Design Cabinet CZ

27.05. 2009

Ron Arad – No discipline

Historie a osobnosti

Leden probíhá ve francouzské metropoli ve znamení nábytku. Po několik desetiletí zde probíhá dvojice velkolepých výstav Meuble Paris (dříve Salon du meuble) a Maison & objet. Paralelně s tím se vyšňoří nábytkové showroomy a galerie, pozadu nezůstanou ani muzea. Ta se předhánějí v nabídce zajímavých výstav samozřejmě na téma design. Milovníky nábytku je totiž zapotřebí nasytit. Z lednových zážitků budou zpravidla čerpat po celý rok. Pozadu nemůže zůstat ani proslulé Centre Pompidou. To hostilo výstavu světového designéra Rona Arada. Jeho pětadvacetiletou tvorbu dokumentovalo 200 objektů.

Ron Arad je sám tvůrcem jedinečné scénografie, která podtrhuje význam jeho unikátních objektů, objektů vytvořených v limitované sérii a architektonických projektů. To výrazně rozšiřuje poznání jeho osobnosti, která je notoricky spjata zejména s produktovým designem a interiérovou tvorbou.

Chuť experimentovat provází život Rona Arada od počátku osmdesátých let. Je hnán jakousi nenasytnou zvědavostí umocněnou vznětlivou kreativitou a jedinečnou uměleckou citlivostí opřenou o znalosti technologických inovací. Jeho volná mysl potvrzuje, že neexistuje nepropustná hranice mezi činností architekta, umělce a designéra. Schopnost volně přecházet z jedné oblasti do druhé podněcuje jeho kreativitu a vede k vytváření udivujících architektonických projektů, interiérů a objektů odpovídajících potřebám sériové výroby případně požadavku galeristů a sběratelů.

Neobyčejná scénografie

Neobyčejná scénografie ve strukturovaném teatrálním prostoru byla založena na přechodu ze světla do šera. Tři části expozice představily různé Aradovy aktivity. Hned u vstupu uchvátila zákazníka replika foyeru opery v Tel-Avivu v měřítku 1:1 nechávající vyznít motiv stuhy a spirály. V přítmí vynikly vlivem působivého bodového osvětlení Aradovy unikátní objekty a objekty z limitovaných sérií studia One Off. Osvětlení je odkrývalo a současně přetvářelo. Hladký povrch se stal účinným podkladem světelných odlesků a světelná hra vedla až k jejich iluzorní dematerializaci. Pozornost vzbuzovala i grafika podlahy. Uprostřed foyeru se uplatňovala projekce obrazů z výstavby muzea designu v Holonu (dokončení jaro 2009) a další částí byla série monitorů dokumentujících Aradovy architektonické projekty včetně konečné stanice lanovky na ledovec Les Diablettes (nadmořská výška 3000 m), projekt továrny italské firmy Magis o ploše 100 000 m2 nebo model showroomu Notify umístěného v bývalé milánské továrně s motivem schodiště ve tvaru velryby.

Průsvitná příčka tvaru křivky rozděluje expozici na dvě části. Na jedné straně byly v polostínu již zmíněné objekty série One Off, na straně od náměstí Stravinsky byla část expozice věnovaná sériové výrobě. Produkty byly nainstalovány do stěny vytvořené z válců různého poloměru. Hranice mezi nimi byla stejně křehká jako hranice mezi experimentem a jeho vyústěním do sériové výroby.

Hrou světla a stínů se příčka měnila spíše v jakousi membránu s působivou projekcí siluet na druhé straně umístěných sériových objektů připomínající stínové čínské divadlo.

Experimentátor

V kontextu osmdesátých let jako období experimentu a nových tendencí designu ve Velké Británii založil Ron Arad spolu s Karoline Thorman atelier One Off. V roce 1993 ho spojil s ateliérem Ron Arad Associates. Začal vytvářet nábytek se zaměřením na všechny druhy experimentu v duchu směru naznačeném v padesátých letech italským designérem Achillem Castiglionim. Do světa designu ho vynesla v roce 1981 jeho Rover Chair. Tento bestseller považovaný za ikonu britského avantgardismu vzešel z kombinace myšlenky sedadla Roveru a lešenářské konstrukce. Ron Arad tím vzbudil zájem ze strany výrobců a dlouho na sebe nenechalo čekat ani úspěšné partnerství se společností Vitra. Spolupráci v roce 1986 zahájila první vlaštovka: Well Tempered Chair: měkké, ale pevné křeslo s nečekaným pružicím efektem, čtyři ohnuté pláty oceli spojené šrouby s maticemi. Od té doby Arad experimentuje se všemi vlastnostmi kovu a vytváří objekty podoby skulptur.
Velké porozumění pro materiály a technologické inovace měl galerista Ernest Mourmans z Holandska. Stal se hnacím motorem jeho výzkumu. Arad postupně posunul strukturální limity objektu a sofistikovaností získal formální svobodu. Jestliže jeho limitované objekty dosahují na trhu s uměním strhující ceny, je to nejspíš díky jejich zvláštnosti a komplexitě použitých technik.

