20.05. 2024
Red Dot: Best of the Best pro designéra Martina Tvarůžka
rozhovory
Martin Tvarůžek je průmyslový designér… jeho tvář ani produkty nezdobí titulní stránky life stylových časopisů ani jejich newslettery. Přesto získává ocenění jako málokterý jiný náš průmyslový designér.
Zveřejňujeme proto rozhovor Hany Janišové pro časopis MM průmyslové spektrum.
Loni v červnu byla v essenské opeře Aalto opět slavnostně udílena prestižní ocenění Red Dot Awards světovým tvůrcům produktového designu. Dvě tato prestižní ocenění putovala do Česka, a to díky designéru Martinu Tvarůžkovi.
HJ: V essenské opeře Aalto v rámci Red Dot Awards jste převzal hned dvě ocenění – Red Dot Winner 2023 za detekční přístroj Recognoil 3W, a především nejprestižnější ocenění Red Dot: Best of the Best 2023 za smykový nakladač, lidově bagřík, zvaný Kobylka (Locust), které do Čech putuje teprve počtvrté v historii. Jaké byly vaše pocity, když jste tento artefakt držel v rukou?
MT: Bylo to úžasné, něco zcela výjimečného, sen! Až v té chvíli, tři měsíce po oznámení výsledků, jsem si uvědomil, že jsem byl komisí téměř stovky světových odborníků přizván do mimořádně vybrané společnosti. Víte, odpoledne jsem byl na recepci Best of the Best a v podvečer jsem se na pódiu před zraky 1 200 hostů z celého světa střídal s šéfy designerských studií Ferrari, Sony, Porsche, Apple a dalších lídrů globálního průmyslu, kteří si tam přišli pro stejnou trofej. To je zkrátka nezapomenutelné. Uvědomil jsem si, že i Stanley Cup vyhraje skoro každý rok nějaký z českých hokejistů, ale toto ocenění se dá považovat za designerské Nagano. Nakonec sami pořadatelé nazývají Best of the Best Nobelovou cenou za design. Projela mi pak hlavou celá geneze projektu Locust.
A myslím, že je právě tato chvíle vhodná k tomu, abych poděkoval lidem, bez kterých bych tuto trofej v rukou nedržel. V prvé řadě svému dlouholetému spolupracovníkovi a příteli, Jánu Košturiakovi, který má díky svým zkušenostem ze stovek inovačních projektů na domácím i mezinárodním poli výjimečný cit pro to, aby odhalil, kde a čemu by bylo vhodné věnovat péči v podobě nového designu a inovací. Smykový nakladač je dalším v pořadí z projektů, u jejichž zrodu stál právě on. Chtěl bych také poděkovat za určitě ne vždy lehkou, ale zato konstruktivní, cílevědomou a novým přístupům a myšlenkám velmi otevřenou spolupráci panu Dušanu Škodovi, který byl v té době technickým ředitelem Way Industries, a jeho týmu konstruktérů.
HJ: Jaké byly reakce lidí kolem vás – rodiny, přátel, spolupracovníků… na váš úžasný úspěch?
MT: Vesměs byly kladné, obdržel jsem celou řadu milých až obdivných zpráv, měl jsem řadu moc pěkných telefonátů, musím však říct, že jak to u nás občas bývá, ne každému to udělalo úplně dobře. Taková událost je zkrátka také zajímavou sondou do lidské mysli.
HJ: Co bylo podle vás příčinou, že odborná komise vybrala mezi pouhými pár desítkami nejlepších světových designérů právě vás a právě tento stroj?
MT: Myslím si, že roli sehrály dvě hlavní věci. Jednak samotný design stroje, který svojí kompozicí hmot a atraktivitou vyčnívá z řady podobných strojů, ale současně také vysoká koncentrace inovací, které přinášejí zákazníkům řadu užitečných benefitů.
HJ: Nová generace nakladačů Locust byla vyvinuta na základě výstupů z inovačního auditu. Co si pod tím můžeme představit a kdo tento audit provedl?
