniku švýcarské firmy Bron Elektronic.
Mezi širokou veřejností byl Jan Šleger známý spíše svou džínsovou produkcí. Pro ni byl rozhodující materiál, který nebyl v Československu dostupný. Šlegerovi se ale podařilo v nabídce obchodu Řempo určeného jen firemním odběratelům objevit jeden typ bavlněné textilie, která měla po nabarvení designově velmi přijatelný vzhled. Zřídil si v ateliéru velmi funkční barvírnu a pracoval nejen s klasickým modrým odstínem, ale také s dalšími barvami. Jeho produkty se daly poznat na dálku, ale přesto do jejich švů všíval malou stužku s logotypem ŠLEGER. Zájem o jeho práci vedl přirozeně k velkým frontám zákazníků. Někteří pamětníci vzpomínají, že čekali v místnosti pro hosty na dokončení své zakázky dlouho do noci, a když už jim přišlo šití příliš dlouhé, šli do ateliéru, kde našli Jana Šlégra spícího na šicím stroji.
Jeho jeansové oděvy si nakonec zahrály i v krátkém filmovém cvičení studentů FAMU, z něhož se dochovaly fotografie. Ty jsou naštěstí společně s fotodokumentací kovových a plastových oděvů i šperků uloženy ve sbírce fotografie Moravské galerie v Brně.
Jiří Vojáček
