02.09. 2017
Pracovní deska, na které můžete krájet, klepat, drtit i vařit
Novinky
Přibližování pracovní a jídelní plochy k sobě je jeden z trendů v současných kuchyních. Jeho cílem je vytvořit z kuchyně centrum komunikace a prostor pro společné vaření a konzumaci. Jídelní stoly jsou přisazovány ke kuchyňskému ostrůvku anebo kuchyňský ostrůvek slouží k práci i ke stolování, aby jídlo mohlo být servírováno z varné plochy co nejkratší cestou přímo na talíř. Na jednom místě se tak za přítomnosti a při vzájemné komunikaci členů rodiny či přátel mohou odehrávat všechny činnosti od přípravy surovin přes vaření až po konzumaci připravených pokrmů. To ovšem klade poněkud jiné požadavky na technické a ergonomické řešení kuchyně, než je tomu u kuchyně v „tradičním“ pojetí.
Zmínili jsme dvě možnosti řešení společného pracovního a komunikačního prostoru. Třetí možností, respektive alternativou je tak trochu návrat do „nedávné“ historie, kdy kuchyňský ostrůvek nahradíme jedním velkým stolem, který slouží jak přípravě jídla, tak ke stolování. A může sloužit i k vaření.
Klasické řešení s varnou zónou
Vraťme se ale k prvním dvěma variantám, respektive k pracovnímu ostrůvku. Jeho plocha bývá obvykle rozdělena do několika pracovních zón, přičemž zónu vaření tvoří varná deska. Z bezpečnostních důvodů, a to zejména v rodinách s malými dětmi, lze doporučit indukční vařič, u kterého se plocha varné desky primárně nezahřívá. Vychází to z jeho principu, kdy cívka z měděného drátu je napájena velkým střídavým elektrickým proudem, a tím v ní vzniká magnetické pole. Působením magnetického pole na elektricky vodivé feromagnetické dno nádoby se v nádobě indukují vířivé proudy, které se díky elektrickému odporu nádoby mění na teplo. Soustava cívka-nádoba se tak chová podobně jako transformátor. Na rozdíl od ostatních typů vařičů tak teplo nevydává samotný vařič, ale vzniká přímo v nádobě. To znamená, že se plocha nezahřívá, pokud na vařiči není nádoba, i když je vařič zapnutý. A i když se plocha vařiče sekundárně ohřívá od nádoby, jedná se o relativně nízkou teplotu a výrazně se tak snižuje riziko popálení nebo připálení jídla. Aby se povrch varné desky primárně nezahříval, musí být z nevodivého a nemagnetického materiálu. Kvůli co nejvyšší účinnosti indukce musí zároveň být co nejtenčí, aby dno nádoby bylo co nejblíže k cívce. Obvykle se používá sklokeramika.
Další známou výhodou indukčního vařiče je snadné čistění, neboť povrch sklokeramické desky je celistvý, plochý a hladký nezávisle na tom, kolik indukčních zón je pod ní umístěno – a jak již bylo zmíněno, jídlo se na ní díky nízké teplotě nepřipaluje.
Multifunkční plocha
Novinkou v této oblasti je tzv. skrytá indukce, poskytující všechny výhody indukčního vaření, avšak nabízející zcela jiné designové pojetí kuchyně. Z pracovní plochy mizí klasická varná deska a obě zóny – přípravná a varná – opticky splývají v jeden pracovní prostor. Samozřejmě zóna vaření je přesně vymezena zabudovanými indukčními jednotkami, ale pokud zrovna nevaříme, může být celá plocha desky využita k přípravě surovin či jiné činnosti včetně stolování.
Varné indukční jednotky jsou umístěny pod čtyřvrstvou porcelán-keramickou pracovní deskou tloušťky 15 mm, která obsahuje i vrstvu z tenkého hliníkového plechu. Hliníková vrstva není magnetická, tudíž se působením indukce neohřívá, ale díky tomu, že dobře vede teplo, pomáhá rozptýlit zbytkové teplo přenášené do desky z varné nádoby. To snižuje tepelné pnutí v desce.
Dotykové ovládání vařiče je rovněž integrované v desce a na povrchu je dobře identifikovatelné formou nenápadných grafických značek. Jeho součástí je i číslicový ukazatel stupně výkonu, vsazený do otvoru, který je z horní strany uzavřený akrylátovou zátkou.
Výrobce porcelán-keramických desek jako jejich hlavní výhody uvádí zejména odolnost proti vzniku skvrn, poškrábání, nárazu, vysoké teplotě a snadné udržování v čistotě díky neporéznosti povrchu. V praxi to znamená, že veškeré suroviny můžeme připravovat přímo na pracovní ploše – a to i v místě varné jednotky – včetně krájení, naklepávání, drcení apod. bez nutnosti používání prkének. Celou plochu pak jednoduše umyjeme a můžeme používat k dalším činnostem.
Jako univerzální kuchyňské pracoviště tak můžeme použít i jídelní stůl. Tato varianta se nabízí například jako alternativní řešení kuchyní s malou plochou, kde není dostatek prostoru pro umístění kuchyňského ostrůvku. Stůl s porcelán-keramickou deskou a se zabudovanými indukčními jednotkami může sloužit k přípravě surovin, k vaření i k plnohodnotnému stolování. Během stolování mohou být varná místa využívána k udržování požadované teploty hotových pokrmů.
U tohoto řešení je ale třeba mít na paměti, že indukční jednotky vyžadují přívod elektrické energie. S touto skutečností je třeba počítat již ve fázi stavby nebo rekonstrukce bytu a také při navrhování, respektive výrobě stolu. Jako optimální řešení se stejně jako u ostrůvků nabízí podlahový přívod. U stolu například k vedení kabelu můžeme využít nohu. Stůl je v takovém případě nutné řešit buď jako fixní s omezenou nebo žádnou možností manipulace, anebo připojení vyřešit flexibilně.
Radomír Čapka
Převzato z časopisu Dřevařský magazín 3/2017
Foto: archiv autora