MT: Tímto auditem neboli analytickým workshopem, jak tuto etapu nazývám, zahajujeme každý projekt. Bývá to většinou celodenní diskuze s více odbornostmi na straně výrobce, kterou moderuji. Zabýváme se dvěma třemi desítkami tematických okruhů, které s produktem, jenž se bude navrhovat, souvisejí. Výstupem pak bývá dokument, který slouží jako zadání pro design.
HJ: Popište prosím hlavní přednosti a „vychytávky“ nového nakladače Locust.
MT: Změnili jsme koncepci uspořádání hmot nakladače s ohledem na zvýšení uživatelského komfortu obsluhy tím, že jsme jí zpřístupnili základní servisní uzly. Ty jsou uloženy v boxech, které mohou připomínat stehýnka kobylky, jedním z požadavků či přání výrobce bylo, aby se kobylku, která dala nakladači jméno, v jeho tvarování podařilo promítnout. Oba servisní boxy jsou vybaveny otvory, které nasávají vzduch, a vylepšují tak chlazení motoru, jenž je umístěn v zadní části nakladače. V neposlední řadě dávají tyto postranní hmoty Locustu zcela originální a nezaměnitelný výraz.
Současně s jejich vznikem jsme přesunuli palivovou i olejovou nádrž dovnitř do rámu stroje, čímž jsme významně přispěli k jejich ochraně proti mechanickému poškození. Podařilo se nám také vylepšit díky výškovému uložení výložníku výhled z kabiny operátora, což je jeden z klíčových parametrů smykem řízeného stroje. Prostory po stranách za zadními koly, kde byly původně umístěny nádrže, jsme využili pro případnou instalaci přídavných protizávaží, která tak plní díky svojí delší vzdálenosti od lopaty s břemenem svoji funkci výrazně lépe než při jejich původním umístění v discích kol.
Za důležitou změnu považuji elegantní kombinaci dvou dveří v zadní části nakladače, protože se jejich otevřením nabízí velkorysý prostor pro servis, a především údržbu jeho motorového prostoru. Odstraněním příčného prvku nad zadní motorovou částí došlo ke zvětšení prostoru pro případné nouzové opuštění kabiny.
Z hlediska exteriéru stojí za zmínku také uzly s předními, respektive zadními LED světlomety. Vpředu i vzadu jsou uloženy v opláštění, v karoserii stroje, čímž se také zvyšuje jejich odolnost proti mechanickému poškození, což je u vozidla, které se otáčí na místě, vítaným prvkem. Především zadní světla pak tvoří charakteristický designový prvek.
Vedle instalace klimatizační jednotky se řada vylepšení odehrála také v interiéru nových Locustů. Patří mezi ně například díky nově navrženým plastovým krytům ergonomická a logická distribuce ovládacích prvků nebo integrace infotainmentu a couvací kamery. Vylepšili jsme také cirkulaci vzduchu v kabině a k tomu, co obsluha ocení nejvíce, jistě patří odmlžování skel.
HJ: Získal jste již někdy dříve ocenění Red Dot? Pokud ano, za co?
MT: Ano, v roce 2015 jsem se stal prvním Čechem, který získal ocenění Red Dot Winner ve strojírenské kategorii. Jednalo se o obráběcí stroj, jehož design, stejně jako pro několik dalších strojů, jsem navrhl pro plzeňskou škodovku. Totéž se mi podařilo zopakovat o dva roky později s portálovým obráběcím centrem navrženým pro TOS Kuřim. A v letošním roce byl komisí stejně oceněn přístroj sloužící k detekci kvality povrchu Recognoil 3W vyráběný českou společností Tech test.
HJ: Můžete nám tento produkt představit?