Architektonické a interiérové projekty

Společně s designérskou aktivitou se Arad věnuje architektonickým a interiérovým projektům. Začíná projektem vlastní kanceláře, aby svým zaměstnancům poskytl neobvyklý pracovní rámec, a na seznam poptávaných architektů se rychle zařazuje díky realizaci opery v Tel-Avivu. Formální tvarosloví Rona Arada zůstává nedefinovatelné, ať už jde o oblast designu nebo architektury. Jeho schopnost měnit měřítko mu umožňuje rychlé přechody od malého objektu k architektuře. Po zařízení butiku v Adidas v Paříži vytváří v Tokiu showroom Y´store pro módního tvůrce Yohi Yamamotu. Zboží je zde předváděno na mobilních prstencích z hliníku, které vytvářejí dynamický přechod podlahy ke stropu.

V roce 2003 se Ron Arad podílí na projektu hotelu Puerta America v Madridu. Vytváří fluidní organický prostor dokonalé homogenity. Nezvyklý je i interiér hotelu Duomo v historickém centru Rimini. Autor si zde dovolí odít fasádu do bronzu a vytváří tím novou identitu místa, kde světelné hry a odlesky evokují nekonečný prostor. Svoji kompetenci potvrzuje i v projektu muzea designu v Holonu.

Produktový design

Veřejnost zná Rona Arada především jako průmyslového designéra. Také zde má převahu materiál a technické inovace. Arad provádí soustavný výzkum, dokáže se adaptovat době, technologiím, vyrobitelnosti a vkusu, aby našel pro svoje experimenty odezvu v průmyslu. Příkladem je knihovna Bookworm, která z hliníkového prototypu přešla do podoby oceli, aby se nakonec ve flexibilním provedení z PVC dostala do výrobního programu firmy Kartell a stala se bestsellerem. Také židle Tom Vac, zprvu jako aluminiový experiment, dnes v programu Vitra, vznikla na základě výzkumu pro křeslo Uncut. To vzniklo z jednoho aluminiového plátu natvarovaného ve vakuu. V obchodní verzi se Arad přizpůsobuje požadavkům produkce a vytváří židli Tom Vac s pohodlným sedákem z polypropylénové skořepiny. Křeslo Rocker MT3 z programu Driade je rovněž derivátem Aradova výzkumu. Dvojbarevný odhmotnělý výrobek z polyetylénu formovaného rotací připomíná křeslo Oh Void sofistikovanější koncepce z produkce Magis. Kolekce MT bourá představy uživatele o zažitých zvycích a komfortu.

Ron Arad vnáší ruku v ruce se špičkovými technologiemi oblasti průmyslového designu velmi osobní jazyk. Není divu, že jsou jeho produkty ověnčeny různými cenami včetně prestižního Compasso d´Oro. Můžeme jen doufat, že výstava z Centra Pompidou zavítá i do dalších evropských metropolí.

Životní data Rona Arada:

1951 narozen v Tel-Avivu
1971 - 73 studia na akademii krásných umění v Jeruzalémě
1974 - 79 studia architektury v Architectural Association School, kurzy Bernarda Tsumiho navštěvuje společně se Zahou Hadid
1981 zakládá studio One Off, vytváří Rower chair
1986 spolupráce s Vitrou, Well tempered chair
1987 výstava Nouvelles tendences v Georges Pompidou a výstava Dokumenta 8 v Kasselu
1988 Tinker chair, kolekce Big Easy Volumes
1989 vznik Ron Arad Associates Ltd
1992 židle London Parpadelle, edice One Off
1993 studio One Off je sloučeno s Ron Arad Associates Ltd, knihovny This Mortal Coil a Big Bookworm
1994 vznik Ron Arad Studia v Como, titul Tvůrce roku Pařížského salónu, spolupráce s nadací Cartier, foyer opery v Tel-Avivu
1995 výstava v muzeu užitého umění, Helsinky
1996 knihovna RTW, interiér Adidas Stadium, Paříž
1997 křeslo Uncut
1998 profesor Royal College of Art, Londýn, zakládá oddělení produktového designu, výstava v galerii moderního umění v Glasgow
1999 židle Tom Vac, Vitra
2000 Before and after now - výstava ve Victoria & Albert muzeu, výstava v Miláně
2003 hotel Puerta America, hotel Duomo
2005 retrospektiva, galerie Barry Friedman, New York