14.06. 2020

Projektil 33

Recenze

novinka Nakladatelství Umprum

Nová publikace Projektil 33 představuje zajímavým způsobem pohled na architekturu 11 architektonických realizací ateliéru Projektil architekti, a to prostřednictvím 11 fotografů, 11 umělců, 11 textů a 14 rozhovorů. Kniha Projektil 33 tak o architektuře promlouvá mnoha jazyky.

Na začátku několikaleté cesty za čtyřsetstránkovou publikací, která vyslala třiadvacet autorů za současnou architekturou po celé republice, stála otázka: „Jak by to vypadalo, kdyby tu budovu vyfotila Jarcovjáková?“ Jak by architektonickou realizaci viděl někdo, jehož přístup je slavně subjektivní, emotivní a zašpiněný životem? Koho nezajímají formálně dokonalé celky a jehož tvorba je protikladem fotografie architektury vyzdvihující stylizované objekty-sochy a přitom budící dojem racionálního odstupu a univerzální pravdy? „V časopisech a odborných publikacích se architektura většinou prezentuje krásnými fotografiemi bez lidí a bez života, jako prázdná scéna bez herců,“ vysvětluje motivace ateliéru Projektil architekti jeho člen Roman Brychta. V přesvědčení, že fotografie architektury potřebuje alternativu, která dokáže promlouvat nejen o objemech a diagonálách, ale o jejích uživatelích a tvůrcích, a ideálně o celé společnosti, se shodli s editorem a kurátorem Michalem Nanoru. „Předali jsme mu podklady všech našich realizací, Michal vybral 11 z nich, napsal k nim texty a vyzval 11 fotografů a 11 umělců. 11 x 3 = 33. Projektil 33.“ Nanoru volil ty, kteří se ve své tvorbě architekturou běžně nezabývají a společně směřovali k interpretaci architektury jako předpokladu určujícího život v blízkém i vzdálenějším okolí. Krom Libuše Jarcovjákové, která loni zazářila na světové fotografické scéně výstavou ve francouzském Arles, tak tři knihovny, školu, nábřeží nebo lesopark Projektilu dokumentovala módní fotografka z Londýna Hana Knížová, jedna z mezinárodně nejúspěšnějších soudobých galerijních umělkyň Eva Koťátková, nebo třeba fotograf a bubeník z pražské hardcorové kapely Václav Tvarůžka. Malíř Josef Bolf rekonstruoval vzpomínku na smíchovský ateliér Projektilu koláží fotografií a kreseb, Michal Pěchouček se v žižkovské Vozovně vrátil k malbě, košičtí pájkaři Jarmila Mitríková & Dávid Demjanovič nechali do brněnské Otevřené zahrady prohrabat gigantického krtka a Václav Jirásek si přivezl do kostela v Chrudimi tanečnice u tyče.

Fotografie, výtvarná díla a texty o stavbách vystavené v roce 2018 v Praze v Centru současného umění DOX od začátku směřovaly především do knižní podoby. V ní těsná setkání fotografií a dalších technik poskytují čtenářům ideální možnost zkoumat vedle sebe tendence různých typů komunikace. A třeba si ověřit, co považovali za tak samozřejmé, že o tom už ani neuvažovali. V knize se plasticky  profilují čtyři hlavy Projektilu – jejich pokora i smělost, askeze, demokracie, upřímnost a tolerance.

Kromě obhajoby architektury coby budování vztahů a prostoru pro nejrůznější uživatele nebo argumentu proti stavebním i mentálním bariérám se tak kniha ještě víc odhaluje jako hledání rovnováhy mezi dokumentem a interpretací, technologií a intuitivností, nebo profesionalitou a neupraveností.

 