MT: Oba stroje patří doslova mezi těžkotonážní, jejich hmotnost se počítá v několika desítkách tun. V případě plzeňského FCW150 se jednalo o horizontální frézovací a vyvrtávací stroj a v případě TOS Kuřim o vlajkovou loď společnosti, portálové obráběcí centrum TOS FRU. Stroje se používají při obrábění složitých tvarů obrobků pro nejrůznější průmyslové obory, včetně energetiky, dopravní techniky či lodního, těžebního a chemického průmyslu. Oproti tomu je Recognoil 3W zařízením velikosti vysoušeče vlasů. Přístroj je určen k detekci a měření povrchové mastnoty. Používá se v desítkách průmyslových odvětví před konečnou povrchovou úpravou, ale také tam, kde je vyžadována dokonalá mastnota povrchu.
Nový Recognoil 3W se řadí díky své vysoké účinnosti mezi technicky nejvyspělejší výrobky na světovém trhu v kategorii těchto detektorů, jeho inovovaná koncepce zohledňuje především uživatelský komfort při všech typech měření a manipulaci. Design výrobku pak odráží vyspělou technologii a vysokou prodejní cenu zařízení. Mezi nejvýznamnější vylepšení výrobku patří integrace displeje, kryt optické části pro ochranu zranitelných částí a snadnou údržbu a vytvoření sekundární rukojeti, která nabízí ergonomicky přívětivé používání přístroje v extrémních pracovních polohách.
HJ: Co celkově soudíte o této prestižní soutěži a jaký byl váš první pocit, když jste se dozvěděl, že jste získal ocenění Best of the Best?
MT: Po prvotním šoku, po otevření e-mailu s oznámením, že byly oba přihlášené produkty oceněny, jsem měl pocit jakéhosi zadostiučinění. Vím, kolik dřiny za každým projektem stojí, kolika stovkami hodin práce je každý jeden podložen, a Bets of the Best vnímám jako sladkou, ale asi i neskromně řečeno zaslouženou odměnu za svůj přístup k práci, enormní nasazení a dosažené výsledky.
Red Dot Design Award je jinak vlastně událostí, jejímž cílem je najít ty nejkvalitnější výrobky, stroje a zařízení, které byly v uplynulých dvou třech letech uvedeny na trh. Vlastně to z tohoto titulu není tak docela soutěž. Počet oceněných výhradně podléhá kvalitě přihlášených projektů. Zároveň je dobré, že se netýká jen designérů, autorů designu, ale rezonují zde hlasitě také jména výrobců, firem, jež pracují na vývoji produktů a uvádějí je na trh. Ve světě existují možná ještě tři čtyři podobně významné soutěže, Red Dot Award je z nich každopádně nejprestižnější a ambici získat v ní ocenění mají každoročně ty nejzvučnější světové značky. Je to určitě odrazem toho, že má Red Dot ve světě výjimečné postavení a výrobcům, pokud to umějí uchopit, přináší na trhu užitek především v budování prestiže značky, ale přirozeně také v podobě podpory konkrétního, oceněného produktu. Red Dot: Best of the Best je pak absolutním vrcholem toho, čeho je možné na poli designu ve světě dosáhnout. Moc to pro mne proto znamená, je to také skvělá reprezentace naší země, a v tomto případě i slovenského průmyslu.
HJ: Získat ocenění Best of the Best asi není v rámci českého designu právě běžné…? A slyšela jsem, že na Slovensko toto ocenění putovalo poprvé za cca 70 let…
MT: Je to tak. Jsem za 69 let existence soutěže teprve čtvrtým českým designérem, který byl takto oceněn. A jsem současně moc rád, že toto prestižní ocenění v kategorii Product Design poprvé v historii zavítalo na Slovensku. Dlouhé roky pracujeme pro slovenské výrobce, v některých letech snad i tvoří většinovou část našich projektů. Mám tam spoustu zajímavých klientů, mnoho přátel, jsem rád, že jsem součástí tohoto milníku.
HJ: Jaký je způsob vaší práce, když pracujete na designu stroje?
