03.03. 2014
Na návštěvě u šperkařky Simony Kafkové
rozhovory
Krátké posezení a rozhovor se známou českou designérkou šperku.
Jednoho pondělního večera jsem s potěšením přijala pozvání k návštěvě ateliéru paní Simony Kafkové. V druhém patře domu ve Strašnicích významná česká šperkařka nejen bydlí, ale především tvoří. Zde dotykem jejích rukou vznikají pozoruhodné brýle i pestrobarevné kolekce prstenů, náramků, náhrdelníků a dalších doplňků. Zatímco Simona nalévá černý Puerh, prohlížím si početné katalogy jejích prací rozložené na starém kulatém stole. Náš hovor se točí kolem začátků její tvorby a Simona po chvilce přechází k pracovnímu stolu. Na světlo stolní lampy vynáší poklady své umělecké činnosti. Před mýma očima se objevují náramky s pestrými motýlími křídly, s pírky ptáků a listy afrických stromů (jak se posléze dozvídám, opravdu pochází z Keni), za kterými pod žlutým světlem žárovky prosvítají barvy prstenů rozličných tvarů i barev. Beru do ruky vůbec první brýle, které Simona vytvořila...
Zatímco si prohlížím zmíněné brýle, se stylizací zvířat po stranách, Simona říká:
"Vždy se snažím o to, aby materiál, se kterým pracuji, vynikl."
K: „Simono, neměla jste někdy zájem spolupracovat s nějakým módním návrhářem?"
S: „Ale ano, spolupracovala jsem především S Martinou Nevařilovou, ale také s Helenou Fejkovou, Liběnou Rochovou...vždy z toho vznikly zajímavé kousky, které doplňovaly jejich kolekce a byly na přehlídkách...a musím říct, že mě tyto spolupráce opravdu těšily."
Mou pozornost poutá vtipný glazovaný porcelánový náramek ve tvaru květáku, který se objevuje na pracovní desce a ke kterému Simona přikládá i náhrdelník.
S: „Pracovala jsem i s porcelánem. Když jsem žila v Německu, umožnili mi pracovat v místní porcelánové dílně."
Simona mi podává prsten, lišící se od ostatních. Je v něm osazen komponent z českého granátu.
S: „Teď jsem se začala věnovat těmto věcem. Jsou to granáty, které jsme si sami našli v jednom dole. V hromadě suti byla spousta kousků, o které při těžbě již nestáli. Přesto, že byli příliš malé, nám šperkařům se hodili a v současné době mě kombinace plastu a těchto klasických kamenů hodně zajímá."
K: „Kombinujete ráda různé materiály?" Ptám se a prohlížím si prsten, na němž je osazen rudý korál.
S: „Ano, velmi ráda, ale někdy je trochu obtížné uhlídat, aby výsledek dopadl dobře. Někdy, když zkombinujete příliš hezkých věcí dohromady, výsledek za moc nestojí (smích)", říká Simona a ukazuje přihrádky s nepřeberným množstvím různorodých korálků, korálů, dalších přírodnin a lastur."
K: „Simono, kde vlastně hledáte inspiraci pro svou tvorbu? Je v ní spousta fantazie, ale i spojení s přírodou... ."
S: „Inspirací je mi většinou materiál samotný, sleduji jeho charakter a probarvení. Plast, se kterým pracuji, má dobré vlastnosti, je trvanlivý a přitom velmi tvárný. Většinou přímo při práci formuji konečný výsledek."
K: „Pracujete někdy na objednávku?"
S: „Ne, většinou ne. Párkrát jsem to zkusila, ale nebylo mi to vlastní. Zpravidla mě zákaznice oslovují na základě hotového výrobku, který je osloví a zaujme."
K: „Je možné Vaše práce shlédnout na nějaké výstavě? Jak je to vlastně s prezentací šperků v Čechách?"
S: „Naposledy jsem vystavovala v Roudnici nad Labem, jinak je v současné době příležitostí k vystavování šperku pomálu. Téměř nikdo to dnes neorganizuje. Je to veliký rozdíl například oproti Německu, kde je umělecký šperk hodně propagován a hodně se i kupuje."
K: „Budu se těšit, že snad v dohledné době Vaše šperky budou opět vystaveny."
S: „Nejbližší termín plánuji na toto léto, tentokrát v galerii CoCo v jižních Čechách. A právě probíhá výstava nominací na Czech Grand Designér v národním technickém muzeu, kde mám své nejnovější kusy."
Pomalu dopíjím čaj, zkoumavě prohlížím náhrdelník sestavený z pavích per, procházím fotografie jejích šperků a nechávám se prostupovat tvůrčí atmosférou, kterou ateliér i Simona vyzařuje. S chýlícím se večerem se loučím a těším se na další případné setkání s paní Simonou Kafkovou.
Děkuji za rozhovor i příjemnou návštěvu.
Květa Čulejová