Projektil architekti
Projektil založili v roce 2002 architekti Roman Brychta, Adam Halíř, Petr Lešek a stavební inženýr Ondřej Hofmeister. Ateliér se od začátku jednoznačně profiluje zájmem o veřejný prostor a společenskou a environmentální odpovědnost, náklonností k novým technologiím, otevřeností ke spolupráci na mnoha úrovních a v neposlední řadě výraznými barvami a velikostí a rezonancí svých realizací. Tou první se stalo v roce 2007 Centrum ekologických aktivit v Horce nad Moravou u Olomouce. Pod zemí z části skrytý půlměsíc tzv. Sluňákova získal Grand Prix architektů i Cenu ministra životního prostředí. Zásadní křižovatku pro ateliér znamenala následná realizace prostupného betonového X Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, které dostalo hlavní cenu Grand Prix architektů 2009 v kategorii novostavba. Třetím a zdaleka nejúspěšnějším projektem Projektilu byla Národní technická knihovna v Praze. Vítězný návrh architektonické soutěže z roku 2000 (ve spolupráci s architektem Václavem Králíčkem) se realizoval v roce 2009 a dnes je NTK se svým otevřeným parterem centrem života dejvického vysokoškolského kampusu. Projektil za ni obdržel Národní cenu za architekturu – Grand Prix architektů 2010, cenu Klubu za starou Prahou za novostavbu v historickém prostředí a Cenu Státního fondu životního prostředí 2009. Knihovna se objevila ve finálním výběru celosvětové soutěže The Great Indoors Award 2009 a ve finále evropské ceny za architekturu BigMat International Architecture Award 2013. NTK, stejně jako Sluňákov o dva roky dřív, také Česká komora architektů nominovala do soutěže nejlepších evropských realizací Mies van der Rohe Award. Úspěch Projektilu potvrdila další vítezství, ať už ve vyzvaných nebo veřejných soutěžích. Administrativní budova Poradenského centra nestátních a neziskových organizací Otevřená zahrada v Brně obdržela Cenu ministra životního prostředí a Cenu Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství ve spolupráci s Centrem pasivního domu v soutěži Stavba roku 2013. Kruhová budova základní školy v Líbeznicích získala nominaci na cenu Mies van de Rohe 2017. Revitalizace nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani se dostala do finále BigMat International Architecture Award 2015. Důraz na komplexnost a častá a důsledná spolupráce s designéry, výtvarníky a teoretiky současného umění už ve fázi návrhu vedla i k účasti Projektilu na rekonstrukci dvou významných uměleckých institucí v centru Prahy – Galerie Václava Špály a výstavního a debatního prostoru TranzitDisplay. Mezi novější práce patří Dům přírody Litovelského Pomoraví v Horce nad Moravou, přeměna bývalého soudu ve Vysokém Mýtě na Muzeum českého karosářství, oživení lesoparku Belveder v Praze-Zbraslavi nebo pobočka Městské knihovny a kulturní centrum Vozovna v Praze 3. V současnosti Projektil pracuje na revitalizaci Severních teras a Žižkových sadů v Hradci Králové a na projektu bytových domů Smíchov City v Praze. Ve výstavbě s plánovaným dokončením v roce 2020 je Komunitní centrum Mírová v Mnichově Hradišti a ve stejném roce se otevře v muzeu v Ústí nad Labem dlouho připravovaná stálá expozice Naši Němci. Do nové regionální centrály ČSOB v Hradci Králové by se zaměstnanci měli nastěhovat v roce 2021.

Koncept knihy: Roman Brychta, Michal Nanoru, Petr Babák
Editor, autor textů a kurátor projekt: Michal Nanoru
Architekt: Projektil architekti (Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister, Petr Lešek)
Grafický design: Petr Babák, Jaromír Skácel (Laboratoř)
Fotografové: Tereza Havlínková, Jiří Hroník, Libuše Jarcovjáková, Václav Jirásek, Hana Knížová, Vendula Knopová,  Michal Šeba, Jiří Thýn, Dušan Tománek, Václav Tvarůžka, Vojtěch Veškrna
Umělci: Josef Bolf, Anežka Hošková, Jakub Jansa, Eva Koťátková, David Krňanský, Martin Kubá, Martin Lacko, Eva Maceková, Jakub Matuška aka Masker, Jarmila Mitríková & Dávid Demjanovič, Michal Pěchouček
Architektonické realizace:
Národní technická knihovna, Praha
Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, Horka nad Moravou 
Lesopark Belveder, Praha-Zbraslav  
Vzdělávací a poradenské centrum Otevřená zahrada, Brno  
Nábřeží Maxipsa Fíka, Kadaň
Muzeum barokních soch, Chrudim
Studijní a vědecká knihovna, Hradec Králové
Městská knihovna a kulturní centrum Vozovna, Praha
Ateliér Malátova, Praha  
ZŠ a ZUŠ, Líbeznice 
Vida! science centrum, Brno  

Projektil 33 v Praze v roce 2020 vydali v koedici Vysoká škola uměleckoprůmyslová a Projektil architekti. Kniha vychází dvojjazyčně, česky a anglicky.

Více informací v přílohách a na www.projektil.cz

---