MT: Jak jsem se již zmiňoval, každý projekt, ať se jedná o pečicí pánev, wifi router, nebo obráběcí centrum či smykový nakladač, zahajujeme analytickým workshopem. V prvé řadě se seznámím s produktem, jeho vlastnostmi, klady a zápory stávajícího řešení, stejně tak i konkurenčních řešení. Je užitečné poznat obchodní souvislosti produktu, jak se prodává, komu se prodává, na kterých trzích je úspěšný, a současně na kterých ne a z jakých důvodů.
Důležitá je ergonomie, technologické postupy, konstrukční řešení, manipulace a vůbec veškeré související procesy. Pilíře zadání tvoří vlastnosti, tedy funkce produktu, prostředí, ve kterém se používá se všemi jeho diverzitami, jako jsou den a noc, mrazy či tropické podmínky, teritoriální specifika vybraných trhů a cílové skupiny, které s výrobkem přijdou do kontaktu.
V případě lavičky, kterou chce výrobce prodávat do veřejného prostoru, zajímá investora, tedy radnici, pořizovací cena. Technické služby zajímá náročnost údržby ve smyslu čištění, její mechanická odolnost a hmotnost, aby nebylo moc snadné ji například přemísťovat nebo ukrást. Uživatel pak bude rád, když se na ní bude pohodlně sedět, když si bude mít možnost nabít telefon, položit si někam kávu, tašku nebo knížku. Asi ocení, když na sebe lidé, kteří na ní sedí a povídají si, uvidí. Oproti tomu, pokud bude lavička určena do čekáren dětského oddělení v nemocnici, budete od ní chtít pravý opak než od té parkové. A sice, aby k sobě cizí lidé byli natočeni co nejméně kvůli možnému přenosu respirační infekce atd. Lavička určená domů na zahradu může být oproti té do veřejného prostoru možná lehká, aby když začne pršet, byla i žena schopna ji sama snadno odnést pod střechu. Pokud bude sezení určeno do prostor, kde je nutné často uklízet podlahu, bylo by dobré, aby byly židle stohovatelné.
Pokud navrhujete obráběcí stroj, který si kupují velké firmy, jež jich mají v halách 15 vedle sebe, přistupujeme k jeho designu jinak, než když zjistíme, že si určitý typ stroje často nebo také kupují třeba otec se synem, kteří jej pak osobně obsluhují. Pro tento typ zákazníka pak s cílem zvýšení jeho pohodlí na pracovišti navrhujeme do kabiny operátora například skladné sezení, držák na lahev s pitím, stoleček či nástěnnou tabuli na umístění výkresů apod. Jinak jsou pro majitele nebo ředitele firmy tyto položky považovány zpravidla za zbytečný náklad, na komfortu obsluhy mu většinou nezáleží, raději hledí na co nejnižší cenu. Stejně tak pokud navrhujeme stroj, který se prodává do některých asijských zemí, není nutné, jak vyplývá z výstupu workshopu, věnovat velkou pozornost servisním přístupům nebo komfortu dotčených profesí, protože pracovní síla na tomto trhu nemá zdaleka takovou cenu jako například v Evropské unii.
Průmyslový design je pro mne komplexní péčí produktu. Otevírám proto vždy také témata, které bezprostředně s produktem nesouvisejí, jako je servis a doba jeho trvání, balení a forma expedice apod. Nad některými dotazy se klienti občas v úvodu pozastavují, protože se designu výrobku v jejich očích moc netýkají, vždy si ale záhy vysvětlíme důležitost takových vstupů. Mezi benefity vytvoření nového designu tímto přístupem poté, vedle nového designu, dosáhneme například snížení výrobních nákladů, zkrácení doby servisu a montáže, průniku na nové trhy nebo spolupráce s klíčovým zákazníkem či snížení nákladů spojených s expedicí. Taková dědičnost dílů s ohledem na velikost a pestrost produktového portfolia může mít například za následek zkrácení dodacích lhůt. To je jistě považováno za konkurenční výhodu a může výrobce na trhu postavit do dobré pozice, i třeba přes vyšší prodejní cenu. Výstupem úvodní analytické etapy projektu bývá tedy vždy daleko více informací, než to, že chce firma nový design. Nenavrhujeme pak koncepty designu, jež by byly moc drahé, nebo naopak levné, které by nešly vyrobit na strojích, jimiž firma disponuje, nebo které by se vyráběly z materiálů nevyhovujících normám. Šetříme tím klientovi už při navrhování designu čas a peníze, protože nepracujeme s koncepty, které jsou z objektivních důvodů k ničemu.
