12.07. 2011
Letní klauzury na Fakultě umění a designu
Recenze
Klauzury letos připadly na ústecké Fakultě umění a designu na 21. června. Ranní napjatá atmosféra, škola plná zvědavých příznivců designu a nazelenalých studentů, zvolna se šikující komise a poslední pokoutné doinstalování exponátů však zůstává každoročně stejné.
Kolem desáté se shon zastavil a dění se soustředilo v ateliéru Produktový design docenta Appla. Komise i studenti zaujímají pozice a obhajoby začínají.Téma klauzurní práce bylo v tomto ateliéru letos nezvykle volné. Všechny ročníky kromě prvního zpracovávaly plastiku na téma roční období. Prváci dostali za úkol vyrovnat se s návrhem dětské hračky. Filip Dioszegi z druhého ročníku navrhl interaktivní kostku ze čtyř vodních stěn, kterou je možné procházet díky fotobuňce zastavující proud vody. Zároveň tak poskytuje tato netradiční fontána možnost skrýt se uprostřed mezi stěnami a mít tak chvilku soukromí třeba i na rušném náměstí. Z plastik vynikl i světelný objekt „Zima“ Miloše Pexy určený pro konkrétní situaci Betlémského náměstí. Kromě studeného bílého světla pronikajícího štěrbinami sochy by se v letních dnech kolemjdoucích dotkl i chladný vzduch z uvnitř skryté klimatizace. Za povšimnutí stála určitě také fontána Podzim od Víta Fendrycha inspirovaná silným grafickým motivem opadaných větví. Po jejich stylizované spleti zvolna stékala voda. Sergej Kuckir pak zaujal osobitým návrhem pítka, kde voda proudí z koulí na konci pružných „stonků“. Právě jejich ohnuti dovoluje, aby se pohodlně napil jak dospělý člověk tak dítě. Jarní deprese a únava inspirovaly Martinu Houzarovou k organicky pojatému zahradnímu odpočívadlu, jarní výhonky a pupeny zase Anežku Závadovou k tvaru venkovního zdroje elektriky.
Dalším ateliérem, který navštívila komise, byl Design keramiky docenta Jarkovského. První ročník řešil pro tento ateliér už tradiční úvodní úlohu, tedy návrh keramických dlaždic. Vyšší ročníky se pak zabývaly zadáním porcelánový set pro pražskou kavárnu a restauraci Caffé de Paris. Zaujala prostorová instalace všech klauzurních prací a kvalitní zpracování prototypů. Sety spojovala čistota návrhu, v drtivé většině nedekorovaných plošně, působících pouze tvarem. Často se objevovaly různé systémy skládání jednotlivých kusů do sebe, studenti řešili také způsob, jakým ulehčit číšníkům nošení několika talířů najednou a navrhovali u nás ještě málo známé typy nádobí reflektující soudobé kulinářské trendy. Konzultovali design s personálem a snažili se vytvořit funkční nádobí, které by korespondovalo s luxusním prostředím kavárny. Všechny přítomné také pobavil vedlejší projekt Lucie Volkové, v němž se zabývala originálně pojatými mísami na ovoce vsazenými do pružiny. Natřásající se jablka sklidila náležitý obdiv.
Ateliér Design interiéru profesora Fišera čekal na svou chvíli až do pozdních odpoledních hodin, unavení a s osudem smíření studenti však s příchodem hodnotících rázem ožili. Zpracovaných témat bylo několik. Studenti prvního ročníku se věnovali návrhu osvětlovadel pro prestižní mezinárodní soutěž Světlo pro Corian. S odvahou se chopila zadání Andrea Kroupová, která navrhla kolekci svítících náhrobních kamenů. Zúročila tak vhodnost tohoto umělého kamene pro exteriérové použití, možnost jeho prosvícení i pohledové kvality. Spolu s Jindřiškou Sokolovou navrhly z corianu světelný koberec. Jeho různobarevné prosvícené plošky poskládané v ornamenty odkazující k perské tradici mohou sloužit jako ambientní osvětlení například do koupelen, nebo jako dekorace třeba i v obývacím pokoji. Druhý ročník navrhoval multifunkční stůl pro nábytkářskou firmu. Většina řešení se týkala integrovaných úložných prostorů, polohovatelnosti nebo různých způsobů skládání částí stolu. Velmi elegantní je roletový stůl Miroslava Nachlingera, snadnou nastavitelností výšky vynikl pracovní stůl Štěpána Sukupa, který je vhodný i pro použití v dílně. Kateřina Kučerová vymyslela systém otevírání úložného prostoru zabudovaného v zadní části desky stolu, který po odklopení vytvoří další stojan třeba na knížky. Vyšší ročníky se zabývaly konkrétním návrhem nového interiéru kavárny v DBK na Budějovické v Praze. Současná kavárna stojí na skleněné podlaze uprostřed centrálního otevřeného prostoru nákupního centra a zdaleka neposkytuje takové soukromí, jaké si zákazníci žádají. Návrhy všech studentů tak reagovaly primárně na tento problém. Nejvíce se líbily průsvitné textilní instalace od Lucky Smyslové, které by spušteny kolem sezení jednak citlivě rozčlenily prostor, jednak by zajistily klientům pocit soukromí. Jejich elegantní tvar přípomínající tulipán a barva laděná v intencích ostatního interiéru zásadně pozvedají stávající výtvarný ráz kavárny. Ondřej Šimon navrhl pověsit do volného prostoru nad kavárnou i pod skleněnou podlahu mraky z průsvitného materiálu, čímž by dosáhl dojmu lehce se vznášejícího kavárenského mobiliáře. Lidé by si tak mohli odpočinout u kávy v oblacích. Jiří Krejčí pak efektně rozkrájel kavárnu úzkými barevnými deskami z plexiskla.
Asi ne všem studentům přinesly klauzury takový výsledek, jaký by si sami přáli, v obecné rovině se však rozhodně bylo na co dívat a na další semestr se můžeme jedině těšit.
Eva Grochová
