27.02. 2009
Prisunic – Krásné za cenu ošklivého
Historie a osobnosti
Výrobek od zboží dělí vzdálenost z továrny do obchodu. Zboží od kultovního předmětu dělí vzdálenost mezi odchodem a muzeem (F. Jolland-Kneebone: Design carrefour des arts, Flammarion 2003).
Při troše nadsázky se dá říct, že se vkus spotřebitelů pohybuje po křivkách podobných sinusoidě s hledáním soustavných zdrojů inspirace v minulosti. Od šedesátých let nás dělí téměř půl století, ale stále je to doba, která nám má co říci. Pro západoevropskou kulturu nepoznamenanou socialistickou ideologií je to období bouřlivého vývoje plastu, teenagerů, rozvoje konfekce, publicity v ulicích, umění pro všechny - pop artu, ale zejména expanze obchodních domů, které zpřístupnily širokým masám zboží vysoké kvality. K takovým patří IKEA, ve Velké Británii Habitat, ve Francii pak obchodní řetězec Prisunic. Ten už do svého názvu zakomponoval obchodní strategii - nabídnout zboží pro každodenní potřebu za jedinečnou cenu a před 40 lety zavedl revoluční způsob distribuce nábytku - zásilkový prodej podle katalogu.
Pařížská galerie VIA v říjnu 2008 oslavila 40. výročí vydání prvního katalogu zásilkového prodeje Prisunic uspořádáním výstavy „Prisunic & design - jedinečné dobrodružství". Jde skutečně o dobrodružství, pilotní projekt, který v roce 1968 zpřístupnil širokým masám nábytek špičkového designu. Katalog zásilkového prodeje je svědkem kulturního hnutí ve Francii v roce 1968 a předobrazem zrodu termínu „první zařizování" nábytkem přístupným všem.
Výstava zahrnuje 60 objektů vybavení domácnosti připomínajícím bouřlivé období, kdy mladá generace požadující hluboké společenské změny rezolutně odmítla veškeré platné kódy (situace se vyhrotila pařížskou květnovou studentskou revolucí). Hlavním heslem doby je inovace, nové zdroje inspirace - domácí i zahraniční, nové materiály a technologie. Veškerá pole kreativity jsou nakloněna k přehodnocení rámce každodenního života a hledání nových směrů a konceptů.
Poprvé dochází v této oblasti ke spolupráci s designéry, jejichž kompetenci potvrdí teprve budoucnost. Jejich jména budou navždy spojena s novou formou distribuce v oblasti bytového interiéru - zásilkovým prodejem. Dochází ke kompletnímu odklonu od předchozích schémat a využití všech nových zdrojů materiálních a technologických pro nové pojetí zařizování interiéru, ať už jde o použití skleněných vláken, plastů, polyuretanových pěn, použití živých barev, tepelné formování, nebo tvarování vzduchem.
Exponáty výstavy jsou zapůjčeny z muzeí a soukromých sbírek, případně znova vyrobeny. Působivým grafickým doplňkem jsou velkoplošné fotografie z katalogů. Výstava ve scénografii Yvese Gradeleta připomíná mimořádný význam této zkušenosti a přenáší návštěvníka do období konce 60. let, do doby tak mimořádně významné pro design ve službách průměrné domácnosti. Znova vyvolává otázku aktuálnosti demokratizace designu v oblasti bytového interiéru.
Z historie firmy Prisunic
Polovina 19. století vyvolává v duchu rozvoje průmyslové výroby potřebu vzniku velkých obchodních domů. V Paříži patří k prvním firma Les Grands magasins s ateliérem dekorace. V roce 1912 otevírá společnost Le Printemps dům Primavera a společně s domy Pomone a Maîtrise představuje na pařížské Mezinárodní výstavě dekorativních umění v roce 1925 francouzskou tradici a luxus.
