22.02. 2020
Ohlédnutí za Zimní sklizní 2020 na FUD UJEP
Recenze
Fakulta umění a designu v Ústí nad Labem druhý únorový víkend otevřela své brány široké veřejnosti. V rámci komentovaných prohlídek bylo možné si projít šestnáct ateliérů, které nabídly to nejaktuálnější z mladé umělecké scény a designu. Klíčovým symbolem letošní zimní sklizně by mohl být přesah či vzájemné mezioborové křížení a spolupráce. Klauzurní zadání jednotlivých ateliérů často kombinovaly různá média a umělecké přístupy. Snad nejvíce se to projevilo v Ateliéru skla pod vedením designéra Marcela Mochala. Studenti si vybrali svůj oblíbený videoklip a reagovali na jeho zvuk, vizuální podobu i na konkrétní slovní obraty interpretů. Výstupem mohl být objekt, produkt či instalace. Veřejnostmohla vidět masivní provokující šperky pro rappery symbolizující moc a vznešené postavení, abstraktní videoklip založený na tvarování a tekutosti odrážející fantasy příběh či sklenice, poháry a misky porostlé barevnými vlasy, vhodné jako zajímavý vtipný doplněk do interiéru. Jaké jsou naše stopy či otisky, které za sebou po celý život zanecháváme a jakou mají pro nás hodnotu? Klauzurní téma s názvem Beze stopy zpracovával Ateliér přírodních materiálů. Ve dvou místnostech mohli návštěvníci pozorovat velmi propracované díla, dotýkající se současného problému našeho sledování přes Google maps reflektující psychické i fyzické rány člověka, z nichž si některé neseme stále sebou, a v neposlední řadě i objekty upozorňující na pomíjivost lidského života.
Na dvou úkolech v zimním semestru pracoval Ateliér designu keramiky. Prvním je návrh na baristický set na espresso kávu (šálek na espresso, lungo, capuccino, mlékovku, podšálek, případně cukřenku). Automatickou součástí byly skici, výkresová dokumentace a vizualizace. Cílem byla jednoduchost a čistota tvaru. Druhým úkolem byla tvorba interiérového keramického/porcelánového objektu. Společným rysem všech děl byla dynamika a živost. Studenti zpracovávali čsto téma jako lidské vnímání, hluboké vnitřní vzpomínky a vlastní zkušenost. Předcházela jim kolektivní práce na historické rešerši o interiérovém objektu v Československu od druhé světové války až po současnost. První ročník bakalářského studia v Ateliéru grafického designu I již tradičně vytvářel poštovní známky pro Letní olympiádu v Tokiu 2020. Námětem byl přímo letní olympijský sport, respektive sportovec či sportovkyně. Dále byly navrženy koncepční známky reflektující nárůst finanční hodnoty A, E a Z. Další zadání – Smart - se zaměřilo na intervence do veřejného prostoru v rámci mezifakultního projektu. Posluchači vytvořili týmy a věnovali se koncepcím strategií komunikace pro stavby průmyslového dědictví ústecko -chomutovské aglomerace. Studenti si vytipovali budovu, navrhli její případnou rehabilitaci (animaci), včetně fotodokumentace a vizuální komunikace projektu. Diváci mohli vidět nápady pro areál loděnice na Střekově v Ústí nad Labem, pro průmyslový vodovod z Dolních Zálezel do Ledvic a další. Čtvrtý ročník se zabýval historickým písmem ve formě knižní edice. Písma byla prezentována v dobovém i současném kontextu.
V rámci vytvořených týmů Ateliér grafického designu II řešil náročný návrh nového a následně realizovatelného orientačního systému budovy Fakulty umění a designu. Jenže zabloudit můžeme i s navigací. Důraz se proto kladl na jednoduchost, účelnost a v neposlední řadě i na estetický zážitek z grafického zpracování. V projektu se řešila podoba hlavního rozcestníku, velikost a umístění systému, značení jednotlivých místností pomocí piktogramů i přibližný rozpočet realizace. Prezentace probíhala pomocí maket v poměru 1:1. Ateliér vizuálního designu se zabýval reklamou či crowfundingovou kampaní pro projekty inspirované papíry od společnosti Fredrigoni vytvořené v průběhu zimního semestru. Na základě osobního dotazníku vznikly šperky na míru nesoucí identitu budoucího zákazníka nebo scrapbook dárková sada plnící funkci fotoalba, přání i samotného obalu, do kterého se dárek vkládá. S firmou Netex působící v Děčíně spolupracoval Ateliér designu interiéru. Cílem bylo zhodnotit a využít odpadový materiál z výroby filcu a plsti. Z menších i větších kusů textilie vytvořili studenti podsedáky, stínidla, botníky nebo akustické paravány. Kromě bytových doplňků se však objevily i návrhy na multifunkční podkolení chrániče pro koně či komfortnější kšíry pro psy. V Ateliéru oděvního a textilního designu návrháře Jana C. Löbla se opětovně klauzurn zadání losovalo z klobouku. Na papírkách se objevily témata jako Memfis, Robot, Dlouhý, Široký a Bystrozraký nebo 1836. První ročník musel ve svých modelech zhmotnit kontrast v bílé. Za pozornost jistě stály bělostné šaty inspirované pěnou od umělkyně studující reklamní fotografii, která je v současné době v ateliéru na stáži, a tudíž její přístup je k módě značně odlišný. Na výstavě se však objevily i objekty na pomezí uměleckého předmětu a oděvu. Kožené fantaskní masky vynikaly především svým vynikajícím řemeslným zpracováním. Ateliér produktového designu představil na letošní výstavě dřevěné dětské hračky inspirované hmyzem z brazilských pralesů v Amazonii, židle a porcelánové čajové servisy. Keramika se stala pro studenty velkou výzvou, ale výsledné sety opírající se o tvar oválu či uplatňující symbol QR kódu dostaly kvalitní a nevšední formu. Obdobně jako u předchozího ateliéru jsme i zde mohli najít přesah k volnějšímu umění, kdy výsledný sedací nábytek s andělskými křídly působil i jako socha v exteriéru.
Andrea Vaňourková
Foto: Jiří Dvořák, Jesika Stantejská, Filip Švácha
