23.01. 2010
Poválečný sektor – oblíbený i zatracovaný Universal
Historie a osobnosti
„Pro každý pokoj, pro každý účel, pro dnešní i příští generaci je nejvhodnější stavebnicový nábytek Universal“. Tento nábytkový systém „pro každou generaci, podle přání a potřeby, pro každý byt“ ovládl český trh s nábytkem na téměř tři desetiletí a stal se nejrozšířenějším poválečným sektorem. Vstoupil do života v roce 1971, jeho výroba byla ukončena na sklonku devadesátých let.
Sektorový nábytek řady U–101, všeobecně známý pod názvem Universal, nahradil na počátku sedmdesátých let rozměrný, poněkud neskladný a těžkopádný nábytek U–100. Universal se vyznačoval modernějším designem a měl být levný. Propagační materiály vyzdvihovaly jeho variabilnost a univerzálnost: byl určen především k zařizování obývacích, dětských a studentských pokojů, ale našel uplatnění i v kancelářích a pracovnách. V dobách největšího rozšíření Universalu jím byly vybaveny ředitelny, školy, nemocnice, čekárny i další veřejné prostory; autor návrhu Jindřich Halabala mohl být s životem svého dítka maximálně spokojen.
Universal se stal nejúspěšnějším a nejdéle vyráběným modelem UP závodů Rousínov. Tento podnik, který se vydělil z bývalých brněnských UP závodů (název užíván od roku 1953) a od roku 1958 patřil stejně jako další výrobci nábytku do Sdružení podniků nábytkářského průmyslu, měl výrobu sektorového nábytku mezi svými úkoly na předním místě. V souladu s celorepublikovým vývojem směřujícím k zvyšování produkce nábytku za předpokladu modernizace technologií a strojového vybavení UP závody Rousínov zavedly ve svých provozovnách nové stroje a výrobní linky, zaměřily se na nové materiály (dřevotřískové, dřevovláknité a voštinové desky) a v roce 1972 otevřely závod, který tehdy patřil k nejmodernějším v Evropě. Počátky výroby řady U–101 se vážou k zahájení provozu tohoto nového závodu.
Universal, vyráběný ve čtyřech sestavách (dva obývací pokoje, ložnice a studentský pokoj), obsahoval otevřené, prosklené a uzavřené díly a dílcové prvky, z nichž bylo možné sestavit pracovní místa různého tvaru a velikosti, dále desky na obložení stěn a drobné doplňky (poličky, zásuvku soklu apod.). Měl devadesát skříňkových a doplňkových elementů, později „pouze“ čtyřicet skříňkových a třicet dva doplňkových dílů, umožňoval však velké množství kombinací: „daly se jím zařídit vstupní haly a předsíně, pracovní kouty pro domácí a zájmové práce, obývací a dětské pokoje, ložnice, pracovny, kanceláře, zasedací místnosti“.
V nabídce byly tři funkční celky: Bloky, které obsahovaly velké úložné prostory, Super v tmavém provedení, zamýšlený pro obývací pokoje, a světlý Popular, určený k universálnímu uplatnění. Od jiných nábytkových řad se Universal na první pohled odlišoval povrchovou úpravou – výraznou arodýhou lami–limba.V průběhu sedmadvaceti let výroby systém doznal řady úprav: Universal 84 například přinesl změněnou skladbu – málo používané typy byly vynechány a řada doplněna typy novými. Nejvýraznějším prvkem inovovaného systému bylo zavedení skříněk s rámovými dveřmi se skleněnou a dřevěnou výplní a několika druhů úchytek. V době vzniku byla řada U–101 srovnatelná s evropskou produkcí, změny iniciované ponejvíce výrobními úsporami však nakonec přispěly k celkovému snížení kvality nábytku.
Můžeme-li považovat za nejdéle vyráběný a nejrozšířenější český sektorový nábytek poválečné doby Universal, pak jedním z nejkultivovanějších co do tvaru, detailů i použitého materiálu byla bezesporu sestava Oslava podle návrhu Jaroslava Šmídka. Před pohledem přísného kritika by však obstály i další systémy stavebnicového nábytku a „stěn“.
Výrobu sektorového nábytku postupně provázela sílící úsporná opatření. V jejich důsledku začaly být používány levnější materiály, méně kvalitní kování či úchytky. Přírodní dýha s krásnou abstraktní kresbou byla nahrazena povrchy, které sice byly levnější, ale neměly tak velkou životnost. Přesnost a pečlivost provedení, kterou dodnes obdivujeme u meziválečných výrobků např. značky UP, jako by vzala za své…Také původní záměr a význam skladebnosti byl nakonec – snad z nepochopení – potlačen. „Sektor rozbil úložné prostory na množství poměrně malých skříněk a rozložil je po celém bytě. Byty byly obestavěny kolem dokola množstvím skříněk a skříní….“ Slova Jindřicha Chaloupeckého, která pronesl v roce 1962 na konferenci vývojových pracovníků nábytkářských družstev, přesně vystihují podstatu problému, provázejícího vývoj skříňového sektorového nábytku.
PhDr. Dagmar Koudelková
Foto: archiv autorky
Převzato z časopisu Stolařský magazín 12/2009
www.stolmag.com
