Design Cabinet CZ

30.01. 2023

Projekt profesora Kováře po sedmdesáti letech realizován na Vysoké škole uměleckoprůmyslové

Ergonomie

Během minulého roku se podařilo společnými silami pedagogů, zaměstnanců a studentů UMPRUM pracovat v Mikulandské ulici na vytváření výukové laboratoře ergonomie designu. Málokdo si už dnes vzpomene, že laboratoř chtěl založit již v 60. létech 20. století ve Zlíně designér profesor Zdeněk Kovář. Měl představu, že by sloužila nejen výuce, ale také výzkumu, který by patřičně povýšil úroveň zlínského pracoviště Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Konzervativní pražské vedení mu to však nepovolilo. Vinou toho si nemohli studenti objektivně ověřovat funkční vlastnosti svých projektů. K vybudování zlínské laboratoře pak měl v 90. létech nakročeno Kovářův blízký spolupracovník a přítel PhDr. Ing. Podškubka. Podařilo se mu však vytvořit jen první fázi – kabinet odborné literatury a drobných učebních pomůcek. Ten málem při ukončení činnosti VŠUP ve Zlíně podlehl zkáze, ale zásluhou Jiřího Pelcla a Tomáše Fassatiho se jej podařilo zachránit a uložit v benešovském muzeu designu.

První etapa práce na budování laboratoře designu byla v prosinci 2022 ukončena právě převezením zachráněného fondu do technologického centra v Mikulandské ulici. Je to možné vnímat jako symbolické vyvrcholení někdejších snah slavného profesora. Co budou mít pedagogové a studenti designu i architektury v laboratoři k dispozici?

Základem každé výukové laboratoře musejí být ukázkové produkty, na kterých lze prezentovat funkčnost a měřit kvality (například židle, hygienické pomůcky, svítidla, drobné předměty). Těch byl pořízen základní soubor, který se bude postupně rozšiřovat nákupy i dary. Mimořádného rozsahu, jaký byl k dispozici v dnes již zlikvidované muzejní laboratoři v Benešově, však nebude možné z prostorových důvodů dosáhnout.

Součástí vybavení jsou také pomůcky, které umožňují ověřovat kvality lidského těla a jeho interakci. Jde například o vahadlo, autotrakční lehátko, ergometr, vibrační masážní stroj ad.

Nezbytná je samozřejmě měřící technika, která posunuje tradiční subjektivní posuzování známé z hodnotitelských komisí do reálné objektivní roviny. Jde o širokou škálu přístrojů měřících rozměrové, silové, tepelné, světelné, akustické, barevné, mikroklimatické a další hodnoty.

K dispozici je příruční knihovna odborné literatury související se znalostí lidského těla a jeho interakce. Základní fond pochází ze Zlína, doplněn bude darem rozsáhlé kolekce dalších knih. Součástí knihovny je také archív studentského výzkumu katedry designu, který je pro výuku velmi poučný.

Dnešní přirozenou součástí laboratoří je pro ergonomii specializovaný software, který UMPRUM nyní pořídila jako jedna z prvních českých škol. Umožňuje modelování rozměrové a silové problematiky a částečně také možností zrakového vnímání. V sousedící počítačové učebně, která je podle průzkumu jako jedna z mála u nás vybavena ergonomickými prvky, jsou k dispozici například klávesnice, myši, židle s nastavením výšky sedáku ve vztahu k rovině pracovní desky apod. Je skutečně s podivem, že počítačová pracoviště se přes velký rozvoj ergonomie u nás s velkou mírou lhostejnosti projektují zcela neergonomicky.

Původně měla laboratoř sousedit s knihovnou materiálů, pro kterou mohla vykonávat také různá testování. Nepodařilo se však sladit partnerský vztah nekomerční instituce s komerční, a tak byla v laboratoři založena malá vzorkovna materiálů, která bude postupně rozšiřována zejména o klasické typy.

Pro nově vzniklou laboratoř budou nesmírně užitečné odborné styky s dalšími pracovišti. Již dnes má odborné vazby na vědeckou společnost pro ergonomii, strojní fakultu ČVUT, laboratoř sportovní medicíny FTVS UK Praha, oddělení designu Národního technického muzea, nebo do zahraničí na BCD LAB Fakulty architektury STU Bratislava a International Institute fot Information Design Wien.

Nesmírně užitečné je, že odborný garant výuky ergonomie, pedagog Vysoké školy uměleckoprůmyslové Tomáš Fassati, vydal v minulém roce rozsáhlou publikaci k laboratorní výuce, která usnadní studentům vnímání této zatím nepříliš běžné, progresívní práce (Fassati, Tomáš: Laboratoř ergonomie, ČVUT, Praha, 2022, 450 s.).

Od téhož autora vyšel v odborném periodiku Designum (č. 4, 2022) přehledný článek o historii evropských výukových laboratoří ergonomie, kde je nové pracoviště VŠUP již také zmíněno. Na českých uměleckých školách zatím nemá obdoby, takže je předpoklad o možnost jeho využití studentů různých akademií. Nedobrou shodou okolností totiž příkladné laboratoře ergonomie na ČVUT nepřežily svého zakladatele Ing. Chundelu a v pražském Výzkumném ústavu bezpečnosti práce tvoří dnes „human factors“ jen občasný prvek činnosti. UMPRUM se proto může vrátit k úspěšné historii, kdy byla jedním z předních odborných pracovišť této vědy zajišťující u nás uživatelsky přátelský design.