21.11. 2016
Judita Košťáková_Rozhovory v rámci Národní ceny za studentský design 2016
rozhovory
Judita Košťáková z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické z Prahy v Hellichově ulici přihlásila do soutěže Hudební knihu.
Judito, co Tě přivedlo k tématu hudby?
Kupodivu to byla báseň. Narazila jsem na jednu konceptuální báseň hudebního skladatele Johna Cage, která mě zaujala a přivedla k jeho hlavní tvorbě. Tím jsem začala odkrývat široké spektrum experimentální hudby, a přes ambient music a minimalismus jsem došla zase zpět ke kořenům, ke klasice. Bylo nesmírně zajímavé zjišťovat, jak se se zvuky a tóny dá pracovat – kromě teoretického výkladu jsem pátrala i po tom, jak v notovém záznamu vypadá zajímavě znějící hudba a naopak. Navíc mi celou práci usnadňovalo to, že umím noty, a že mě to neskutečně bavilo.
Jak vnímáš notový záznam z pohledu grafické designérky?
Na noty se dívám především jako hudebník. Inspirující pro mě ale byli lidé, kteří notám nerozumí a vidí je jen jako kompozici symbolů. To mě vedlo k přemýšlení nad tím, jak se pojí nebo dá spojit vizuální záznam hudby s audiálním, a jestli je vůbec možné hudbu z nějakého vizuálního záznamu ‚slyšet‘, aniž by člověk znal noty. Samotná práce s notovým záznamem je vlastně velmi estetická, grafická záležitost, což jsem se snažila dokázat ve své práci.
Hraješ na nějaký hudební nástroj?
Hrála jsem na zobcovou flétnu téměř 10 let. Z vlastní zkušenosti vím, že flétna je obecně vnímaná jako ta bílá plastová píšťalka, na kterou se ve školce pískají Ovčáci čtveráci. Naštěstí se toho dá na flétnu zvládnout daleko víc! Ikdyž musím říct, že chvílemi bych použila slovo ‚naneštěstí‘. Moje skvělá učitelka mě učila i moderní skladby z konce 20. století; ty jsou velmi specifické svým zápisem a vyžadují velkou osobní iniciativu hráče, díky čemuž se chvílemi stávají nezapsatelné do not. Hudebník tak třeba má napodobovat zpěv ptáků. Tehdy jsem tyhle skladby nemohla vystát, ale při práci na Hudební knize jsem z nich hodně vycházela.
Co ráda posloucháš?
Přírodu a zpěv ptáků. A pak taky různou hudbu, která mě uklidňuje i nabíjí. Mám ráda různé elektronické projekty jako M83 nebo islandské Kiasmos, mnoho mých oblíbených hudebníků nese označení dream pop, indie rock a jedna skupina dokonce barokní pop. Jo a taky mám ráda Radiohead a SigurRós.
Jaké skladby můžeme objevit v Tvé Hudební knize?
V Hudební knize jsou představeny vybrané různorodé skladby a hudební styly z 19., 20. a 21. století: ambient music, která má vytvářet příjemný pocit v cizím prostředí, tichoučká minimalistická skladba SpiegelimSpiegel od ArvoPärta, nebo jeden velmi hlučný kousek hraný na futuristické nástroje ‚hřmotiče‘. Dále různé hudební prvky, jako třeba ‚mystický akord‘. Perličkou je myslím skladba As Slow As Possible, kterou hrají varhany, a trvá 639 let.
Co pro Tebe znamená získání ocenění v NCSD "Národní cena JUNIOR 2016"?
Získání ceny JUNIOR pro mě bylo ještě větším překvapením, než samotná nominace. Je to pro mě impulz k další práci, která nabývá o to většího smyslu, když je oceněna nejen okolím, ale i profesionály.
Děkuji za rozhovor.
Kateřina Kostková
Více informací na http://www.studentskydesign.cz/cs/2016/winner
http://www.designcabinet.cz/vysledky-narodni-ceny-za-studentsky-design-2016-1478809146
