08.07. 2015
Nedívejme se jen „rovně“
Design v souvislostech
Když se podíváme na vývoj nábytku za posledních sto let, můžeme pozorovat podivuhodné změny v jeho tvarosloví. Samozřejmě, za sto let se vystřídá několik uměleckých stylů, které vždy na produktech zanechají svou stopu. Ale tohle nemám na mysli. Co mne zajímá, je technologický a materiálový vývoj. Nábytek začátku 20. století byl vyráběn po většině z masivního dřeva ruční řemeslnou prací. Dá se tedy označit jako produkt uměleckého řemesla.
Dnešní nábytek oba tyto pojmy postrádá, řemeslo se vytratilo a je nahrazeno industriální výrobou. Umění bylo vytlačeno vznikem designu, který kvalitu nábytku posouvá na pole ergonomie, ekonomie, technologických postupů a umění už je jenom malý dílčí aspekt. Zatímco umělecké řemeslo (a já nejsem jeho zastáncem) nechalo na produktu osobní stopu už i tím, že tvořitel a výrobce byla jedna ruka, vyzařují dnešní produkty anonymitu a jistou objektivnost, která spočívá i v tom, že designér – tvůrce a výrobce málokdy dosáhnou symbiózy, ale většinou bazírují na kompromisu.
Nábytek začátku 20. století, který byl vyráběn ručně, dovolil všechny možné tvary a křivky až do té doby, kdy se prosadila přímočará kotoučová pila, která rázem ovlivnila vzhled nábytku na rovné hranaté tvary. Zajímavé je, že i když přišly nové CNC frézky, které mají absolutní volnost pohybu, designéři ještě stále zůstávají u hranatého přímočarého myšlení. Podobně je to také s materiálem. Masivní dřevo, které umožňuje velké tvarosloví, se začalo vytrácet a bylo nahrazováno konglomeráty – dřevotřískou, MDF, lamináty, lamelami až po umělé náhražky a podobně. I tady je jasná redukce množství tvarosloví. Designéři, kteří upřednostňují organické formy, dávají přednost umělým hmotám.
Zatímco umělecký řemeslník vyráběl nábytek na přání zákazníka anebo na vlastní riziko, je dnešní proces v rozpadu do různých částí s různými zájmy, tedy prodeje, výroby a designu, čímž se potenciál kompromisu zvyšuje. Nábytek začátku 20. století byl často ovlivňován lokalitou, místním vkusem a výskytem dosažitelného materiálu. Dnešní produkty vznikají na základě globální přístupnosti k informacím, jsou stále více anonymní a nabývají univerzálních forem. V popisu této rozdílnosti by se dalo ještě dlouho pokračovat. Pokusil jsem se pojmenovat jen pár aspektů, které za poměrně krátkou dobu změnily naše myšlení a náš přístup k naší profesi.
Prosím, žádným slovem jsem nechtěl hodnotit, jenom jsem se pokusil naznačit, jak důležité je se nenechat unášet proudem, ale občas otočit oči o 180 stupňů a podívat se do sebe. Třeba pak vzniknou nové formy, které využijí všechny naše dnešní úžasné možnosti.
Prof. Dr. Ing. arch. Bořek Šípek
výtvarník, architekt, designér a vysokoškolský pedagog
Editorial časopisu Dřevařský magazín 6/2015
