19.02. 2024
Kdo zaujal na výstavě klauzurních prací zimního semestru 23/24 na Sutnarce? Očima Jany Brantdlové
Recenze
Koho sledovat do budoucna? Kdo zaujal nebo pobavil? Projděte se s námi po budově Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni a nechte se třeba i inspirovat semestrálními postupovými výsledky mladých studentů.
Rozhodla jsem se po několika letech opět zavítat na průzkum klauzurních prací na Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara, čili Sutnarku. Zajímavým zjištěním bylo, že mě většinou zaujali studenti nižších ročníků bakalářského studia. Jako tomu bylo v ateliéru Fashion design. Pravděpodobně se trend odvážných průhledných šatů překlene i do letošního roku. Zaujaly především dva odvážné modely. Pozornost přitáhla modrá nařasená róba Davida Solomona s dlouhou vlečkou. V nařasené části nejsou šaty tolik průsvitné, takže splývavá textilie nechává vyniknout spíše nohám nositelky. Zajímavá by mohla být celá kolekce, i to, jak by se trend propsal do oděvů běžnějšího nošení. Model určený spíše pro červený koberec prezentovala i Žofie Vojtová. Elegantní volné kalhoty vypadají přímo sešité s průhlednou textilií, jejíž finální výraz dotváří ozdobné květy v dekoltu, kde zakrývají intimní místa. Provokativní, ale s jemným puncem elegance.
U módních kousků zůstaneme. V ateliéru Martina Vernera Kov a šperk ovládla instalaci Veronika Šimůnková s působivými maskami. Oči a ústa jsou vytvořené korálkovým vyšíváním. Zbytek masky je z průhledné textury, kde nechá do finálního výrazu promluvit tón pleti nositele. Každá emoce je vyvedená v odlišném barevném odstínu. Doplňují je hedvábné stuhy k zavázání masky ve stejném odstínu. Masky svou mimikou působí trochu groteskně a připomínají klauna či mima. Oslovilo mě, že fungují velmi dobře jen zavěšené na zdi, ale zároveň jsou plně nositelným doplňkem. Karnevalová a masopustní sezóna je za rohem!
Absolutním pohlazením po duši byl diptych Jitky Strádacové s názvem Česnečka. Prostorové obrazy pokryté slupkami z česneku a cibule ve mně probudily nostalgické vzpomínky na mou rodnou vesnici a přípravu česnečky s mou maminkou. V dobrém slova smyslu mají obrazy ten správný vesnický punc. Navíc oceňuji zpracování odpadního přírodního materiálu.
Minulý rok ateliér Zdeňka Fránka vypustil do světa svého prvního absolventa. Mé kroky tedy vedly do ateliéru Enviromentální design pro architekturu. Ateliér zpracovával v předchozích letech témata vody nebo půdy v návaznosti na enviromentální problémy planety. Citlivě vznikají návrhy, které mohou být aplikovatelné v řádu několika let nebo naopak vznikají vize do daleké budoucnosti. Může vznikat architektura, ale i objekty či sochy, které na téma upozorní a přiblíží danou problematiku. Letošním tématem zimních klauzur byl vzduch a pravděpodobně i udržení jeho ideálního stavu pro přežití na naší planetě. Ateliér se mimo jiné vyznačuje vysokou kvalitou modelů. Bývají tisknuté pomocí 3D tiskárny, ale ve vícero případech se zapojují i přírodniny nebo vznikají neotřelá řešení prezentace. Vždy vzniká jednotný vizuální styl portfolií, která od sebe odlišuje pouze dílo, které najdete uvnitř. To je velmi sympatické. Doporučuji sledovat instagramový profil @edpa_sutnarka, kde se některé projekty představí komplexněji spolu se zadaným tématem.
V ateliéru Keramického designu byla cítit hravost a nadsázka. Na příklad „Mléčenky“ studentky třetího ročníku Anastasii Khvorstove. Nádoby jsou myšlené na mléko či šlehačku do kávy či pro speciální nápoje, které by měly dokonale ladit s dezertem. „Mléčenky“ připomínají svým tvarem krabice od mléka či smetany. Ouška naopak připomínají donuty, koblihy s prázdným středem často glazované polevou. Ty Anastasiiny byly dokonce ozdobené zlatou posypkou! Spojení dvou reálných předmětů z běžného světa v něco nového mi přijde opravdu zábavné.
Mou favoritkou na stupních vítězů musí být studentka stejného ateliéru- Anna Matveeva. Jak by vypadal svět zabalený v bublinkové fólii? Anna vytvořila Manifesto bublinkové fólie, ve kterém popisuje, že je to sice úplně běžný předmět, ale pro ni i pro spoustu jiných protistresová pomůcka. Uvolňuje napětí praskáním bublin. Ráda by viděla vše zabalené ve fólii a v bezpečí. Porcelánové misky a hrníčky, jakoby vyrůstaly přímo z bublinkové fólie. Dekor je nepravidelný, některé bubliny jsou prasklé, nebo je znatelný pouze jejich obrys. Originální kousek, který by v domácnosti mezi běžným nádobím vyhlížel tím správným zábavným dojmem.
Produkt do 500 Kč, který navíc i pomáhá? Zadání pro zimní semestr pro ateliér Design nábytku a interiéru znělo vytvořit dostupný produkt, který se má vejít do prodejní hodnoty 500 korun. To se zdá být opravdu výzvou. Vymyslet produkt, který není na trhu, použít takové materiály a výrobu, aby neprodělával, to je opravdu těžký a aktuální úkol pro každého designéra. Nejvíce mě zaujal produkt Plovák, který navrhla studentka prvního magisterského ročníku Emma Naarová. Je to plovoucí pítko pro hmyz. Vzpomínám si, jak jsem vždycky zachraňovala drobné broučky nebo včely před utopením v rybníce nebo bazénu. Je opomíjené, že se hmyz snaží z vody napít, ale později s vodní hladinou bojuje. Plovák je lehké a tenké sítko s organickým motivem (chcete-li zábranami), které tvoří malé oázy pro hmyz. Emma vytvořila několik vzorů a velikostí i pro menší nádoby. Cenově se vešla do budgetu 500 Kč a ještě vytvořila zajímavý obalový design pro produkt!
Musím připomenout, že ne všechny práce byly dotažené, zato stály na solidním výzkumu nebo předvedly určitý bod v práci, která se bude nadále vyvíjet. Občas se jednalo o celkem chaotické práce či instalace, ale úplně jsem při prohlídce zapomněla na to, že ještě před krátkou dobou jsem i já instalovala své klauzury a doufala, že i když jsem tehdy studovala obor, v kterém estetika hrála zásadní roli, spoléhala jsem právě na koncept a na funkčnost. Nejdůležitější vlastně je, jestli se pod svou práci dokážete podepsat jako designér. To je myslím jedna z hlavních otázek, kterou jsem si pokládala skoro pokaždé, když jsem nervózně čekala na verdikt poroty. Myslím, že se mi podařilo najít studenty, které budu s radostí sledovat na jejich designérské či umělecké cestě životem a sledovat, jaké další výzvy si pro ně jejich vedoucí ateliéru připraví.
Jana Brandtlová
Foto: autorka