HJ: Locust se navíc letos stal absolutním vítězem kategorie Commercial Vehicles. Za ním tedy zůstaly výrobci zvučných jmen, jako Mercedes, MAN, Volvo…. Jaký z toho máte pocit?
MT: Zřejmě není možné, i s ohledem na výše popsané informace o soutěži, použít slovo vítěz. Ale na druhou stranu s vědomím toho, že Best of the Best v kategorii Užitkových vozidel, kam se také vámi zmiňované společnosti se svými vozidly přihlašují, bylo letos uděleno asi jen dvakrát, se dá říci, že jsme tuto kategorii v podstatě ovládli. To je samozřejmě skvělá a do budoucna velmi povzbuzující zpráva.
HJ: Je o vás známo, že nejste „pouhý“ designer, ale komplexní inovátor. Jak se to konkrétně při vaší práci projevuje?
MT: Design je sice mojí jedinou odborností a výstupem mojí práce je vždy nový design produktu. Výrobcům však zpravidla dávám mimo to podporu na poli konstrukčním, marketingovém nebo obchodním. Přicházím s návrhy na novou koncepci produktu, přináším jim nápady vedoucí k průniku na nové trhy apod., zkrátka vše, co může našim klientům pomoci navýšit obrat a zvýšit zisk. Výrobce také podporujeme nápady i v okamžiku, kdy je výrobek třeba už na trhu, například při tvorbě koncepce produktového videa.
HJ: Jak probíhá vaše komunikace se zákazníkem? Respektive – v čem se liší od toho, co je běžné?
MT: V prvé řadě je náš kontakt velmi úzký. Pracujeme na něčem, s čím bude žít i řadu let, musí s tím být ztotožněn, musí se v tom cítit dobře, takže spolu v průběhu projektu hovoříme často a velmi pečlivě mu nasloucháme. Nedokážu úplně posoudit, co běžné je, a co není, ale je fakt, že mi po představení mojí metodiky nebo na konferenci po mojí přednášce klienti občas říkají, že něco takového v souvislosti s designem slyšeli poprvé. Mají na mysli rozsah péče, kterou jim věnujeme, přístup s fokusem na odhalení inovačního potenciálu, hledání konkurenčních výhod, popis a pojmenování očekávání všech cílových skupin, které s výrobkem přijdou do kontaktu jednak při jeho používání, ale také při jeho výrobě, expedici, montáži či servisu. Současně kvitují náměty, které stojí nad rámcem tvorby designu produktu a týkají se úvah nad koncepcí produktového portfolia, podpory obchodního a marketingového úseku, tvorby prezentačních materiálů apod. Oceňují, že vnímám svoji profesi jako nástroj průmyslu, jako nástroj jejich zisku, a že si uvědomuji zodpovědnost, kterou mají vůči svým zákazníkům, a podle toho se k nim a ke svojí práci stavím. Musím říct, že si každého jednoho výrobce hluboce vážím, ona to totiž není vůbec žádná sranda cokoliv vyrábět a v době tak zhýčkaných zákazníků prodávat. Pokud chtějí být úspěšní, musí mít vizi, nabídnout velkou pracovitost, vytrvalost, a především pak nesmí postrádat odvahu.
HJ: Máte malého synka. Myslíte, že bude inklinovat k vaší profesi?
