20.02. 2017
Pavel Mrňous_Rozhovor v rámci Národní ceny za studentský design 2016
rozhovory
Pavel Mrňous z Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně získal za knihu Zazie skutečně v metru ocenění Dobrý studentský design.
Pavle, proč zrovna Zazie (hrdinka románu francouzského autora R. Queneaua)?
To bylo tak. Původně to měla být knížka o pařížském metru, trochu encyklopedického ražení, ale najednou z toho začínal být příběh a protože se Zazie to onehdy byla láska na první přečtení, neodolal jsem a dopřál jí toho metra více, než v původní knížce, kde kvůli stávce není žádné. Tedy abych byl přesný, v posledním českém vydání jsou dvě kapitoly, které se nedostaly do konečné verze knihy a tam se Zazie do metra dostane. Právě tyto kapitoly mě namlsaly a z jedné z nich jsem ve svém příběhu vyšel a dále ho rozvinul. Je to taková fan fiction, která vzdává hold Raymondu Queneauovi a jeho světům.
Do Národní ceny za studentský design ses přihlásil již v roce 2014, kam ses po tvůrčí stránce od té doby posunul?
Přiznám se, že jsem si tentokrát coby student kombinovaného studia připadal mezi o dost mladšími kolegy poněkud nepatřičně, na druhou stranu jsem se ve srovnání s bakalářkou při práci na Zazie jako student cítil určitě více. Přesedlal jsem na ilustraci, se kterou jsem do té doby jen koketoval, a tak jsem bojoval s mnoha pro mě novými problémy. Hodně jsem se toho učil docela od začátku. Naštěstí jsem měl výtečnou vedoucí (talentovanou slovenskou ilustrátorku Danielu Olejníkovou), takže ten boj dobře dopadl.
V knize se střetává ilustrace a grafický design. Jakým způsobem dochází k propojování těchto dvou oblastí ve Tvém projektu?
Pokud jde o grafickou úpravu, tam jsem se držel poměrně zkrátka a text má povětšinou pevně vyhrazené místo. Je to spíše tak, že k samotné ilustraci přistupuji jako grafický designer. Mojí snahou bylo vytvořit ilustrovaný svět plný barevných ploch, výrazných obrysových linek a typografie, tedy podobný světu grafického designu. Důsledně se vyhýbám perspektivě a vznik jednotlivých ilustrací se tak proměnil v téměř nekonečnou hru. Tenhle způsob práce mě baví, protože i hotovou ilustraci můžu od základu úplně jinak poskládat, podobně jako když navrhuji třeba plakát.
Čemu se nyní ve své tvorbě věnuješ?
Těžiště mé práce se trochu posunulo právě směrem k ilustraci, snažím se ale dál učit, protože mám pocit, že jsem stále na začátku. Klasický ilustrátor ze mě asi nebude, navíc by mi grafický design přeci jen chyběl, ale rád bych to měl třeba půl na půl. Trpím takovou trochu tvůrčí schizofrenií, na jedné straně barevný svět ilustrace, plný rozličných tvarů a na druhé minimalistický grafický design, často přísná geometrie vystačující si s černou a bílou… dlouho jsem měl pocit, že se jen neumím rozhodnout, kudy se vydat, ale teď zjišťuji, že mě to takto vlastně baví.
Jak hodnotíš své umístění v Národní ceně za studentský design 2016?
Je to příjemná zpětná vazba, díky které si řeknete, že to mělo smysl. Pochvala od zkušených lidí z oboru je vždycky ku prospěchu, dodá vám víru, že výsledek za něco stojí a namotivuje vás do další práce.
Děkuji za rozhovor.
Kateřina Kostková
Více informací na: http://www.studentskydesign.cz/cs/2016/winner
