19.09. 2022
Laboratoře designu se bez ergonomické vědy neobejdou
Ergonomie
Slovo „laboratoř“ se začíná v posledním období častěji používat, protože vědecký výzkum inspiruje výzkum umělecký. Umělci jej ale rádi používají v hodně přeneseném smyslu, kdy nejsou při své práci vázáni logikou, racionalitou, a hlavně odbornou kvalifikací. Pro umění byla vždy charakteristická potřeba subjektivní svobody od věcného poznání světa. Je to určitě užitečné vyvážení racionality, ale tu nemůže člověk přes všechny své především emotivní motivace ze svého poznávání vynechat. Proto je třeba v době rozvoje různých uměleckých pojetí laboratorní práce v tvůrčí oblasti nezbytné dbát na důsledné využívání racionální vědy, a to zejména v oborech designu a architektury.
Rádi bychom proto upozornili na nové aktivity, které k tomu směřují. Ve čtvrtém letošním čísle chystá jediný (česko)slovenský časopis o designu Designum rozsáhlý text o historii a současnosti výukových laboratoří designu u nás s popisem příkladných řešení v zahraničí. Uvedené periodikum je vedle dočasné ediční aktivity Design 4.0 Mezičas jedním z mála specializovaných médií na papíře a nemělo by chybět v knihovně žádné školy nebo tvůrčího studia.
Koncem září chystá nakladatelství Českého vysokého učení technického vydání učebnice Laboratoř ergonomie, kterou potvrzuje své postavení dlouholetého průkopníka tohoto oboru u nás. Ze starší produkce ČVUT pochází komplexní řada publikací věnující se teoreticky i prakticky ergonomii designu a architektury. Ta nejnovější je orientována nikoli inženýrsky, ale do tvůrčího prostoru designérů, což potvrzuje množství názorných ilustrací.
Vydavatelský počin pražské techniky shodou okolností provází dokončení výukové laboratoře na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Tato progresívní škola ji plánovala již od konce 90. let 20. století, kdy mělo dojít k výstavbě nové budovy v Ďáblicích. Daří se ji zprovoznit až nyní s dokončením technologického centra v Mikulandské ulici. Studenti designu a architektury patří k prvním, kteří si u nás budou moci objektivně otestovat mnohé vlastnosti svých školních prací. Navenek by tak Umprum mohla získat respekt nejen u uměnímilovné části veřejnosti.
Pro studenty VŠUP ale není laboratoř úplnou novinkou, protože měli možnost léta dojíždět do dnes již zlikvidované muzejní laboratoře designu v Benešově u Prahy. Ta patřila šťastnou shodou okolností k nejlépe vybaveným, protože měla k dispozici rozsáhlou, kvalitní a dostatečně typologicky i kvalitativně pestrou sbírku designu. Málokterý produkt tohoto oboru vyniká vyváženě všemi vlastnostmi. Konvenční kurátoři to řeší jednostranným výběrem podle estetických kvalit, přičemž ostatní zůstávají i vinou nedostatečné interdisciplinarity akvizičních komisí stranou pozornosti. Benešovská sbírka však obsahovala předměty různých kvalit, kdy jednou dominovala estetika, jindy ekologie, ergonomie nebo ekonomika. Zjednodušený kvalitativní výběr je zřejmě také příčinou, proč v muzeích neprobíhá komplexní edukace s užitou tvorbou.
Bezhlavé zrušení benešovské laboratoře ale, jak se budete moci dočíst v přehledném článku v bratislavském Designum, není bohužel výjimkou. Hloupé a současně i nehospodárné přístupy máme v Čechách vinou dlouholetého marxistického „školení“ hodně v krvi. První výuková laboratoř ergonomie na Vysoké škole ekonomické v Praze měla jen krátké trvání. Déle fungovala nejrozsáhlejší laboratoř na ČVUT, založená průkopníkem Luborem Chundelou. Poslední zprávy hovoří také o likvidaci zajímavé výukové laboratoře ergonomie na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK Praha. Většina těchto pracovišť byla vznikem i trváním závislá na mimořádných osobnostech a zanikla po jejich odchodu.
Interakce člověka a designu nebo prvků mikroprostředí architektury je natolik významným jevem, že je na čase, aby již začala být na univerzitách akceptována trvale. Objektivně kontrolovatelné kvality produktů užívané člověkem nemohu být hodnoceny vědecky nekvalifikovanými „uměleckými výzkumy“ ani uměleckými komisemi, stejně jako nemají propadat ke zneužití marketinkem.
Jan Lukáš, Institut ID