MT: To je samozřejmě velmi těžké odhadnout, je ale fakt, že se tvůrčím způsobem projevuje od nejútlejšího věku velmi intenzivně. Téměř vše, co se mu dostane do ruky, přetváří podle sebe, ať se to týká autíček, interiéru, nebo i například oblečení či obuvi. Velice často pracuje s barvami, má spoustu nápadů a jasný názor na uspořádání nebo novou podobu čehokoliv, nová autíčka zpravidla rozebere, rozmontuje, případně i rozbije, a vytvoří si následně vlastní design. To je pro designera jednou z klíčových vlastností, mít touhu a potřebu udělat věci podle sebe. Na druhou stranu je kreativita bazální lidskou vlastností, tak bych z toho žádné závěry v jeho šesti letech nedělal. V souvislosti se svým synem musím zmínit ale ještě jinou věc. Jedním z prvních slov, ne-li úplně prvním, které asi stokrát za den tehdy vyslovil, bylo agi. Agi rovná se bagr, stavební stroj. Když jsem někdy krátce poté či v té době podepsal smlouvu s Way Industries na design Locustu, měl jsem velkou radost. A projekt měl navíc jméno, u nás ve studiu i u výrobce – agi. Když jsme ho na přelomu roku přihlásili do Red Dot Design Award 2023, strašně moc jsem si i kvůli Davídkovi a tomu příběhu přál, aby byl oceněn. No a teď si tady povídáme a můžu říct, že agi „dobyl svět“!
HH: Na závěr se nemohu nezeptat: Na čem zajímavém aktuálně pracujete, pokud to zatím není tajemství?
MT: Jen nedávno uvedla Tesla Group na trh „naši“ kolekci bateriových úložišť Blue Planet, což je projekt, který vznikl v průběhu uplynulých tří let kompletně distančně, respektive jsme se dosud s nikým z Tesly osobně nepotkali. Jinak bych na tomto místě zmínil tři aktuální projekty. V konstrukci společnosti Beznoska se pracuje s naším návrhem designu luxusního nerezového vířivého bazénu, také již měsíce běžícím a tematicky určitě zajímavým projektem je systém dlouhodobé akumulace přebytků elektrické energie ve formě zeleného vodíku, který zpracováváme pro firmu Vítkovice Cylinders, jež je předním výrobcem tlakových lahví a zásobníků, ale také inovátorem v oblasti vodíkových technologií v rámci celé EU. A nedávno jsme začali pracovat na designu nové generace výdejního stojanu na zkapalněný zemní plyn pro německou společnost Flow Instruments s podporou děčínského Chartu Ferox, kteří spadají pod globálního technologického lídra Chart Industries.
MgA. Martin Tvarůžek
Studium:
1988–1992 SUPŠ Uherské Hradiště – prof. ak. soch. Miroslav Klíma,
obor Tvarování strojů a nástrojů
1992–1998 VŠUP Praha, Katedra designu Zlín – prof. ak. soch. Pavel Škarka,
obor Design výrobků a dopravních prostředků
Martin Tvarůžek podporuje již více než 20 let české i zahraniční výrobní společnosti při inovacích a vývoji výrobků, strojů a zařízení. Využitím designu jako klíčového nástroje inovace a konkurenceschopnosti pomáhá svým klientům k navýšení obratu, průniku na nové trhy, zvýšení uživatelského komfortu, snížení výrobních nákladů a nákladů spojených s přepravou atd. Vytvořil design desítek výrobků, které byly uvedeny do sériové výroby. Od roku 2014 vede ateliér Tvarůžek v Ústavu designu Fakulty architektury ČVUT v Praze. O svých metodických postupech a dosažených výsledcích přednáší na konferencích o průmyslu. Za svou práci byl mnohokrát oceněn v soutěži Národní cena za design a na odborných mezinárodních veletrzích. V letech 2015 a 2017 získal jako první Čech prestižní ocenění Red Dot Winner ve strojírenské kategorii. Letos získal třetí ocenění Red Dot Winner a zároveň se stal teprve čtvrtým Čechem, který získal nejvyšší možné ocenění Red Dot: Best of the Best.
Děkuji za rozhovor.
Hana Janišová
Převzato a upraveno z https://www.mmspektrum.com/clanek/nejlepsi-z-nejlepsich-pro-cesky-design.