Revoluční událostí roku 1931 je otevření domu Le Printemps podle vzoru amerických „prodejen zboží za jednotnou cenu". Produkty jsou zde seřazeny podle ceny a nabízeny bez aranžmá, potraviny se prodávávají vedle domácích potřeb. Dům je symbolicky pokřtěn na Prisunic. Je nasměrován na širokou klientelu domácností s malým rozpočtem. V roce 1939 již existuje síť 60 obchodních jednotek. Stanou se pilířem nové obchodní strategie spočívající v příznivé ceně a odpovídající estetice.
Po ukončení 2. světové války se francouzská společnost obrací ke konzumnímu způsobu, nastupuje generace baby-boomu. Staví se nové byty, rozvíjí se konfekční způsob výroby oděvů. Prisunic v roce 1954 udělá první experiment: zavede samoobslužný prodej. Je zde patrná inspirace americkým supermarketem a systémem prezentace v regálech zviditelňující produkt v duchu hesla Raymonda Loewyho: „ošklivost se špatně prodává".
V roce 1957 zakládá v Prisunicu Denisse Fayolle první studio stylu a publicity. Je to riskantní počin. Svým způsobem na sebe bere starosti svých konzumentů. Jednoduše je musí respektovat a poskytnout jim krásu za cenu ošklivého. V roce 1960 se studio rozrůstá o oddělení publicity, public relations, obalové techniky a průmyslové estetiky. Obaly se modernizují, organizace prodejních kolekcí je racionálnější a funkčnější, zařízení obchodních domů podporuje a zjednodušuje prodej. V teamu pracuje 13 designérů, 10 kreslířů, fotograf, 2 redaktorky, zakládají se 2 ateliéry výroby. K Denise Fayolle se připojuje Andrée Putman, přicházejí další fotografové a grafici. Prisunic je „in". Investuje do nových materiálů: plastů, pěn, barev a grafiky ve stylu pop art. Úspěch na sebe nenechá dlouho čekat. Prisunic je právě tím lidovým zařízením, které nabízí širokým masám zboží vysoké kvality.
V roce 1967 má tehdejší šéf oddělení bytových doplňků Prisunic a pozdější generální ředitel společnosti Habitat International Francis Bruguière intuici, že je třeba obohatit kolekci Prisunicu také o nábytek. Vytváří pracovní team grafiků, obchodníků a marketingových odborníků. Angažuje skvělé designéry, jako Marc Held, Gae Aulenti, Terence Conran, Marc Vaidis, Daniele Quarante či Jean-Pierre Garrault. Výsledkem jejich činnosti je demontovatelný nábytek pro širokou cílovou skupinu. Některé produkty se později ocitnou v rukou celebrit: koberec navržený Olivierem Mourgue si koupí Jeanne Moreau, postel Marca Helda vlastní módní guru Karl Lagerfeld.
Katalog má čtvercový formát. Nabízí objekty pro všechny, ze světa „chic et pas cher" - (elegantní, ale ne drahý). Jeho první vydání v roce 1968 je předzvěstí vstupu společností Habitat (1973) a IKEA (1981) na francouzskou půdu Francie. Současně dochází ke vzniku prvních komerčních center (Parly II v roce 1969 a Vélizy 1972).
V roce 1970 má Prisunic již 348 domů a dalších 48 v zahraničí včetně Afriky a zámoří. Nabízí výrobky pro široký okruh spotřebitelů, potraviny, kvalitní konfekci, domácí potřeby, nábytek posílá na dobírku. Cílem je poskytnout komplexní inovace vybavení domácnosti na základě jednoduchého hesla: styl+kvalita+cena.
Historie Prisunic se uzavírá v roce 1977 a zanechává za sebou vzpomínku na mimořádné období rozvoje designu. V roce 1997 je společnost ovládnuta skupinou Galeries Lafayette.
Smyslem výstavy není jen ohlédnutí za touto epochou, tak mimořádnou pro francouzský design a výhodnou pro spotřebitele, ale připomenutí, že současný internetový prodej není v oblasti bytového interiéru až tak žhavou novinkou...
Ludvika Kanická
Zdroj: tiskový materiál galerie VIA
Převzato ze Stolařského magazínu 1/2009
www.stolmag.sk
