10.02. 2018

Reportáž z grafických ateliérů na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem

rozhovory

Rozhovor s Michalem Slejškou o grafickém designu

Kateřina Fucsiková

Během příprav zimních klauzurních prací 2017/2018 a právě probíhající výstavy s názvem Zimní sklizeň 2018 jsem navštívila jednotlivé pedagogy na Katedře vizuální komunikace FUD UJEP, abych se dozvěděla, jaký je rozdíl mezi zdejšími třemi grafickými ateliéry, a co je pro práci se studenty u nich podstatné. V závěru mi doc. akad. mal. Michal Slejška, vedoucí ateliéru GD2, poskytl rozhovor.

Ateliéry Grafický design 1 patří společně s Grafickým designem 2 a Vizuálním designem pod Katedru vizuální komunikace na FUD UJEP v Ústí nad Labem.

Vedoucím ateliéru Grafického designu 1 (GD1) a celé katedry je prof. akad. mal. Karel Míšek s odborným asistentem Janem Horou. Ateliér má bohatou historii, která sahá až do roku 1994. Jeho hlavní náplní je zejména tvorba vizuálních stylů a ilustrace, návrhy písem, webdesign a animace. Velký důraz je kladen na tvorbu autorského plakátu, který slouží jako komunikační a výrazový prostředek. Důležitá je svoboda projevu a kolektivní komunikace. Ateliér aktivně spolupracuje s evropskými i mimoevropskými vysokými školami a předními světovými umělci. Nabízí svým studentům širší rozhled, díky nabídkám různých stáží, organizováním workshopů a spolupráci na mezinárodních projektech.

V rámci klauzurních prací zimního semestru 2017/2018 jako každoročně zpracoval první ročník BcA. tři typy poštovní známky – od volného až po reálné zpracování. 2. ročník BcA. měl za úkol navrhnout redesign módního či life-stylového časopisu. Tématem pro čtvrtý ročník BcA. je grafický návrh a sazba výroční zprávy.  3. ročník BcA. + 1. ročník MgA. májí za úkol navrhnout soubor grafických výstupů, které pokryjí potřeby vizuální komunikace televizního kanálu Czech-American TV, která bude prezentovat českou kulturu v Americe.

Ateliér Vizuální design je pod vedením doc. akad. mal. Pavla Beneše s odbornou asistentkou Michaelou Labudovou. Tento ateliér připravuje studenty na reálný svět designu. Do takového světa patří prostředí reklamních agentur, vysoce odborných typografických a designových studií a celková podnikatelská sféra. Velký důraz je kladen na kreslení. Tato elementární schopnost je pro vizuální design zcela neodmyslitelná.

V ateliéru Vizuální design se studenti letos v rámci klauzurních prací zimního semestru zabývají Jamesem Bondem. Zkoumají ho jako hrdinu a rozebírají i jeho filmy.

Pro ateliér Grafický design 2 (GD2) je zejména důležitá svoboda myšlení, tvorby a projevu. Studenti mají volnou ruku při formování své tvorby – vždy musí dát ve finální verzi na svůj úsudek a obhájit jej. Je zcela na jejich uvážení, jaký postoj zaujmou k danému tématu. Důraz je kladen na odlišnost a jedinečnost návrhu. Témata jsou v ateliéru zadávána tak, aby byla aktuální a pro studenty zajímavá.

Konzultace nad rozpracovanými projekty probíhají před celým ateliérem. Studenti předkládají svoje návrhy a zahajují diskuzi, do jejího zapojení je každý vítán. První slovo v rámci korektury vždy zahajuje vedoucí ateliéru, ten následně předá slovo odbornému asistentovi Pavlovi Fričovi. Velmi důležitá je vzájemná komunikace a to, aby z výsledné diskuze student pochopil, co vedoucí ateliéru pokládá za zdařilé a co ne. Ateliér skýtá možnost formovat různé typy lidí, ať už to jsou ilustrátoři nebo typografové. 

V rámci letošních zimních klauzur studenti ve skupinách po dvou, zpracovávají návrh pro divadlo „A studio Rubín“. Tato zakázka posouvá jejich práci do reálné profesní polohy, učí je spolupráci a úctě k jinému názoru. Teamová práce „nutí“ autory k lepšímu, hlubšímu uvažování nad možným, finálním řešením. Sítem společných úvah musí projít pouze to nejlepší.

Akademický malíř a docent Michal Slejška je výtvarný umělec a grafický designér. Své profesní zaměření mimo vedení ateliéru GD2 věnuje zejména knižní grafice a dalším nezávislým výtvarným projektům. V rozhovoru mi odpověděl na šest otázek.

