29.01. 2015
Martin Ebel, Jiří Škabrada: Chalupy v Čechách na historických stavebních plánech
Recenze
nihu tvoří regionálně roztříděný katalog více než dvou set původních stavebních plánů – projektů pro lidové stavby z konce 18. a průběhu 19. století. Tento atraktivní a objevný, dosud prakticky neznámý materiál se zasvěcenými průvodními texty poskytuje mimořádnou možnost lépe porozumět těmto stavbám všem zájemcům a uživatelům – milovníkům historické architektury a zejména majitelům rekreačních chalup.
O existenci původních plánů pro historické vesnické stavby - tedy projektů pro lidovou architekturu - se donedávna prakticky nic nevědělo.Milovníci historické architektury v těchto plánech objeví překvapivý pramen poznání: ať už na ně nahlížíme jako na pozoruhodně úsporné grafické podklady pro vytvoření často náročných a kvalitních staveb, nebo jako na působivá a půvabná výtvarná díla.
Studium těchto plánů a jejich doprovodných spisů výrazně obohacuje naše vědomosti o historických stavbách tohoto druhu i proto, že zachycují velmi důležité přelomové etapy vývoje - přechod z dřevěného na zděné provedení na počátku 19. století a proměnu vytápěcího systému v polovině tohoto věku. Tyto velké změny přestála naše lidová architektura vlastně bez zásadní ztráty principů svého tradičního uspořádání. Na tyto principy neměl zásadní dopad ani vliv spíše módních výtvarných i konstrukčních předloh ze sociálně vyššího prostředí (štíty selského baroka, později střechy nádražních staveb). K našemu porozumění starým vesnickým objektům přispívají tyto stavební plány i tím,že zachycují zobrazené objekty v jejich nenarušené původní podobě, tedy nikoli znejasněné mladšími úpravami, jak je tomu u skutečných staveb.Tím se současně stávají cenným pramenem pro citlivé opravy a rekonstrukce venkovských objektů a možná i inspirací pro stavby nové. Kniha proto
může být prospěšná všem, kdo se zajímají o historické vesnické stavby a chtějí jim lépe porozumět.
Publikaci, rozdělenou do dvou svazků, tvoří regionálně roztříděný katalog téměř tří set původních stavebních plánů - projektů pro vesnické stavby z konce 18. a průběhu 19. až počátku 20. století. První díl obsahuje obecnou úvodní část a 9 regionálních kapitol, postupujících od středních, resp. východních Čech po směru hodinových ručiček do jižních Čech a následně přes západní Čechy do Čech severních. Druhý svazek, který by měl vyjít v následujícím roce, bude zahrnovat zbývajících 8 regionů či lokalit, postupujících od severních Čech (Litoměřicko - Ploskovicko, Děčínsko, NovýBor, Liberec, Maloskalsko) přes severovýchodní Čechy (Podkrkonoší - Semilsko, Broumovsko) do východních Čech (Litomyšlsko). Na konci druhého vazku bude připojen slovník specifických odborných výrazů.
Jiří Škabrada (1946, prof., ing. arch., CSc.)
Vystudoval architekturu na ČVUT v Praze, pracoval krátce v oddělení archeologie středověku Archeologického ústavu ČSAV a následně v ateliéru lidové architektury průzkumového střediska Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů. V letech 1986-1989 vedl oddělení lidové architektury, archeologických a technických památek v někdejším Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody, které připravovalo prohlašování vesnických památkových rezervací a zón. V letech 1989-2011 působil na Fakultě architektury ČVUT, kde na ústavech dějin architektury a památkové péče zahájil výuku předmětů "lidová architektura" a "historické konstrukce". Dnes působí na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Je spoluzakladatelem konferencí Dějiny staveb v Nečtinech, od založení roku 1994 členem redakční rady časopisu Průzkumy památek, pořadatelem průzkumových kurzů a seminářů pro pracovníky památkové péče na tvrzi v Sudkově Dole u Pacova. Je též autorem řady skript, velkého počtu stavebně historických průzkumů a mnoha desítek publikovaných vědeckých i populárních prací, vesměs z oborů poznávání historických staveb a jejich ochrany. Větší publikace: Vesnické stavby a jejich úprava, Jihočeská lidová architektura (obě se Svatoplukem Voděrou, 1975 a 1986), Lidové stavby (Architektura českého venkova, nakl. Argo, 1999 a 2003), Románské domy v Praze (se Zd. Dragounem a M. Trymlem, nakl. Paseka 2002, anglicky 2003), Konstrukce historických staveb (nakl. Argo, 2003 a 2007), Holašovice/vesnická památková rezervace (ed., nakl. Foibos, 2010).
Martin Ebel (1960, PhDr., PhD.)
Absolvoval Filozofickou fakultu UK v Praze, obor historie, a doktorské studium Fakulty architektury ČVUT v Praze, obor dějiny architektury. Působil jako archivář, samostatný projektant, památkář a vysokoškolský vědecký pracovník. Vyučuje stavebně-historický průzkum na ČVUT v Praze a Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Od roku 2011 je ředitelem Muzea architektury a stavitelství NTM (2005-2010 vedoucí oddělení architektury a stavitelství tamtéž). Inicioval vznik Centra stavitelského dědictví v Plasích. Věnuje se dějinám stavebního práva a školství, projekce a stavebních konstrukcí, dříve především archivním rešerším pro stavebně-historické průzkumy. Účastnil se na přípravě závazné metodiky pro standardní nedestruktivní stavebně historický průzkum. Od roku 1993 se podílel na řešení sedmi víceletých grantů a vědeckovýzkumných záměrů.
Knihu Vydává Argo,
272 stran,
doporučená cena 598 Kč.
Více informací na www.argo.cz; www.facebook.com/argo.cz?fref=ts
