15.07. 2022
Nejlepší si zaslouží kritický pohled
Design v souvislostech
Je zajímavé sledovat, o čem „designová“ média píší a čemu se vyhýbají. Bohužel mezi tím, čemu nevěnují pozornost, je mnoho důležitých témat. Důvody jsou však nasnadě. Praxe designu se zaběhala v určitých zvycích, které jsou dnes už hodně překonané, konzervativní a přes všechny řeči o inovacích nejdou a nejdou změnit. Problém se možná točí kolem slova „trendy“. Upoutává na nové styly tak intenzívně, že si přitom neuvědomujeme, nakolik jsou povrchní či hlubší. Důležitých témat, kterým se média zaměřená na tzv. „hurá design“ vyhýbají, je více. Já jsem se zaměřila na výuku designérů. Chybí jí leccos a období závěru školního roku, kdy se vystavují studentské práce, je proto příležitostí ke kritickému zamyšlení.
Navštívila jsem výstavu studentských prací Umprum v technologickém centru v pražské Mikulandské ulici. Každý, kdo tam byl, si mohl potvrdit, že umprumáci patří bezesporu k nápaditým a výtvarně talentovaným. A protože jsou tradičně vnímáni u nás jako nejlepší, jistě si zaslouží větší pozornost kritiky. Ale takové, která si všímá nejen estetiky, ale i všech dalších důležitých vlastností a také komentářů prací vytvořených ze slov, jež si často dělají ambice na odborný text. A tady existuje problém, který stojí za trvalou pozornost kritiky. Jak hodnotit mimoestetické vlastnosti studentských návrhů. Kritika by si měla dát pozor (a bohužel nedává), aby přejala povrchní, neodborné, testy nepodložené komentování, kterým studenti své práce doprovázejí. Oni za to nemohou, jsou mladí, nezkušení a uvedená praxe je dlouholetým konzervativním zvykem většiny uměleckých škol. Možná by to samé někdo mohl říci o kritice. Ale kritiku má psát zralý, zkušený autor, který není placen za estetické tvarování ani za jeho obdiv.
Jako konkrétní příklad uvedu nedostatečnou pozornost uživatelským vlastnostem designových produktů. V dlouhé tradici designu nebylo se jim zvykem příliš věnovat. A novější trend „uživatelsky přátelského designu“ zapůsobil bohužel kontraverzně. Namísto toho, aby hledal pomoc v rozvinutých vědních oborech opírajících se o medicínu a psychologii, rozhodl se dát do zjednodušených povrchních služeb marketinku a vše řeší jen naivními komerčními zákaznickými průzkumy.
Je příznačné, že nepozornost uživatelským kvalitám stvrzuje nejen způsob neodborných komentářů studentských prací, ale i způsob jejich vystavování. Každý produkt na výstavě by měl být propojen s lidskou postavou v poloze uživatelky. Když ne prostřednictvím modelu, tak alespoň vizualizace. Děje se tak jen v minimu případů. Přitom třeba právě módní tvůrci dobře vědí, že předvádět oděvy na ramínku nefunguje. Módní fotografie i přehlídky mají svou sílu. Toho už si tolik nejsou vědomi ostatní designéři, kteří lidskou postavu na propagační fotografii považují jen za dekorativní oživení.
Budeme se proto těšit, že až VŠUP dospěje do vyššího vývojového stádia, bude výstava studentských prací přehlídkou přesvědčivých interakcí designu a lidského těla. Odborná kritika si ale musí začít pořádně všímat i ověřitelných vlastností produktů a odbornosti textů komentářů vztahujících k souvisejícím vědním oborům – ekonomiky, ekologie, ergonomie a samozřejmě všech inženýrských témat, která pracují s tvrdými daty, jež nelze marketinkově ohýbat.
Bohuslava Nekolná
