Design Cabinet CZ

21.03. 2023

Máme nové muzeum grafického designu

Recenze

Povrchní designéři chodí za svým oborem jen do uměleckoprůmyslových muzeí, zatímco ti pozorní hledají design všude. Je známo, že se nachází například ve sbírkách všech vlastivědných muzeí, ale samozřejmě také technických i jinde. Není proto divu, že můžeme prohlásit nově otevřené Muzeum literatury za muzeum grafického designu. Grafický design včetně typografie je s knižní kulturou neodlučitelně spjatý. České muzeum literatury navíc vlastní kromě knih také sbírky ilustrací nebo plakátů.

V únoru bylo otevřeno nové sídlo této sbírkotvorné instituce ve zrekonstruované Petschkově vile v pražském Bubenči. Vedení ústavu se nerozhodlo dát módní cestou delších či kratších výstav a upřednostnilo stálou expozici, která nepochybně dělá muzeum muzeem. Není však řešena tradičně chronologicky, ale prostřednictvím vybraných, z dnešního pohledu aktuálních historických témat. Limitovaný prostor historického objektu by stejně dostatečné komplexní chronologicky řazený obsah vystavit neumožnil a zvolená metoda dává příležitost formou občasných obměn exponátů více respektovat přísné konzervační podmínky papírových sbírkových předmětů.

Stálá expozice s názvem „Rozečtený svět“ představuje v deseti tematicky odlišných částech muzejní sbírku Památníku národního písemnictví. Instalace podle koncepce Alena Petruželkové a Zdeňka Freislebena zachycuje vybraná umělecká zprostředkování individuální i společenské zkušenosti v literatuře 19. a 20. století. Klade si otázku, co je literatura ve své rozmanitosti a rovněž jaké jsou možnosti její vizualizace. Hlavním poselstvím expozice je prezentovat literaturu jako otevřený a inspirativní prostor pro vlastní čtení a porozumění světu.

Nechceme slovním komentářem suplovat nenahraditelnou autentickou procházku muzeem, proto raději upozorníme na dobře zvolenou formu prezentace. Médium literatury upřednostňuje čtení textu nebo listování v obrázkové knize, což nemá smysl nabízet nepohodlně stojícím návštěvníkům expozic. Proto je zde obsah zprostředkován vyváženou kombinací slova, obrazu, zvuku i audiovize, při jejichž vnímání se můžete většinou pohodlně usadit v designově i ergonomicky kvalitním mobiliáři pocházejícího z českého Studia Objektor (designéři Šuba, Červenka).

Na prostor stálé expozice navazuje malá výstavní síň, v níž je v současnosti instalována výstava posledního ročníku soutěže Nejkrásnější kniha roku. Víme, že v této přehlídce nejde o krásu slov, ale grafické úpravy, přesto je důležité, že muzeum umožnilo jednotlivými knihami nejen listovat, ale si i klidu číst. Jsou k tomu připravena nejen pohodlná křesla, ale také bílé rukavičky, aby se jednotlivé svazky nepošpinily. Podporuje to současně užitečný akt úcty ke knize. Podobně, jako v progresívních muzeích designu by tato možnost interaktivního vnímání sbírkových předmětů měla zůstat trvalou součástí práce nově otevřeného muzea literatury. Nemusí to být pro kurátory vždy snadné, ale položit si takovou podmínku práce s divákem je dnes velmi podnětné.