28.10. 2019
Kryštof David_Rozhovor v rámci Národní ceny za studentský design 2019
rozhovory
Jak bys sám sebe charakterizoval?
KD Na začátek ten nejtěžší úkol hned po "Vymysli si vlastní téma práce!"
Tak třeba: Rychle se pro něco nadchnu, a když mě to baví, vydržím u toho neustále. Rád
věci dotahuji do nejmenších detailů, někdy až zbytečně nebo předčasně. Někdy jsem také
dost tvrdohlavý, hlavně když něco nejde. Snažím se to prostě prorazit, na což je často lepší
si dát spíš voraz. A baví mě spousta věcí, které nejsou minimálně v designérské a umělecké
sféře vůbec cool (smích).
Co pro tebe znamená umění a design?
KD Záleží, kam směřuje otázka. Jestli design obecně, anebo ten, jehož součástí jsem během
tvorby já.
Každopádně je to něco, co mám hrozně rád, ale zároveň něco, k čemu bývám hodně
kritický. Je to obor, ve kterém jsem se našel. Hlavně proto, že je v něm třeba znalostí a
dovedností z tolika směrů - stále je co dělat. Je to práce, která kloubí většinu okruhů, které
mě baví nejvíce.
Co považuješ doposud za svůj největší úspěch?
KD To, že jsem spokojený tam, kde teď jsem a cítím, že se to stále zlepšuje; že mám před
sebou spoustu možností, o kterých ještě ani nevím. A když se někomu líbí, co navrhuji.
Co plánuješ do budoucna a jaký je tvůj cíl ve vlastní tvorbě?
KD Pracovat ve společnosti, kde jsem nyní, naučit se z toho co nejvíce a kdo ví? Třeba mít
časem vlastní nebo společné studio, pokud mi to bude připadat jako dobrý nápad. Ale nechci
se do ničeho hnát, měl bych mít opravdu co nabídnout. (Nesplnitelným) cílem je asi tvořit
věci, na které nebude nikdy nikdo nadávat (smích).
Kdybys vyhrál národní cenu za studentský design, co by to pro tebe znamenalo?
KD Zjištění, že se někomu můj návrh zdál dobrý. A to je vždycky bezva pocit.
Proč ses rozhodl studovat design na Fakultě architektury ČVUT v Praze?
Protože je to nejlepší škola!
Kde jsi pro svoji práci UL hledal inspiraci? Co tě při tvorbě produktu nejvíce bavilo?
KD Ze začátku hlavně v inovativních technologiích a alternativních zdrojích světla a energie.
A pak samozřejmě v lidské ergonomii a podvědomém chování.
Nejvíce mne bavilo asi testování různých fází ve fyzických modelech. Úchop, funkčnost,
efektivita a podobně. A nejhorší byly pokusy vytisknout kupoli, která by měla rovnoměrnou
průsvitnost po celém svém povrchu. Vytiskl jsem snad třicet vzorků, než to konečně vyšlo.
Děkuji za rozhovor.
Andrea Vaňourková
