Design Cabinet CZ

14.06. 2019

Reportáž z letního Artsemestru 2019 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze

Novinky

Návštěvníci letního Artsemestru na pražské Umprum mohli letos využít komentovaných prohlídek a podívat se do veškerých školních prostorů, ve kterých se nachází 23 akreditovaných ateliérů. Rektor Jindřich Vybíral dlouhodobě klade důraz na mezioborovou spolupráci, proto se na řadě projektů podílelo více studentů z různých ateliérů a také odborníci na konkrétní problematiku z dalších vysokých škol.

Za nejproduktivnější ateliér z hlediska ročního počtu témat se považuje Ateliér ilustrace a grafiky pod vedením Juraje Horvátha. Celý semestr se nesl ve znamení workshopů se zahraničními hosty. Pro studenty se organizoval týdenní výjezd na Šumavu do Klenové, kde se vyráběly linoryty s motivem místní přírody, které byly rozvěšeny po stěnách ateliéru. Mezi další semestrální práce patřila tvorba linorytových 3D pohlednic a návrh jednoho čísla novin s názvem Ilustration weekly, zaměřené na aktuální témata a hlavní události konkrétního týdne. Veřejnost si také mohla prohlédnout nové exempláře knihy Hobit – aneb cesta tam a zase zpátky. Každý student zpracoval první kapitolu z knihy a navrhnul si vlastní obálku, vazbu, předsádky, titulní list a ilustrace. Na klauzurním zadání loutkového divadla proběhla spolupráce s Ateliérem designu nábytku a interiéru. V týmech se vytvořila kompaktní přenosná divadla, jejichž součástí jsou krátké divadelní hry, které budou k vidění příští rok na Prague Design weeku 2020.

Podstatnou koncepcí pro Ateliér módní tvorby pod vedením Pavla Ivančice byla po celý semestr spolupráce. Studenti pro své modely využili tištěné látky vytvořené v Ateliéru textilní tvorby. Návštěvníci mohli vidět vize oblečení pro angažované, emancipované a politicky aktivní ženy, ale také panské vize inspirované postavou Kena, který žije ve městě Malibu. V průběhu semestru proběhly tři módní přehlídky: první v rámci Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku, druhá při zahájení výstavy Ascher challange a poslední na vernisáži letního Artsemestru, kdy jednotlivé modely předváděly studentky z taneční pražské konzervatoře při performance. Důležitým tématem je také práce zodpovědná. Vedení ateliéru klade důraz na řemeslnou výrobu a vznik návrhů v souvislosti s tím, aby nedocházelo k ničení životního prostředí. Řada modelů proto byla vytvořena z odpadového textilního materiálu. Další spolupráce proběhla s Ateliérem fotografie, jenž jednotlivé modely nafotil a s Ateliérem grafického designu a vizuální komunikace na zpracování katalogu k výstavě Ascher challange.

Vedoucí Ateliéru průmyslového designu Ivan Dlabač zadal jako klauzurní téma pro všechny ročníky kromě prvního kabinu lanovky na petřínskou rozhlednu. Někteří studenti byli velmi progresivní a inovativní s ohledem na tvarování architektury, jiní čerpali z tradičního tvarosloví pro dopravní prostředky. Konkrétní projekty respektovaly omezující konstrukční řešení z hlediska umístění lanovky v památkové zóně. Návrhy byly obvykle bezbariérové a zabývaly se principem jednoduché a rychlé evakuace osob z lanové kabiny. Studenti prvního ročníku si zvolili firmu a její typický designový jazyk, který měli využít při zpracování vlastního průmyslového produktu. Cílem zadání bylo seznámení se základy mechaniky a elektroniky a pokračovat v tvorbě prototypu s vizuálním stylem vybraného podniku. Téma pro další semestrální práci bylo založeno na dvou abstraktních emocích – aroganci a podpoře, které měli studenti ztvárnit v modelech ve vzájemném kontrastu.

Ateliér produktového designu se zabýval úpravami areálu Památníku Lidice. Předcházela tomu týmová práce, kdy si skupiny studentů zvolily určitý program nebo zastřešující koncepci, jak budou areál upravovat. Na území bývalé obce Lidic se nachází pietní místo s drobnými uměleckými intervencemi a pozůstatky z původní zástavby. Účelem zadání bylo místní prvky propojit vizuálně či architektonicky. První skupina se zaměřila zejména na přírodní materiály a tvarovala krajinu pomocí lučního kvítí, stromů, keřů apod. Rozhodla se, že vytvoří živoucí památník, jenž měl ožít a dýchat sám o sobě. Přírodní formy studenti kombinovali s betonovými prvky odkazujícími na památeční místa a zastavení. Protože v nočních hodinách se všechno vnímá intenzivněji a pietní areál v Lidicích je otevřen neustále, druhá skupina se zabývala areálem za tmy. V projektech se řešilo především osvětlení cest a významných historických míst. Poslední skupina pracovala se spletitou sítí tras a komunikací v prostoru. Snažila se vytvořit jednu přímou cestu, která by vedla od začátku areálu až na konec, kde se bude nacházet vyhlídka.

V Ateliéru skla bylo zadáno všem studentům společné téma zátiší a mohli ho zpracovat podle vlastního uvážení. Obvykle si vybrali libovolného autora či dílo a zachytili obecné principy typické pro zátiší. V projektech se objevují různé alegorické výjevy, časovost a pomíjivost života s pomocí předmětů každodenní potřeby. Na výstavě si veřejnost mohla prohlédnout tradičně pojaté zátiší, ale i návrhy využívající nová elektronická média.

Ateliér grafického designu a vizuální komunikace se v zimním semestru věnoval typografii slabikáře a následně v letním období ilustracemi a skládáním písmen abecedy na základě principu, aby slabikář byl pro děti jednouchý a praktický. Studenti se také průběžně seznamovali s procesem výuky v rámci doprovodných přednášek od vyučujících z Pedagogické fakulty UK. Studenti navštěvovali i základní školy. Na vizuální podobě dvanácti knih spolupracovali s ilustrátory z vedlejšího ateliéru a také přizvali k odborným úkolům Olgu Benešovou ze studia Marvil a Ladislava Čoudu. Zadáním pro klauzurní práci bylo finalizovat slabikář do reálné podoby.