Jaký projekt, na kterém se podíleli Vaši studenti, považujete za zdařilý?

Je těžké vyjmenovat a na nikoho nezapomenout – některé velmi zdařilé projekty bohužel skoro nikdo (mimo návštěvníků výstavy klauzurních prací) nezná a zdařilých je mnoho. Pokud mám pod označení “zdařilý” uvádět projekty s oceněním, pak jsou to například práce umístěné v celoevropských soutěžích jako European Design Awards (Štěpánka Bláhovcová, Práce jako na kostele – zlatá medaile v kategorii knižní layout), medailové umístění plakátů Martina Dedka v rámci soutěže Migrants in Europe Multimedia Competition, Cena Nadace Miroslava Šaška – obrazová kniha pro děti pro Barboru Kicovovou, Jakuba Hrdličku a Marianu Tutschovou, ocenění práce Patrika Antczaka za knihu Alfabeta (Zlatá Stuha 2016, Nejkrásnější česká kniha 2016, Excelentní  studentský design 2014),  cena STA100 Award 2017 (Society of Typographic Arts, Chicago) pro Pavla Friče za práci Fool Time Job a jiné. Mezi zdařilé projekty pak určitě patří i firmy založené našimi absolventy, nebo s jejich zásadní účastí jako ArtMap, Papelote, Sinfin, PageFive, ilustrátorská skupina Nýbrž a další…

Podle jakých indicií rozpoznáte dobrého (úspěšného) grafického designera?

Za určitých podmínek se úspěšný nemusí rovnat dobrý – existuje hodně plytkých výstupů “úspěšných” designerů. Základem je zájem. Dobrý designer by měl být chytrý, ale také kreativní a trochu pokorný výtvarník – člověk (příjemce, uživatel) by měl chápat důvody řešení, výsledky dokázat používat, a i v případě, že osobní představa realizace byla původně úplně jiná, by se měl do nové designérské práce zamilovat, nebo ji alespoň pochopit a přijmout. Význam termínu “pokorný” pak chápu jako snahu designéra zabývat se čitelností textu, nositelností šatů, tvarem židle, na které se dá sedět…

Je těžké se v dnešní době uplatnit jako grafický designer?

Je, ale záleží na osobní volbě. Někdy je kvalitní, promyšlený základ zcela rozmetán a je nutné hledat kompromisy – výsledek je pak často problematický. Někdy k dočasné “úspěšnosti” stačí proplouvat módními trendy a vytvářet bezduché, nekonfliktní, pěkné, módní výstupy. Tlak na finanční nenáročnost práce a množství nevzdělaných, nekultivovaných, ale technicky velmi zdatných “grafiků” oboru velmi nesvědčí. Množství nekultivovaných zadavatelů se pak grafický design snaží odsunout pouze do služebné role technologické produkce.

Jaké aktuální trendy ve Vašem oboru vnímáte? 

 

Velký zájem o písmo a návrat k ilustraci leckdy spojený s odklonem od okouzlení technologiemi.

 

Myslíte si, že existují v oboru grafického designu nějaké meze, které by se neměly překračovat (zákonné, estetické, etické)?

 

Etické meze považuji za důležité, ty by se dle mne bezdůvodně překračovat neměly – ostatní meze jsou ohrádky, u kterých je možno testovat jejich správnost, oprávněnost, smysl – kdo, jak a proč je stanovil? 

 

Myslíte si, že dojde někdy obor grafický design do mrtvého bodu?

Výrobci software se o to již delší dobu pokoušejí, ale nemyslím si. Obor se mění, ale lidé také a pět let starou knihu od nové poznáte, vizuální styl firmy je po několika letech nutné mírně (nebo zcela) oživit, pozměnit, plakát na stěně vašeho bytu se po několika letech také okouká a web design ještě minulá generace neznala.

Děkuji za rozhovor.

Myslím, že rozdíl mezi ateliéry GD1, GD2 a Vizuální design není zásadní, jejich náplň je v podstatě podobná. Odlišný je přistup k práci, což je dáno rozdílností a osobitostí jednotlivých vedoucích. Budoucím uchazečům je doporučováno navštívit všechny tři ateliéry Katedry vizuální komunikace osobně a vybrat si pro studium ten, který jim je v tvůrčím rozletu nejbližší.

Autorka Kateřina Fucsiková je studentkou 1. ročníku oboru Kurátorská studia FUD UJEP

Foto: Jiří Dvořák, archiv FUD UJEP.

 

Popiska k fotografiím 1–3:

Fakulta umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Z výstavy Zimní sklizeň 2018. Klauzurní práce studentů ateliéru GD2 na téma tiskoviny pro A studio Rubín.

 

---