08.02. 2009
Mezinárodní bienále designu 2008 Saint Etienne
Média
Bývalé hornické město Saint Etienne poblíž Lyonu je už 10 let spjato s pojmem Mezinárodního bienále designu. To první vzniklo v roce 1998 z iniciativy místní školy krásných umění ESADSE ve snaze pomoci regeneraci utlumeného místního průmyslu, který byl postaven na tradici hornictví a metalurgie. Manufaktury na výrobu studených i teplých zbraní zde fungovaly dlouhá léta v symbióze s mnohem poetičtějším průmyslovým odvětvím – výrobou passementerie, konkrétně stuh.
Bienále nalezlo podporu u místní municipality, průmyslníků a především u široké veřejnosti. Postupně přerostlo rámec školy, a tak v roce 2005 založila radnice instituci Cité de design, která převzala funkci hlavního organizátora. Ve světě designu tak vznikla jedinečná událost, která nabízí pestrému spektru návštěvníků design v jeho rozmanitých podobách. Činí ho demokratickým a tudíž přístupným. Není to komerční záležitost, ale veřejná manifestace názorů odborníků i veřejnosti, která umožňuje setkání a přináší odpovědi. Je aktérem a motorem inovací. Dotýká se všech aplikačních polí designu. Riskuje, experimentuje, překvapuje. Během své desetileté historie stále nabývá na objemu. Trvá celé dva týdny.
Bienále probíhá v opuštěných halách bývalé manufaktury zbraní, které zatím čekají na svoji rekonstrukci. Do obnoveného komplexu se má koncem roku přestěhovat i iniciátor bienále - škola ESADSE. Nenajdeme zde nablýskané kóje naplněné sériovým zbožím, ale myšlenky, polotovary a prototypy. Bienále je rozděleno podle aplikačních polí designu na celou řadu výstav a další akce probíhají jako „bienále OFF" v městských muzeích a v obchodní komoře. Na denním programu jsou vernisáže, přednášky a v kinech se zdarma promítají filmy o designu. K bienále se připojují i nábytkové showroomy, bary a restaurace se zajímavým interiérem. Velká publicita je věnována i blízkému městečku Firminy, kde je postaven největší evropský obytný komplex podle návrhu světoznámého zakladatele moderní architektury Le Corbusiera.
Zítra znamená dnes
K nejzajímavějším bodům návštěvy bienále patří bezpochyby druhý ročník výstavy Demain c’est aujourd’hui (Zítra znamená dnes). V jejím rámci bylo předvedeno přibližně 100 konceptuálních projektů z různých zemí světa z oblasti komunikací, zaměstnání, volného času, zdravotnictví, sportu, veřejné a soukromé dopravy, energetiky a potravinářství. Mezi tématy dominovaly tři: trvale udržitelný rozvoj z pohledu konzumace potravin, energií a služeb, nové využití předmětů numerické komunikace a nanotechnologie jako nositelé příští průmyslové revoluce.
Zatímco pohled na nové typy potravin evokuje spíše prostředí orbitální stanice a rozhodně nevyvolává libé pocity v žaludku, mnohem uchopitelnější jsou například poslední výsledky studentské soutěže firmy Electrolux. Kdo by doma nechtěl kompostér, který likvidací PE odpadu vytváří substrát pro pěstování orchidejí, případně koš na špinavé prádlo fungující jako pračka. Sympatické jsou i projekty Nokia nahrazující plastové materiály používané k výrobě obalů notebooků dřevem, případně počítače pro seniory umožňující naprosto jednoduchou obsluhu. Stranou nezůstává ani oblast bižuterie. Philips předvedl ultracitlivé elektronické tetování, které se vytvoří během tělesného kontaktu dvou zamilovaných jedinců.
Design střední Evropy
Další z četných prezentací zasluhující pozornost je výstava Laboratoire du réel - le design d´Europe centrale organizovaná Platformou pro kulturu centrální Evropy založenou v roce 2001 ministerstvy zahraničních věcí Rakouska, Polska, Česka, Slovenska, Slovinska a Maďarska. Jejím cílem je zlepšení povědomí o kultuře centrální Evropy v rámci EU.
Výstava představuje dvě protikladné polohy designu: experiment a sériovou výrobu. Tyto póly se doplňují, posilují a obohacují. Experiment je zdroj nových myšlenek, průmyslová výroba potvrzuje význam designéra na ekonomickém poli. Kromě Rakouska jde o představení zemí, kde byl design díky nepříznivému politickému klimatu zpožděn. Výstava má změnit pohled na tyto země a jejich design. Nehledá společné prvky designérů, ale akcentuje zvláštnosti jednotlivých regionů. Každá země představuje typický sortiment: Rakousko reprezentuje nábytek, Slovensko dopravní prostředky, Česko sklo a porcelán, Maďarsko stavební materiály, Slovinsko boty a Polsko osvětlení. Nejsou to tradiční sektory, ale sektory perspektivní. Cílem výstavy není hledání společných míst na poli designu, ale posílení regionální různorodosti. Čím více se to v globálním prostředí podaří, tím bohatší bude naše budoucnost.
Český design reprezentovali dva tvůrci různých generací. Jiří Pelcl nachází tvary s optimální funkcí, zatímco Maxim Velčovský hledá nový smysl tradičních předmětů změnou proporcí nebo materiálu. Oba se snaží o posunutí limit designu a patří k těm, kteří svá díla ve Francii rozhodně nepředvádějí poprvé. Nováčkem na bienále není ani Stefan Klein, který reprezentoval svými modely automobilů Slovensko.
Studentské projekty byly předvedeny v rámci expozice Appartement géant (Obří byt). K nejvíce zastoupeným institucím patřila místní škola ESADSE. Expozici dominovala „Obří pohovka" do posledního místa obsypána mladými návštěvníky, kteří sem přišli načerpat inspiraci, případně prověřit, zda jejich projekty u publika zabraly.
Bienále OFF
Komu nestačila expozice v manufaktuře, mohl se dosytit návštěvou některé z akcí Bienále OFF. V bývalém výstavním areálu si dali sraz starožitníci. Tématem byl plastový nábytek 60. - 80. let. Ke koupi byla například tzv. Pantonka, Eamsovy židle z produkce Vitra, plastová Socha svobody a spousta dalších půvabných objektů z období, kdy byl design ještě v plenkách.
Směrem do nedaleké budoucnosti vyhlížela zase výstava No Watt instalovaná v průmyslovém muzeu hned vedle stálé expozice místní výroby stuh. Tématem byla redukce spotřeby energie a její alternativní zdroje. Elektřina je díky designu viditelná, hmatatelná, vznikají nové estetické kódy a každý individuální respekt našeho okolí přináší kolektivní výsledek. Mezi 40 projekty nechyběl vypínač nebo elektrická šňůra monitorující momentální spotřebu energie nebo koupelnové obkladačky ztrácející barvu vlivem tepla během nepřiměřeně dlouhého sprchování. Působivé byly projekty využití větrné energie při pohonu remorkérů, solární energie sloužící k osvětlení nočních akcí na mořské pláži, baterie a rádia s dynamem. Výstava naznačila cesty, jak se přizpůsobit novým požadavkům na vlastní energetickou soběstačnost.
Mezinárodní bienále designu nabírá stále více příznivců. Na to příští si prý ale budeme muset počkat tři roky. Mělo by už proběhnout v dokončeném výstavním pavilonu. Snad nablýskaný areál nebude novátorským myšlenkám na škodu.
Ludvika Kanická
Převzato z časopisu Stolařský magazín 12/ 2008
Více na www.stolmag.com
